dnes je 8.10.2024

Input:

Výhrada vlastnictví

30.6.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2.2.3 Výhrada vlastnictví

Mgr. Pavla Krejčí

Výhrada vlastnictví je právní institut, jenž sice není systematicky v občanském právu řazen mezi instituty sloužící k zajištění pohledávek, je však obecně považován za jeden ze zajišťovacích prostředků. Představuje totiž jednu z nejčastěji používaných obran věřitele proti dlužníkům, a to zejména v obchodních vztazích. Takzvaná doložka výhrady vlastnictví, kdy se zboží stává vlastnictvím kupujícího až po úplném zaplacení kupní ceny, se vyskytuje velmi často.

Jaké jsou však její důsledky? Co se stane, když kupující přeci jenom zboží prodá, aniž by doložku respektoval? Jakým způsobem nakonec kupující nabude vlastnické právo k věci? To jsou všechno otázky, na které je třeba si v souvislosti s doložkou výhrady vlastnictví odpovědět.

Výklad právní věty
Základní právní úpravu vlastnického práva je třeba hledat v § 2132 až 2134 NOZ, tedy mezi vedlejšími ujednáními při kupní smlouvě.

Definice výhrady vlastnictví

Uvedením takzvané doložky výhrady vlastnictví do kupní smlouvy dochází k modifikaci obecného principu vztahujícího se na okamžik nabytí vlastnického práva k movité věci. Podstatou výhrady vlastnictví tedy je dohoda mezi prodávajícím a kupujícím o tom, že kupující nabude vlastnické právo k movité věci až úplným zaplacením kupní ceny nebo splněním jiné dohodnuté podmínky. Kupujícímu však již na základě kupní smlouvy vzniká právo věc hospodářsky užívat a získává tzv. právo nabývací („předvlastnické”). 1

Pozor!
Předem je třeba říct, že sjednání výhrady vlastnictví bylo do 31. 12. 2014 pouze ve vztahu k movitým věcem. Snad nejdůležitější změnou právní úpravy uvedené v NOZ „je poměrně nenápadné rozšíření tohoto institutu na nemovité věci. To zajisté povede k častějšímu využívání výhrady jako zajišťovacího institutu, který vlastníkovi poskytuje velmi výhodné postavení v případě nesolventnosti jeho smluvního partnera.” 2

Výhrada vlastnického práva při koupi či prodeji movitých věcí

Obecný princip okamžiku nabytí vlastnického práva k movitým věcem při přechodu vlastnictví dle smlouvy je vyjádřen v § 1099 NOZ, dle kterého platí, že vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Z tohoto principu zná NOZ několik výjimek – např. při převodu vlastnického práva k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, se vlastnické právo k takové věci nabývá zápisem do veřejného seznamu (pokud zákon nestanoví jinak).

Důležité je zdůraznit, že tento princip je platný pouze u případů přechodu vlastnického práva dle smlouvy, nikoliv na případy přechodu vlastnického práva na základě jiných skutečností (např. ze zákona). Navíc nesmí speciální právní úprava u jednotlivých smluvních typů určovat jinak.

Stanovení přesného okamžiku přechodu vlastnického práva může být pro smluvní strany důležité z mnoha důvodů – např. z hlediska odpovědnosti za škodu, přechodu nebezpečí nahodilé zkázy apod. Při případném soudním sporu to může být důležité i z hlediska určení toho, co vlastně bude předmětem sporu.

Přechod vlastnického práva v případech výhrady vlastnictví

Oproti výše uvedenému obecnému principu dochází v případě sjednání výhrady vlastnictví k přechodu vlastnického práva k movité věci až okamžikem, kdy je zaplacena celá kupní cena nebo splněna jiná ve smlouvě uvedená podmínka. Pokud by ovšem z výhrady vlastnického práva nevyplývalo nic jiného, pak platí vyvratitelná domněnka, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny. V případě, že je kupní cena hrazena ve splátkách, přejde vlastnické právo úhradou poslední splátky. V případě, že je výhrada vlastnictví navázána na jinou podmínku, než je úhrada kupní ceny, pak vlastnické právo přechází okamžikem, kdy je tato podmínka splněna.

Příklad
Společnost JANNE, s. r. o. uzavřela s panem Petrem písemnou dohodu o prodeji pásové brusky. Protože však pan Petr neměl u sebe finanční prostředky na zaplacení kupní ceny, dohodli se, že pan Petr si pásovou brusku odnese s sebou a peníze uhradí až za týden. Aby si společnost JANNE, s. r. o. byla jistá, že peníze pan Petr uhradí, sjednali si ve smlouvě, že na pana Petra přejde vlastnické právo k pásové brusce až okamžikem, kdy společnosti JANNE, s. r. o. uhradí celou kupní cenu.

Forma dohody o výhradě vlastnictví

Pozor!
Předpokladem platně sjednané výhrady vlastnictví je tedy především platně sjednaná kupní smlouva. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 12. 2013, podle které mohla být výhrada vlastnického práva sjednána i ústně. Výhrada vlastnictví nemusí být uvedena přímo v těle kupní smlouvy, ale může být mezi smluvními stranami sjednána samostatně. Strany mohou dokonce postupovat tak, že kupní smlouvu uzavřou ústně a vedle toho uzavřou samostatnou písemnou dohodu o sjednání výhrady vlastnictví.

Příklad
Příklad doložek výhrady vlastnictví:

„Předmět koupě zůstává ve vlastnictví prodávajícího až do úplného zaplacení kupní ceny.”

nebo

„Smluvní strany se dohodly na tom, že vlastnické právo k předmětu koupě přejde na kupujícího až okamžikem úplného zaplacení kupní ceny.”

Oprávněná držba

Kupující není vlastníkem věci, ale má k ní postavení jako její oprávněný držitel. V zásadě až na výjimky (především právo převést

Nahrávám...
Nahrávám...