Rozhodnutí schůze věřitelů o změně v osobě insolvenčního správce

3.3.3

Rozhodnutí schůze věřitelů o změně v osobě insolvenčního správce

Mgr. Tomáš Braun

Změna v osobě správce rozhodnutím schůze věřitelů

Ke změně v osobě insolvenčního správce - a stejně tak i zástupce insolvenčního správce (viz § 33 poslední věta IZ) - může dojít i z vůle věřitelů postupem podle § 28 a § 29 IZ. Jediným k tomu oprávněným věřitelským orgánem je schůze věřitelů.

Podle § 29 odst. 1 věty první IZ na své první schůzi konané po přezkumném jednání se věřitelé mohou usnést nejprve na tom, že

a) odvolávají insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce,

a současně (případně) i na tom, že

b) ustanovují nového insolvenčního správce.

Hlasování o případné změně v osobě insolvenčního správce je podle § 48 odst. 2 IZpovinnou součástí jednání první schůze věřitelů konané po rozhodnutí o úpadku, pokud se ovšem taková schůze koná, a předmětné hlasování se tu pak tudíž uskuteční i bez návrhu.

V důsledku změn právní úpravy účinných od 1. 7. 2017 (jež byly zavedeny novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) po přezkumném jednání se koná (přezkum přihlášeným pohledávek věřitelů probíhá prostřednictvím přezkumného jednání) a je vždy svolána i schůze věřitelů, jen pokud s rozhodnutím o úpadku není spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení. Jde o případy, kdy insolvenční soud buď současně (prozatím) nerozhodnul o podaném návrhu dlužníka na povolení oddlužení [srov. § 149 odst. 2 písm. a) IZ], anebo rozhodnul o jiném způsobu řešení dlužníkova úpadku dle § 4 odst. 2 IZ, tedy rozhodnul o povolení reorganizace nebo na majetek dlužníka prohlásil konkurs (k tomu viz výklad v části Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ).

Tehdy insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. f) části věty před středníkem IZ v rozhodnutí o úpadku vždy určí jak termín konání přezkumného jednání (tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí stanovené lhůty k přihlášení pohledávek - § 137 odst. 2 IZ), tak i termín konání schůze věřitelů tak, aby se dle § 137 odst. 1 IZkonala nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí o úpadku (viz část Rozhodnutí o úpadku pod heslem "Další výroky podle § 136 IZ").

Jestliže se svolaná schůze věřitelů má konat po přezkumném jednání, obligatorním bodem jejího programu (který musí být ve svolávce schůze výslovně uveden - § 48 odst. 1 IZ) bude též hlasování věřitelů o setrvání ustanoveného insolvenčního správce v jeho funkci podle § 29 odst. 1 IZ.

Pokud se však svolaná schůze věřitelů má konat před přezkumným jednáním, insolvenční soud musí v rozhodnutí o úpadku svolat další schůzi věřitelů na den, kdy se má konat přezkumné jednání, aby se tak konala po skončení přezkumného jednání (§ 137 odst. 3 IZ). Teprve u této další schůze bude obligatorním bodem programu též hlasování věřitelů o setrvání ustanoveného insolvenčního správce v jeho funkci podle § 29 odst. 1 IZ.

Podle § 29 odst. 1 věty druhé IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) o odvolání insolvenčního správce, kterým byla v rámci tzv. předjednané reorganizace povolené podle § 148 odst. 2 IZ insolvenčním soudem ustanovena osoba určená v předloženém reorganizačním plánu podle § 25 odst. 1 IZ (viz část 3.3.2), a o ustanovení nového insolvenčního správce, se mohou věřitelé usnést také na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přeměně reorganizace v konkurs. Jinými slovy, insolvenční správce, který byl ustanoven do funkce při povolení "předjednané reorganizaci" jako osoba určená v reorganizačním plánu a který nebyl odvolán usnesením první schůze věřitelů konané po přezkumném jednání, může být poté odvolán usnesením první schůze věřitelů konané po rozhodnutí o přeměně reorganizace v konkurs (viz část 8.9.2.).

Insolvenční soud však podle IZ nemá povinnost v rozhodnutí o přeměně reorganizace v konkurs (či po něm) svolat schůzi věřitelů. Bude proto zpravidla na věřitelích, jestliže chtějí po přeměně reorganizace v konkurs hlasovat o změně v osobě insolvenčního správce, aby postupem předjímaným v § 47 odst. 1 IZ (viz část 3.6.1) insolvenčnímu soudu navrhli svolání schůze věřitelů, jejímž programem bude hlasování o odvolání insolvenčního správce z funkce a ustanovení správce nového podle § 29 odst. 1 IZ.

Usnesení schůze věřitelů o odvolání insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového správce je podle § 29 odst. 1 věty třetí IZ přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech (nikoli pouze přítomných) věřitelů přihlášených do řízení ke dni předcházejícímu konání schůze, podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat. Hlasovací kvórum se tedy počítá podle výše pohledávek věřitelů s hlasovacím právem (viz níže uvedený judikát č. 2). Jelikož podle § 49 odst. 1 IZ obecně platí, že se hlasy nepočítají podle počtu věřitelů, ale podle výše jejich pohledávek, je samozřejmě možné, že o změně v osobě správce rozhodne - co do počtu - menšina věřitelů.

Jestliže v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky postupem podle § 185 IZdojde k takové změně v osobách věřitelů nebo výši jejich pohledávek, která by měla vliv na výsledek usnesení schůze věřitelů, může usnesení o změně v osobě insolvenčního správce znovu přijmout i schůze věřitelů, která nejblíže následuje po této změně (§ 30 odst. 2 IZ).

Ust. § 29 odst. 1 věta poslední IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) nadále počítá s hlasováním schůze věřitelů o změně v osobě - o odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového správce i pro případ, že způsobem řešení úpadku dlužníka je oddlužení [tj. pokud insolvenční soud rozhodl o povolení oddlužení /srov. § 4 odst. 1 písm. c) IZ/, popř. je též už schválil], kdy pro ten případ stanoví speciální hlasovací kvórum. K takovému hlasování pak ale dojde, jen pokud se po rozhodnutí o úpadku koná schůze věřitelů, což se v režimu věci od 1.7.2017 již neděje pravidelně.

Jak vyloženo v části 9.3.2 (a též v části. Rozhodnutí o úpadku pod heslem "Další výroky podle § 136 IZ"), pro případ řešení úpadku oddlužením jsou s účinností od 1. 7. 2017 zavedeny změny v procesu přezkoumání přihlášených pohledávek prostřednictvím přezkumného jednání a v procesu projednání přípustnosti oddlužení a přijetí jeho způsobu prostřednictvím schůze věřitelů, jež znamenají dvojkolejnost procesního postupu v závislosti na tom, zda rozhodnutí o povolení oddlužení bylo spojeno s rozhodnutím o úpadku (kdy platí nově zavedený režim), anebo bylo vydáno až později (kdy platí dosavadní obecný režim, platný i pro případ řešení úpadku konkursem nebo reorganizací).

Z těchto změn plyne pro případ povoleného oddlužení následující:

1. jestliže rozhodnutí o povolení oddlužení nebylo vydáno spolu s rozhodnutím o úpadku, ale až později samostatným rozhodnutím [§ 149 odst. 2 písm. a) IZ], bude v rozhodnutí o úpadku nařízeno přezkumné jednání a bude svolána schůze věřitelů s tím, že předmětem této první schůze anebo další schůzi konané po přezkumném jednání bude (vedle projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí, eventuálně hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět dlužníkově žádosti o nižší splátky) též hlasování věřitelů o setrvání ustanoveného insolvenčního správce v jeho funkci a ustanovení správce nového podle § 29 odst. 1 IZ.
2. jestliže rozhodnutí o povolení oddlužení bylo spojeno s rozhodnutím o úpadku, pak insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku (dle § 136 odst. 2 písm. f) věty za středníkem IZ) nenařídí přezkumné jednání (přezkoumání přihlášených pohledávek neuskuteční prostřednictvím přezkumného jednání, nýbrž zvláštní procedurou popsanou v části Přezkoumání pohledávek , realizovanou fakticky osobním jednáním insolvenčního správce s dlužníkem a završenou zprávou o přezkumu předepsanými v § 410 odst. 2 IZ - viz část 9.3.2.1) a nesvolá schůzi věřitelů k projednání způsobu oddlužení vč. jeho přípustnosti (§ 403 odst. 2 IZ;

tato schůze věřitelů bude svolána jen za předpokladu, že její konání navrhli nezajištění věřitelé ve stanovené lhůtě příslušnou kvalifikovanou většinou dle § 399 odst. 1 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 [přijetí takového návrhu vyžaduje náročné hlasovací kvórum, kdy se pro návrh musí vyslovit nadpoloviční většina věřitelů, jejichž pohledávky (s hlasovacím právem) počítané podle jejich výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu nezajištěných přihlášených pohledávek], kdy předmětem této schůze (vedle projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí, eventuálně hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět dlužníkově žádosti o nižší splátky) pak bude (k naplnění ust. § 29 odst. 1 věty poslední IZ) též hlasování věřitelů o setrvání ustanoveného insolvenčního správce v jeho funkci a ustanovení správce nového podle cit. ustanovení.

Jestliže se v případě řešení úpadku oddlužením koná po rozhodnutí o úpadku schůze věřitelů, na níž náleží hlasovat o případně změně v osobě insolvenčního správce, pak podle § 29 odst. 1 věty poslední IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) usnesení o odvolání a ustanovení insolvenčního správce je přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech (nikoli pouze přítomných) věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1 IZ) zároveň činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek. Jde o dvojité hlasovací kvórum, které se počítá jak podle počtu věřitelů (tzv. hlasování podle hlav), tak podle výše pohledávek věřitelů. O změně v osobě správce při oddlužení tak musí rozhodnout (co do počtu) většina všech věřitelů, jejichž pohledávky (co do výše) činí zároveň nadpoloviční většinu všech přihlášených pohledávek. Byť to zmiňované ustanovení výslovně neupravuje, nepochybně i v tom případě platí, že hlasovací kvórum se počítá podle výše pohledávek s hlasovacím právem.

Na rozdíl od rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce, které je účinné, jakmile bylo přijato, k účinnosti ustanovení nového insolvenčního správce schůzí věřitelů je třeba jeho potvrzení ze strany insolvenčního soudu (§ 29 odst. 2 IZ). Možnost insolvenčního soudu nepotvrdit toto usnesení je omezena jen na případ, že nový insolvenční správce nesplňuje podmínky stanovené IZ pro ustavení do funkce (viz části 3.3.1 a 3.3.2). Rozhodnutí o potvrzení či nepotvrzení usnesení, jímž byl schůzí věřitelů ustanovený nový insolvenční správce, je insolvenční soud povinen vydat do skončení dané schůze věřitelů (§ 29 odst. 3 IZ). Toto rozhodnutí doručí vyhláškou (zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71 IZ), přičemž potvrzující rozhodnutí doručí také zvlášť dlužníkovi, odvolanému insolvenčnímu správci a (z povahy věci) i novému insolvenčnímu správci.

Odvolání je objektivně přípustné jen proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž usnesení, schůze věřitelů o volbě nového insolvenčního správce nepotvrdil (§ 29 odst. 3 IZ). Toto odvolání je oprávněn podat pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí předmětného usnesení (pro ustanovení konkrétní osoby nového insolvenčního správce).

Přitom tu (jak určuje § 29 odst. 3 IZ) obdobně platí ustanovení § 55 odst. 1 IZ, jež upravuje režim odvolání věřitelů proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zrušení usnesení schůze věřitelů (viz část 3.6.1.2). To (při obdobné aplikaci odkazovaného ustanovení) znamená, že po vyhlášení rozhodnutí, jímž nepotvrdil usnesení schůze věřitelů o volbě nového insolvenčního správce, insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, který hlasoval pro přijetí usnesení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, a současně je poučí, že odvolání musí podat do skončení schůze věřitelů; vyjádření věřitelů a jejich poučení uvede v protokolu o jednání (schůzi věřitelů). Písemné vyhotovení svého rozhodnutí pak insolvenční soud doručí zvlášť pouze věřitelům, kteří odvolání podali.

Pokud schůze věřitelů sice odvolá insolvenčního správce, ale současně nepřijme (nedosáhne) usnesení o ustanovení (osobě) nového insolvenčního správce, přechází tato kompetence na insolvenční soud (§ 30 odst. 1 IZ), který ustanoví do funkce nového insolvenčního správce osobu určenou předsedou tohoto soudu. Z povahy věci se podává, že předseda insolvenčního soudu nemůže opětovně určit "novým" insolvenčním správcem dosavadního (odvolaného) insolvenčního správce Takto ustanoveného nového insolvenční správce již ovšem nelze znovu odvolat postupem podle § 29 IZ.

Právní režim změny v osobě insolvenčního správce dle § 29 ZKV je popsán v usnesení Vrchního soudu č.j. KSPH 62 INS 3652/2017, 2 VSPH 320/2018, 2 VSPH 987/2018-B-62 Praze ze dne 25.7.2018, které k danému tématu shrnuje konstantní závěry soudní judikatury následujícími výstupy:

• Přijaté (primární) usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce, insolvenční soud nepotvrzuje ani o něm jinak nerozhoduje - tento konkrétní výsledek hlasování schůze věřitelů podle § 6 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční  řízení pouze zaznamená do protokolu o jednání schůze (s patřičnými rozhodnými údaji). Totéž platí i v případě, že se schůze věřitelů na odvolání dosavadního insolvenčního správce neusnesla (takové usnesení příslušnou většinou hlasů nepřijala).

• Insolvenční soud se ve smyslu § 29 odst. 2 a 3 IZvyslovuje svým rozhodnutím jen k přijatému usnesení schůze věřitelů o  ustanovení nového insolvenčního správce (namísto odvolaného dosavadního správce), které  buď potvrdí, nebo nepotvrdí. Tímto rozhodnutím současně soud verifikuje přijetí usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního správce. Podle § 29 odst. 3 IZ (za podmínek zde stanovených) je odvolání přípustné jen proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž – z důvodů uvedených v § 29 odst. 2 IZ – nepotvrdil usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce. To, že proti rozhodnutí, kterým soud potvrdil usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce není odvolání přípustné, platí jen za předpokladu, že se vskutku jedná o rozhodnutí soudu, jehož se ust. § 29 odst. 3 IZ týká, tj. pokud potvrzované usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového správce (spolu s usnesením o odvolání dosavadního správce) skutečně bylo přijato, a soud vydal svoje potvrzující rozhodnutí do skončení této schůze.

• Schůzí věřitelů přijaté usnesení o odvolání insolvenčního správce je bez dalšího účinné, jakmile bylo přijato (jakmile se na tom – podle výsledku hlasování zaznamenaného soudem protokolací, proti  níž nebyly vzneseny námitky – schůze předepsanou kvalifikovanou většinou usnesla),…