5.2.1
Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti
JUDr. Jolana Maršíková
Přihláška pohledávky je podle § 2 písm. h) IZ procesním úkonem, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení.
Podle § 173 odst. 1 IZvěřitelé podávají přihlášky svých pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (viz část Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek).
Podle § 174 odst. 1 IZpřihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo.
A) ZPŮSOB a FORMA PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY
Nahoru Povinné podání přihlášky elektronicky dle § 80a IZ
Právní úpravou § 80a IZ(zavedenou s účinností od 1. 7. 2017) je pro osoby, jež mají podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonem a autorizované konverzi dokumentů) bez žádosti, tj. povinně zřízenou datovou schránku (odst. 1), a za stejných podmínek i pro jejich zástupce, kteří činí podání (§ 80a odst. 4, do 31.5.2019 odst. 3), stanovena povinnost činit vůči insolvenčnímu soudu veškerá podání – včetně jejich příloh – výhradně elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 IZ - věta prvá, totiž do datové schránky soudu, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
To znamená, že pokud přihlášku pohledávky podává insolvenčnímu soudu
-
sám věřitel, který je osobou s povinně (bez žádosti) zřízenou datovou schránkou, nebo
-
za věřitele jeho zástupce, který je osobou s povinně (bez žádosti) zřízenou datovou schránkou,
pak tuto přihlášku - včetně jejích příloh - musí podat
Insolvenční soud podle § 80a odst. 1 věty druhé IZ může výjimečně - v odůvodněných případech - akceptovat podání (zde přihlášku pohledávky) v listinné podobě, tj. pokud je podatel objektivně (bez své viny) nemohl učinit v předepsané elektronické podobě a pokud ovšem takové důvody současně s podáním – a tedy včas - výslovně uvedl (uplatnil), aby soud mohl ověřit a posoudit, zda tvrzená momentální překážka vskutku bránila podateli učinit podání předepsaným elektronickým způsobem. K tomu viz závěry níže citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPH 64 INS 13501/2017, 2 VSPH 1886/2017-P13-8 ze dne 27. 11.2017.
Nedodržení předepsaného elektronického způsobu podání přihlášky (je-li podána osobou podléhající povinné elektronické komunikaci dle § 80a IZ a není-li dán důvod k akceptaci listinného podání dle předchozího odstavce) představuje vadu tohoto podání, kterou insolvenční soud podle § 80a odst. 3 (do 31.5.2019 odst. 2) IZ – jelikož pro případ tohoto podání IZ nestanoví jinak - odstraňuje postupem podle § 43 OSŘ, tj. vyzve věřitele k odstranění této vady (k předložení přihlášky vč. jejích příloh předepsaným elektronickým způsobem) s poučením, že nebude-li v určené lhůtě odstraněna, podanou přihlášku pohledávky odmítne podle § 43 odst. 2 OSŘ s ohledem na to, že na přihlášku pohledávky je třeba nahlížet jako na "podání, jímž se zahajuje řízení".
K tomu viz např. závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPH 64 INS 13501/2017, 2 VSPH 1886/2017-P13-8 ze dne 27.11.2017 (citace z odůvodnění):
" Pokud jde o přihlášku pohledávky podávanou v insolvenčním řízení dle § 173 a násl. IZ, vzhledem k její povaze je třeba na ni - z hlediska § 43 odst. 2 o.s.ř. - nahlížet jako na "podání, jímž se zahajuje řízení". Jak vysvětlil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 ze dne 4. 9. 2008, uveřejněném pod č. 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, insolvenční zákon přiznává přihlášce pohledávky v některých situacích stejné účinky jako žalobě (srov. pro účely promlčení nebo zániku práva ustanovení § 173 odst. 4 IZ) a vazbu mezi oběma procesními podáními posiluje (v porovnání s dřívější úpravou zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) i úprava obsažená v ustanovení § 109 odst. 1 písm. a) IZ (které /již/ se zahájením insolvenčního řízení pojí i ten účinek, že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou). Ze závěrů citovaného judikátu dále plyne, že jakkoli v případě přihlášky pohledávky nejde o podání (žalobu nebo jiný návrh), jímž se zahajuje insolvenční řízení (tím je insolvenční návrh), lze přihlášku označit za podání, jímž se ohledně přihlašovatele (věřitele) "zahajuje řízení" o uspokojení tímto podáním přihlášené pohledávky v insolvenčním řízení. To lze zpětně odvodit i z toho, že právní mocí usnesení, kterým insolvenční soud přihlášku odmítne, naopak účast takového věřitele v insolvenčním řízení končí (srov. § 173 odst. 1 větu druhou IZ ve spojení s § 185 IZ).
Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 24.7.2017 (A-11), které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, soud prvního stupně rozhodnul o úpadku dlužnice, povolil řešení jejího úpadku oddlužením a vyzval věřitele, aby své pohledávky - pokud tak dosud neučinili - přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, tj. do 23.8.2017. V této procesněprávní lhůtě (která je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit) odvolatel - na předepsaném formuláři (§ 176 IZ) - podal přihlášku pohledávky v celkové výši 53.678,- Kč, když tuto přihlášku (doručenou soudu dne 16.8.2017 a evidovanou pod P13) předal k poštovní přepravě dne 14.8.2017.
Soud prvního stupně správně vyšel z toho, že odvolatel podléhá právnímu režimu shora citovaného nového ustanovení § 80a IZ, neboť jakožto právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku má datovou schránku zřízenou bez žádosti (ze zákona), totiž dle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a proto podle § 80a odst. 1 IZ byl povinen podat přihlášku své pohledávky (na stanoveném formuláři) v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Tuto povinnost však odvolatel nesplnil, neboť přihlášku pohledávky P13 sice učinil na stanoveném formuláři, avšak nikoli stanoveným elektronickým způsobem, když ji podal toliko v listinné podobě (prostřednictvím poštovní přepravy). Spolu s tímto podáním se podle druhé věty ust. § 80a odst. 1 IZ nedovolával žádné překážky, jež by mu v té době bránila učinit podání předepsaným elektronickým způsobem a jež by tak mohla být důvodem k tomu, aby soud případně – ověřiv a posoudiv tvrzenou momentální překážku - akceptoval předmětné podání (přihlášku P13) v listinné podobě. Je proto irelevantní odvolatelovo dodatečné tvrzení o překážce (důvodu) elektronického způsobu podání jeho přihlášky, které uplatnil až v odvolání proti napadenému usnesení (a které ostatně je natolik vágní, že by nemohlo odůvodnit akceptaci listinného podání, ani kdyby spolu s tímto podáním a tedy včas uplatněno bylo). Taková odvolací argumentace tudíž nemůže ničeho změnit na závěru, že odvolatelova přihláška P13 byla stižena vadou co do způsobu jejího podání.
Soud prvního stupně ale zjevně přehlédl (protože ani nezmínil) ustanovení § 80a odst. 2 IZ, podle kterého na danou závadu – jelikož IZ pro případ přihlášky pohledávky nestanoví jinak – je třeba reagovat postupem podle § 43 o.s.ř. To znamená, že soud podle § 43 odst. 1 o.s.ř. měl odvolatele vyzvat, aby v určené lhůtě odstranil uvedenou vadu svojí přihlášky P13 tím, že ji učiní v elektronické podobě způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 IZ, a to se současným poučením, že v případě nesplnění této výzvy bude předmětná přihláška dle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta, neboť se jedná - jak vysvětleno shora - o podání, kterým se ohledně přihlašovatele (zde odvolatele) zahajuje řízení.
Jelikož soud prvního stupně takto nepostupoval a odvolatele nevyzval podle § 43 o.s.ř. (ve spojení s § 80a odst. 2 IZ) k odstranění vady jeho přihlášky P13 spočívající v tom, že nebyla podána předepsaným elektronickým způsobem, nemohl nastat následek, že pro tuto trvající závadu se k dané (včasné) přihlášce pohledávky nepřihlíží."
Pokud by věřitel (jeho zástupce) podléhající povinné elektronické komunikaci doručil insolvenčnímu soudu předepsaným elektronickým způsobem pouze samotnou přihlášku pohledávky, avšak (pouze) její přílohy by byly doručeny v listinné podobě, insolvenční soud ho postupem podle § 43 OSŘvyzve k odstranění této vady s poučením, že k přílohám nebude přihlíženo, dokud nebudou podány předepsaným elektronickým způsobem.
Dlužno dodat, že ohledně plné moci věřitelova zástupce připojené k přihlášce pohledávky, jež byla podána elektronickým způsobem, není předepsán požadavek úředního ověření podpisu věřitele co zmocnitele, a proto - jestliže si úředně ověřené podpisy nevymíní příslušným rozhodnutím předseda senátu (samosoudce) - není zapotřebí předložit její autorizovanou konverzi [tedy převedení tohoto dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů]. To s tím, že absence autorizované konverze listiny zaslané insolvenčnímu soudu elektronickým způsobem se v insolvenčním řízení – tak jak tak - neprojevuje jako vada podání z hlediska speciální úpravy § 80a odst. 1 věty prvé IZ, a tedy nepřichází v úvahu řešit ji způsobem a s důsledky plynoucími z § 80a odst. 3 IZ (do 31.5.2019 odst. 2 IZ).
K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPA 53 INS 21840/2017, 2 VSPH 199/2018-P4-9 ze dne 16.2.2018 (citace z odůvodnění):
"Požadavek autorizované konverze listiny zaslané insolvenčnímu soudu elektronickým způsobem je tedy důvodný u listiny, jež musí být dle výslovného požadavku zákona opatřena úředně ověřenými podpisy (jak vyžaduje např. ust. § 97 odst. 3 IZ ohledně navrhovatelova podpisu na insolvenčním návrhu či na plné moci jeho zmocněnce, který za něj návrh podepsal, kdy ovšem nesplnění takového požadavku je spojeno se zvláštním následkem nepřihlížení k návrhu dle § 97 odst. 2 IZ), anebo v případě plné moci, u níž o nutnosti ověřených podpisů rozhodl (usnesením, jímž se vede řízení) předseda senátu či samosoudce (§ 28 odst. 4 o.s.ř.), popřípadě vznikne-li pochybnost o pravosti předložené listiny – tehdy její autorizovaná konverze, stejně jako předložení originálu či jeho ověřená kopie, je způsobilá rozptýlit pochybnost o tom, že předkládaný dokument není falzum, tedy že obsah listiny v elektronické podobě odpovídá dokumentu v původní listinné podobě. O žádný z těchto případů se však nejedná v dané věci: o.s.ř ani IZ [a to ani prostřednictvím prováděcího předpisu upravujícího přílohy přihlášky – viz § 8 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 191/2017 Sb.] nevyžaduje úředně ověřený podpis na plné moci, jíž zástupce věřitele při podání jeho přihlášky prokazuje svoje zmocnění k zastupování věřitele v insolvenčním řízení, přičemž – jak soud v napadeném usnesení ujistil - nevznikly žádné pochyby o existenci právního vztahu mezi odvolatelem a zástupcem, tedy o pravosti předložené plné moci, takže úředně ověřené podpisy nebyl vymíněny ani rozhodnutím příslušného samosoudce.
Uvedené však nic nemění na tom, že absence autorizované konverze listiny zaslané insolvenčnímu soudu elektronickým způsobem [tedy absence převedení tohoto dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě dle § 22 odst. 1 písm. a) ZEÚ] se v insolvenčním řízení neprojevuje jako vada podání z hlediska speciální úpravy § 80a odst. 1 věty prvé IZ, a tedy nepřichází v úvahu řešit ji způsobem a s důsledky plynoucími z § 80a odst. 2 IZ.
Soud prvního stupně tedy nesprávně dovodil, že odvolatelova včasná přihláška pohledávky P4 vykazuje ve smyslu ust. § 80a odst. 1 věty prvé IZ vadu spočívající v tom, že plná moc vystavená právnímu zástupci odvolatele byla k přihlášce připojena pouze v prosté konverzi (v podobě scanu její listinné podoby), ačkoli z hlediska daného ustanovení ve skutečnosti nebylo tomuto podání co vytknout, neboť tato přihláška pohledávky byla učiněna v předepsané formě a podána včetně příloh předepsaným elektronickým způsobem. Nebylo tedy důvodu, aby soud postupem podle § 43 o.s.ř. ve spojení s § 80a odst. 2 IZ požadoval po odvolateli odstranění oné domnělé vady přihlášky P4 předložením autorizované konverze plné moci, jak učinil výzvou ze dne 2. 1. 2018 (P4-2), a aby pak pro nesplnění této výzvy napadeným usnesením podle § 43 odst. 2 první věty o.s.ř. danou přihlášku odmítnul."
V dané souvislosti – ohledně požadavku úředně ověřených podpisů na předložené plné moci účastníka – viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 1593/2014, ze dne 17.12.2015, uveřejněné pod č. 44/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterých nerozhodne-li předseda senátu o tom, že podpisy na plné moci musí být úředně ověřeny, a vznikne-li (následně) spor např. o pravost podpisu účastníka na plné moci, nelze účinky procesních úkonů učiněných na základě plné moci zástupcem účastníka zpochybnit (jen) prostřednictvím výhrady, že konkrétní okolnosti případu vydání rozhodnutí podle ustanovení § 28 odst. 4 OSŘ odůvodňovaly. V takovém případě je nezbytné spornou otázku (pravost plné moci) řešit dokazováním.
Nahoru Podání přihlášky v ostatních případech
Jestliže přihlášku pohledávky podává sám věřitel nebo jeho zástupce, který není osobou podléhající povinné elektronické komunikaci dle § 80a IZ, lze přihlášku podat způsobem upraveným v § 42 OSŘ, tj. jak v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, tj. e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky kdy v obou těchto případech se elektronické podání považuje za podepsané způsobem, s nímž zvláštní právní předpis (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., § 6 odst. 1 zákona č. 297/2017 Sb.) spojuje účinky vlastnoručního podpisu, tak i v listinné podobě (do podatelny soudu či prostřednictvím doručujícího orgánu) anebo
V těchto případech tedy platí, že pokud věřitel podal přihlášku pohledávky (jež je svého druhu návrhem ve věci samé – viz shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPH 64 INS 13501/2017, 2 VSPH 1886/2017-P13-8 ze dne 27. 11. 2017) telefaxem nebo v elektronické podobě, aniž by toto podání bylo podepsáno způsobem, se kterým se podle zvláštního právního předpisu spojují účinky vlastnoručního podpisu (tj. nikoli prostřednictvím datové schránky, anebo emailem bez uznávaného elektronického podpisu), podle § 42 odst. 2 a 3 OSŘ toto podání musí být doplněno předložením jeho originálu nebo písemného podání shodného znění, popř. podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem, nejpozději v procesní lhůtě tří dnů, jinak se k takto podané přihlášce (bez dalšího) nepřihlíží. Pokud by věřitel provedl příslušné doplnění svého elektronické (či telefaxového) podání až po uplynutí této lhůty, nešlo by již o doplnění přihlášky podané elektronicky, ale o samostatné podání – novou přihlášku, jejíž včasnost z hlediska stanovené lhůty pro podání přihlášky by tak bylo nutno posuzovat samostatně, bez zřetele k původnímu elektronickému podání, k němuž – nebylo-li včas doplněno – nelze přihlížet. K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPL 20 INS 4908/2008, 1 VSPH 465/2009-P48. ze dne 11. 2. 2010.
Jak již uvedeno, podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný a žádného jeho doplnění podle § 42 odst. 3 OSŘ tedy není zapotřebí (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb.)
K tomu viz usnesení Vrchního soud v Praze č.j. KSCB 25 INS 1903/2010, 3 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30. 5. 2011, uveřejněné pod č. 135/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
Přihláška pohledávky je podáním věřitele, které v případě, že bylo odesláno z datové schránky tohoto věřitele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má z hlediska úpravy obsažené v ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.
Citace z odůvodnění:
"Jak vyplývá z úpravy v ustanovení § 42 odst. 3 a 5 OSŘ a též z úpravy v ustanovení § 2 písm. a) a b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, podání učiněné v elektronické podobě, které nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, může být podepsáno buď elektronickou značkou, nebo ,obyčejným elektronickým podpisem. V těchto případech však podání musí být – s výjimkou podání učiněného prostřednictvím datové schránky – doplněno písemným podáním shodného znění nebo podáním shodného znění učiněného v elektronické podobě opatřeným zaručeným elektronickým podpisem anebo podáním učiněným prostřednictvím datové schránky, obsahuje-li podání návrh ve věci samé nebo stanovil-li to soud (jinak se k takovému podání nepřihlíží).
Podle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.
Z uvedené úpravy plyne, že podání, které bylo vůči soudu v podobě datové zprávy učiněno z datové schránky, je řádně podepsáno, jestliže je učinila (v dané věci za právnickou osobou) buď osoba s originálním oprávněním uvedená v ustanovení § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. anebo osoba pověřená. Jinak řečeno, podpis na listině u podání učiněného písemně nebo ústně do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky."
Podle § 176 IZ, věty druhé, lze přihlášku pohledávky podat výhradně na předepsaném formuláři, jehož náležitosti stanoví (s účinností od 1. 7. 2017) § 8 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení (předtím je stanovila vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení). Jde tu o předepsanou (povinnou) zvláštní formu podání.
K tomu nutno zdůraznit, že pro přihlášku pohledávky není předepsán formulář výhradně elektronický. To znamená, že pokud přihlášku podává osoba podléhající elektronické komunikaci dle § 80a IZ, je povinna zaslat insolvenčnímu soudu vyplněný formulář přihlášky i její přílohy elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 první větě IZ, ovšem formulář nemusí být takto užit a předložen v jeho interaktivní elektronické podobě, a tedy zřejmě postačí prostá kopie vyplněného formuláře (scan).
Příslušný formulář s pokyny k jeho vyplnění - v listinné podobě (určené k ručnímu vyplnění) i v elektronické podobě - je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR . Pro hromadnou přihlášku pohledávek je možno použít zvláštní formulář.
Není-li přihláška pohledávky podána na předepsaném formuláři, jde podle § 80a odst. 3 (do 31.5.2019 odst. 2) IZ opět o vadu tohoto podání spočívající v absenci předepsané zvláštní formy podání, kterou insolvenční soud (protože ohledně tohoto podání IZ nestanoví jinak) odstraňuje postupem podle § 43 OSŘs tím, že nebude-li přes jeho výzvu v určené lhůtě odstraněna, podanou přihlášku pohledávky podle § 43 odst. 2 OSŘ odmítne.
K uvedenému viz konstatní judikatorní závěry vyjádřené již v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 17/2012 ze dne 29. 2. 2012 či usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 103/2008 ze dne 16. 7. 2008, uveřejněném pod č. 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle nichž podání přihlášky do insolvenčního řízení učiněné (v rozporu s § 176 IZ) jinak než na předepsaném formuláři nezpůsobuje procesní bezúčinnost podání, ale zakládá vadu přihlášky spočívající v nedodržení předepsané formy, která je odstranitelná předložením řádně vyplněné přihlášky na předepsaném formuláři.
Dodáváme, že v režimu právní úpravy účinné do 30. 6. 2017 odstraňoval vadu přihlášky spočívající v tom, že nebyla podána na předepsaném formuláři, postupem podle § 188 odst. 2 IZ insolvenční správce – viz archiv II. této části.
Dále upozorňujeme, že procesní úkony se posuzují podle jejich obsahu a že v tom smyslu došlé podání – třebaže nebylo učiněno na předepsaném formuláři – může představovat přihlášku pohledávky, a že potom jde o právně účinné podání (rozhodné i z hlediska zachování přihlašovací lhůty), byť vadné co do formy tohoto podání, které si své právní účinky podrží, pokud bude své vadnosti zbaveno, resp. svoje právní účinky ztratí, jen pokud na základě výzvy insolvenčního soudu nebudou jeho vady v určené lhůtě odstraněny.
K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze, č. j. KSPH 61 INS 3745/2018, 2 VSPH 1022/2018-P5-8 ze dne 21.8.2018, které lze shrnout takto:
Podle ust. § 41 odst. 2 OSŘ soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen. Tím je míněno, že každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 649/2001 ze dne 27. 11. 2003, uveřejněné pod č. 11/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Pokud insolvenční soud odmítl přihlášku pohledávky věřitele podanou na předepsaném formuláři a předepsaným elektronickým způsobem (§ 80a odst. 1 IZ) jako opožděnou, neboť nerozpoznal, že již věřitelovo předchozí podání učiněné prostřednictvím datové schránky ve lhůtě stanovené k podávání přihlášek, leč nikoli na předepsaném formuláři, představuje (podle jeho obsahu) přihlášku pohledávky, třebaže vadnou co formy tohoto podání, a věřitele tak k odstranění této vady podle § 43 OSŘ (ve spojení s § 80a odst. 2 IZ) nevyzval, pak ohledně této včasné přihlášky pohledávky věřiteli vůbec nezačala běžet lhůta k odstranění její uvedené vady a zůstala mu otevřena možnost, aby tuto vadu své včasné přihlášky pohledávky (i bez výzvy soudu) zhojil tím, že přihlášku téže pohledávky podá (náležitým elektronickým způsobem) na předepsaném formuláři, což následným podáním učinil.
B) OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI
Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání předepsaných v § 42 odst. 4 OSŘ obsahovat zvláštní náležitosti předepsané v § 174 IZ.
Podle § 174 odst. 2 až 4 IZ přihláška pohledávky musí obsahovat
-
důvod vzniku pohledávky, jímž se se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá,
-
výši přihlašované pohledávky – musí být vyčíslena v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou, a pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu předepsaným způsobem (viz § 175 IZ),
-
v případě pohledávky zajištěné uvedení toho, zda věřitel uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označení druhu zajištění a doby jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo,
-
v případě pohledávky uplatněné jako vykonatelné uvedení skutečnosti, o které věřitel uplatněnou vykonatelnost pohledávky opírá.
Ust. § 176 IZ k tomu zdůrazňuje, že věřitel odpovídá za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky.
K jednotlivým shora uvedeným zákonným náležitostem přihlášky pohledávky je podán podrobný výklad v další pasáži této části.
Ve smyslu zákonných náležitostí přihlášky pak příslušná prováděcí vyhláška č. 191/2017 Sb. v § 8 odst. 1 vymezuje náležitosti formuláře přihlášky (jež náleží vyplnit) tak, že formulář obsahuje:
a) označení “Přihláška pohledávky“,
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem,
c) označení dlužníka,
d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
e) bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,
f) údaj, zda pohledávka či její část je vykonatelná,
g) údaj o pořadí pohledávky, přičemž
- u pohledávek zajištěných majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávky popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění, rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno, údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů, a způsob výpočtu úroku podle § 171 IZ pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok,
- u pohledávek zajištěných jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávky údaje o rozsahu zajištění a údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a data zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení, a
- u podřízených pohledávek údaje o jejich podřízenosti,
h) údaj o povaze pohledávky – tím se /podle odst.2) rozumí údaje o tom, zda jde o pohledávku peněžitou nebo nepeněžitou, pohledávku neurčité výše, pohledávku podmíněnou nebo nepodmíněnou, pohledávku splatnou nebo nesplatnou, pohledávku vyjádřenou v českých korunách nebo v cizí měně; pokud je pohledávka vyjádřena v cizí měně, obsahuje přihláška pohledávky popis způsobu přepočtu pohledávky na české koruny a použitého směnného kurzu.
i) údaj o výši pohledávky, a to
- údaj o celkové výši jistiny pohledávky; pokud je pohledávka nepeněžitá nebo neurčité výše, obsahuje přihláška pohledávky popis postupu, který byl použit pro vyčíslení pohledávky, a
- údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 IZ, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství,
j) prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávky,
k) seznam příloh,
l) údaje o osobě, která přihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele,
m) datum a podpis a
n) kód pro přenos údajů prostřednictvím čtecího zařízení.
C) PŘÍLOHY
Podle § 177 IZ je věřitel povinen připojit ke své přihlášce pohledávky listiny, kterých se přihláška dovolává.
Vykonatelnost pohledávky (je-li v přihlášce uplatněna) se prokazuje veřejnou listinou. Při následném přezkoumání se ovšem za vykonatelnou považuje jen ta pohledávka, ohledně níž věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku (§ 192 odst. 1 věta prvá IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014).
Nahoru Tituly zakládající vykonatelnost pohledávky
Vykonatelnost pohledávky (je-li uplatněna) lze podle § 274 OSŘdoložit:
a) vykonatelným rozhodnutím soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek,
b) vykonatelným rozhodnutím soudů ve správním soudnictví,
c) vykonatelným rozhodnutím rozhodčích komisí a smírem jimi schváleným,
d) vykonatelným rozhodnutím státních notářství a dohodou jimi schválenou,
e) notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti sepsaným podle zvláštního zákona,
f) vykonatelným rozhodnutím a jiným exekučním titulem orgánů veřejné moci,
g) rozhodnutím orgánů Evropských společenství,
h) jiným vykonatelným rozhodnutím, schváleným smírem a listinami, jejichž soudní výkon připouští zákon.
Vykonatelnost pohledávky lze dále doložit např. vykonatelným rozhodnutím orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelným smírem, vykonatelným rozhodnutím a výkazem nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.
Další listiny - přílohy, které je věřitel povinen k přihlášce připojit, vymezuje prováděcí vyhláška č. 191/2017 Sb. v § 8 odst. 3 tak, že jimi jsou:
a) listiny dokládající existenci věřitele – právnické osoby, např. výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru,
b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky,
c) plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci.
d) čestné prohlášení věřitele o skutečném majiteli podle § 177 odst. 2 až 5 IZ.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn 29 ICdo 72/2016 ze dne 24. 10. 2018, uveřejněný pod č. 13/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
Rozhodčí nález je listinou, která je způsobilá doložit v insolvenčním řízení vykonatelnost pohledávky věřitele (§ 177 věta druhá IZ, ve znění účinném do 30.6.2017).
Nahoru Čestné prohlášení o skutečném majiteli věřitele
Podle právní úpravy vtělené do § 177 IZ s účinností od 1. 7. 2017, novelizované pak s účinností od 1.1.2021 (zákonem č. 525/2020 Sb.), věřitel, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem
- - po zahájení insolvenčního řízení, anebo
- - v posledních 6 měsících před jeho zahájením
je povinen doložit v příloze přihlášky pohledávky – tedy k ní připojit- Čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zákona zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (Pozn.: tento zákon k datu 1.1.2021 ještě nebyl přijat, publikován), a údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele (§ 177 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 1.1.2021).
Tato úprava se nepoužije, je-li věřitelem fyzická osoba (§ 177 odst. 4 IZ, do 31.12.2020 odst. 5), tj. v uvedených případech se daná povinnost vztahuje pouze na věřitele – právnickou osobu.
Věřitel-právnická osoba, který přihlášenou pohledávku nabyl po zahájení insolvenčního řízení nebo v posledních 6 měsících před jeho zahájením, nemá povinnost předložit shora uvedené čestné prohlášení o svém skutečném majiteli jen v těchto případech:
1) věřitelova pohledávka
-
vznikla z obchodu podle zvláštního zákona zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), uzavřeného mezi povinnou osobou podle zvláštního zákona a věřitelem, na který se nevztahuje povinnost provést kontrolu klienta podle zvláštního zákona (§ 177 odst. 3 věta první IZ, ve znění účinném od 1.1.2021)
- tehdy k přihlášce pohledávky přiloží Čestné prohlášení o této skutečnosti, tedy o tomto důvodu, pro který povinnost předložit čestné prohlášení o skutečném majiteli nemá (§ 177 odst. 3 věta třetí IZ),
– tehdy opět k přihlášce pohledávky přiloží Čestné prohlášení o této skutečnosti, tedy o tomto důvodu, pro který povinnost předložit čestné prohlášení o skutečném majiteli nemá (§ 177 odst. 3 věta třetí IZ),
2) informace o skutečném majiteli věřitele je uvedena ve zvláštní evidenci přístupné soudu a insolvenčnímu správci (k této evidenci viz § 118b až § 188j zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) – tehdy věřitel ničeho dalšího dokládat nemusí (§ 177 odst. 6 IZ, do 31.12.2020 odst. 7).
Uvedená právní úprava ve smyslu § 19 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1.1.2021) obdobně platí také pro věřitele, který jako nabyvatel pohledávky původního přihlášeného věřitele vstoupil do insolvenčního řízení na jeho místo postupem dle § 18 IZ(viz část Procesní nástupnictví insolvenčních věřitelů). Tehdy má nabyvatel pohledávky (nový věřitel) předložit příslušné doklady - čestné prohlášení - do 15 dnů od svého vstupu do řízení insolvenčnímu správci (pokud ještě nebude ustanoven, pak zřejmě insolvenčnímu soudu).
Pokud věřitel k přihlášce pohledávky nepřipojí příslušné čestné prohlášení dle § 177 odst. 2 nebo odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.1.2021), jestliže je nutné, nejde o vadu příloh přihlášky.
Důsledkem je (jen) to, že po dobu absence povinného čestného prohlášení
-
v případě věřitele - insolvenčního navrhovatele se podle § 105 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.7.2017) jeho pohledávka vůči dlužníku nepovažuje za osvědčenou [a tedy je dán důvod k zamítnutí jeho insolvenčního návrhu dle § 143 odst. 2 IZ (viz část Projednání insolvenčního návrhu věřitele, rozhodnutí o věci).
-
věřitel nemůže vykonávat hlasovací práva spojená s danou pohledávkou (§ 177 odst. 5 IZ, do 31.12.2020 odst. 6), čímž se zakládá další případ zákazu hlasování nad rámec ust. § 53 IZ (viz část 3.6.1.1);
Popsaná právní úprava (jak vysvětleno v důvodové zprávě zákona č. 64/2017 Sb., jímž byla tato úprava zavedena) má také posloužit insolvenčnímu soudu při zkoumání úpadku dlužníka k případnému odhalení účelového postoupení pohledávek nebo jejich částí na jiné osoby, kterým by bylo sledováno vytvoření plurality věřitelů co podmínky úpadku dlužníka (§ 143 odst. 2 věta druhá IZ), nebo ke zjištění koncernových a podobných (kolizních) vazeb mezi jednotlivými věřiteli, které by je vylučovaly z hlasování dle § 53 IZ.
Ke komentované části právní úpravy § 177 IZ ve znění účinném do 31.12.2020 viz ARCHIV III této části označené jako 17.4.2.1.
K OBSAHOVÝM NÁLEŽITOSTEM ad B)
a) Vyčíslení pohledávky
Podle § 175 IZ přihlašovanou pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou.
Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti.
Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru.
K tomu poukazujeme na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 44 INS 19400/2017, 2 VSPH 243/2018-P35 ze dne 26.9.2018, podle nichž skutečnost, že pohledávku v cizí měně věřitel v přihlášce přepočetl na českou měnu podle jiného kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, než který náleží užít podle § 175 IZ, nepředstavuje vadu přihlášky této pohledávky bránící jejímu přezkoumání ve smyslu § 188 odst. 2 IZ. Je-li pohledávka v důsledku takového chybného přepočtu na českou měnu vyčíslena v přihlášce ve vyšší výši, než která jí náleží, je dán důvod k jejímu popření co do výše v rozsahu, ve kterém se od správného přepočtu její výše na českou měnu liší.
Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.
b) Důvod pohledávky
Požadavek § 174 odst. 2 IZ, aby věřitel uvedl v přihlášce důvod vzniku pohledávky (důvod požadovaného plnění), je splněn tím, že věřitel úplně a určitě vylíčí skutečnosti, z nichž pohledávku dovozuje (na nichž se pohledávka zakládá) , tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok do insolvenčního řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností (jež může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na listinu, kterou věřitel připojí k přihlášce) slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 1/2012 ze dne 26.2.2014 a jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 107/2015 ze dne 27.92017, uveřejněné pod č. 155/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Přitom není povinností věřitele, aby uplatněný nárok též podřadil pod konkrétní zákonné ustanovení (právně ho kvalifikoval), a současně platí, že omezí-li se v přihlášce jen na tuto právní kvalifikaci (bez uvedení rozhodných okolností vzniku pohledávky), důvod pohledávky není řádně uveden. Nutno vzít také v úvahu, že věřitel se v právní kvalifikaci nároku může mýlit a např. nesprávně dovozovat, že titulem jeho pohledávky je smlouva, ačkoli smlouva ve skutečnosti řádně uzavřena nebyla nebo je neplatná, a k plnění tak došlo bez právního důvodu, což je skutečnost zakládající nárok na vydání tohoto plnění jako bezdůvodného obohacení (jde o pohledávku z tohoto titulu).
Je tedy zřejmé, že bez řádného vylíčení rozhodných okolností vzniku přihlášené pohledávky, jímž věřitel plní své břemeno tvrzení, není její důvod řádně vymezen a nelze tak ani posoudit (přezkoumat), zda je tento nárok po právu. Týmž požadavkům na vymezení důvodu pohledávky musí vyhovovat i incidenční žaloba o určení pravosti či výše přihlášené popřené pohledávky (viz část Spory o pravost, výši či pořadí nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem s judikaturou).
Pokud jde o důvod vzniku přihlašované směnečné pohledávky, pak se jím ve smyslu § 174 odst. 2 IZ rozumí existence směnky samé, a nikoliv skutečnosti, které vedly ke vzniku směnečného závazku dlužníka (u zajišťovací směnky). Dojde-li k popření směnečné pohledávky, může žalující věřitel v žalobě podle § 198 odst. 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené směnečné pohledávky všechny skutečnosti, které vedly ke vzniku směnečného závazku dlužníka. Jinak řečeno, důvodem vzniku přihlašované směnečné pohledávky ve smyslu § 174 odst. 2 IZ je samotná směnka; směnečný věřitel nemusí v přihlášce pohledávky uvádět právní důvod (kauzu) směnky. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 74 INS 10676/2012, 1 VSPH 571/2013-P-4 a jeho rozsudku č. j. 70 ICm 2366/2014, 104 VSPH 179/2016-34 (KSUL 70 INS 19185/2012) ze dne 7. 11. 2016.
Povinnost uvést v přihlášce důvod pohledávky stíhá věřitele i v případě, že jeho pohledávka je vykonatelná. Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10 ze dne 2. 12. 2009, tvrzení o důvodu vzniku vykonatelné pohledávky lze v přihlášce pohledávky založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Jde-li o rozhodnutí či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky (§ 172 odst. 1 OSŘ) na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 OSŘ podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo.
Nahoru V dlužníkově insolvenčním řízení nelze přihlásit pohledávku vůči jeho manželu
Rozsudek Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 32/2013 ze dne 31. 8. 2015, uveřejněný pod č. 60/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:
Tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru nebo smlouvu o půjčce, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v občanském zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který tvoří společné jmění manželů ve smyslu § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ. To platí bez zřetele k tomu, zda vůči (obligačnímu) dlužníku byla pohledávka z takové smlouvy věřiteli již přiznána pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím. Z titulu takto uzavřené smlouvy nemá věřitel žádnou pohledávku, kterou by mohl přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek manžela obligačního dlužníka.
Nahoru Rozlišení jednotlivých pohledávek v přihlášce
Každou samostatnou pohledávku, která je vymezena vlastním důvodem vzniku a výší, je povinen věřitel včas uplatnit v insolvenčním řízení přihláškou.
Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14, ze dne 15. 10. 2010 zdůraznil, že § 185 a § 198 odst. 1 IZ, jakož i § 178 IZ, je třeba aplikovat jednotlivě na každou přihlášenou pohledávku, a nikoliv na přihlášku pohledávek jako celek, neboť každá…