Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Jana Rejtarová
Timesharing – dočasné užívání ubytovacího zařízení a obdobné služby Pro ustanovení upravená v tomto oddílu se již vžil pojem v angličtině timesharing či timeshare, jež vystihuje jeho podstatu (time – čas, share – podíl). Předmětem těchto smluv je dočasné ubytování včetně případných souvisejících plnění a jde o typický produkt služeb cestovního ruchu, kde představuje alternativu k jednorázovému cestovnímu zájezdu. V zahraničí je myšlenka dlouhodobého pronájmu po určitý časový úsek v roce zavedena již několik desetiletí, v České republice se objevila až po vstupu České republiky do Evropské unie. Cílovou skupinou tohoto podnikatelského záměru jsou spotřebitelé, kteří upřednostňují dovolenou každý rok ve stejné lokalitě, nejčastěji se jedná o místa v zimních horských lyžařských oblastech či naopak letních přímořských resortech. Spotřebitel může na základě smlouvy získat pronájem konkrétního ubytovacího zařízení na několik dnů až týdnů v roce, a to vždy ve stejném místě (apartmá, pokoj, ale i celý dům) a období, anebo může získat jinou výhodu spojenou s ubytováním (tzv. dlouhodobý rekreační produkt), jako například členství v klubu, jehož členové mají nárok na zvýhodněné pobyty v různých destinacích, slevy na letenkách či slevy v určitých hotelech. Rodina tak může například každý rok v létě strávit jeden týden v hotelu na španělském pobřeží. Základ právní úpravy je v komunitárním právu, kde prošla dlouhým vývojem, od minimální harmonizace až po ideu úplné harmonizace ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (dále jen jako "směrnice o timesharingu“). Potřeba sjednocení úpravy je logická, spotřebitelé zpravidla jezdí na dovolenou do jiných destinací, než je jejich domovský stát, v cizím prostředí jsou přitom snadným terčem nekalých obchodních praktik a podvodníků, rozdílná vnitrostátní úprava řešení sporů neulehčovala. V případě jednotných pravidel se riziko zneužití zmenšuje, současně se zvyšuje informovanost a právní gramotnost spotřebitelů. Česká republika podmínky harmonizace splnila, NOZ po obsahové stránce neobsahuje žádné zásadní změny oproti dosavadní úpravě, úprava je pouze přehlednější a systematičtější, přičemž změny jsou spíše terminologického a formulačního charakteru. K odst. 1 Ustanovení vymezuje rozsah předmětu smluv, kterých se ustanovení tohoto oddílu týkají. Jde o spotřebitelské smlouvy, které se týkají dočasného ubytování, dlouhodobých rekreačních produktů, pomoci při nabytí timesharingu či pomoci při jeho dalším prodeji. Dočasné užívání ubytovacího zařízení Podmínkou pro uplatnění ustanovení je délka časového úseku alespoň dva dny v rámci jednoho roku, což vyplývá z formulace zmiňující nocleh a nutnost uzavřít smlouvu na dobu delší než jeden rok. Služba nemusí zahrnovat pouze ubytování, součástí může být i doprava a jiné služby, jako například využití různých sportovních zařízení apod., není to však pravidlem. Výměnný systém Výměnný systém umožňuje spotřebitelům s již uzavřenou smlouvou provést výměnu smluvních podmínek s jiným spotřebitelem, spotřebitelé tak de fakto nemusejí setrvat po celou dobu trvání smlouvy na tomtéž místě, ale v rámci účastenství v systému výměny mohou vyměnit lokalitu se spotřebitelem, který má práva k jinému ubytovacímu zařízení v jiné destinaci. Účast ve výměnném systému bývá zpravidla sjednána přímo v hlavní smlouvě a samozřejmě je zpoplatněna. K odst. 2 Ustanovení se použijí i na smlouvu o smlouvě budoucí, i u takové smlouvy je tak…