JUDr. PhDr. Josef Ťoukálek, LL.M.
NahoruInsolvenční návrh
Insolvenčním návrhem se rozumí návrh podaný u insolvenčního soudu, jehož předmětem je zahájení insolvenčního řízení.
Neobsahuje-li insolvenční návrh podaný kteroukoliv stranou všechny náležitosti, případně pokud je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud nevyzývá k odstranění vad návrhu, ale návrh rovnou odmítne.
NahoruPodání návrhu
Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh. Zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, případně pokud se posílá návrh elektronicky, musí být užito jejího zaručeného elektronického podpisu nebo musí být zaslán datovou zprávou. Insolvenční návrh je oprávněn podat buď sám dlužník, nebo jeho věřitel. Pokud podává insolvenční návrh zástupce insolvenčního navrhovatele na základě procesní plné moci, je nutné k návrhu připojit procesní plnou moc. To platí obdobně, jedná-li za insolvenčního navrhovatele, jímž je právnická osoba, jeho zaměstnanec (člen), který byl podáním návrhu pověřen statutárním orgánem.
NahoruPovinnost podat insolvenční návrh
Akciová společnost, resp. její představenstvo/statutární ředitel (v případě jeho nečinnosti dozorčí/správní rada společnosti, případně je-li společnost v likvidaci, tak její likvidátor), je povinna podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se tyto osoby dozvěděly nebo při náležité pečlivosti při výkonu funkce měly dozvědět o tom, že je společnost v úpadku. Tuto povinnost mají tyto orgány i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem podniku/závodu nebo exekuce podle exekučního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku/závodu nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku/závodu. To neplatí v případě, že má dlužník ještě jiný podnik/závod.
NahoruOdpovědnost představenstva
Pokud by společnost, resp. představenstvo/statutární ředitel, případně likvidátor nepodali insolvenční návrh, budou odpovídat věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou tak způsobili. Odpovědnosti za škodu by bylo možné se zprostit pouze v případě, že by prokázali, že porušení této povinnosti nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem. Škoda nebo jiná újma takto vzniklá spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.
NahoruNeuspokojuje se
V insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku:
-
úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí,
-
úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku,
-
pohledávky věřitelů z darovacích smluv,
-
mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku,
-
smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku,
-
náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení,
pokud IZ nestanoví ve výjimečných případech jinak.
NahoruZahájení řízení
Zahájení insolvenčního řízení oznamuje soud vyhláškou, která musí být zveřejněna nejpozději do dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh, nebo do dvou hodin poté, co byly zahájeny úřední hodiny soudu. Vyhláška se doručuje všem účastníkům insolvenčního řízení.
Insolvenční soud je povinen o zahájení insolvenčního řízení vyrozumět také neprodleně některé orgány veřejné moci (finanční úřad, celní úřad, úřad práce, okresní správu sociálního zabezpečení podle příslušnosti, tj. podle sídla akciové společnosti). Současně je povinen uvědomit i obecný soud společnosti, což má význam pro případné probíhající spory u tohoto soudu nebo vedené exekuce (uvědomí se exekutorská komora).
NahoruPředběžné opatření v insolvenčním řízení
Pokud kdykoliv po zahájení řízení oprávněný věřitel zjistí, že mu vznikla škoda nebo jiná újma spočívající v porušení povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud vydat předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby k náhradě této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou finanční částku. Výši částky soud určí podle toho, aby byla pokryta předpokládaná škoda nebo újma. Zároveň je věřitel – navrhovatel povinen ve lhůtě určené mu soudem podat žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy (pozn.: v tomto případě ale nejde o incidenční spor).
Insolvenční soud je dále oprávněn i bez návrhu, pokud je nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty dlužníka v neprospěch věřitelů, nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo případně může rozhodnout, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale přímo předběžnému správci. Současně je insolvenční soud povinen ustanovit předběžného správce (pokud již tak neučinil).
Proti předběžnému opatření nařízenému z důvodů výše uvedených se může odvolat pouze dlužník.
NahoruZánik předběžného opatření
Předběžné opatření zaniká, pokud uplyne doba, na kterou bylo nařízeno, nebo pokud pominou důvody, pro které bylo nařízeno, účinností moratoria nebo jiným rozhodnutím soudu dle § 142 IZ.
NahoruPlnění dluhu dlužníkovi namísto předběžnému správci
Zde je třeba upozornit, že pokud dojde k tomu, že osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek při nařízeném předběžném opatření dlužníkovi místo předběžnému správci a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o předběžném opatření nemohla vědět.
NahoruNáležitosti insolvenčního návrhu
Insolvenční návrh musí mít kromě obecných náležitostí každého podání (tj. musí být zejména uvedeno, jakému soudu je určeno, kdo návrh podává a proti komu směřuje, čeho se návrh týká) i další speciální náležitosti pro insolvenční řízení. Akciová společnost musí být označena obchodní firmou, sídlem, identifikačním číslem a údaji o zapsání v obchodním rejstříku (oddíl B a číslo vložky, ve které je zapsána a u kterého rejstříkového soudu). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem sama akciová společnost. Dále musejí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá. Zejména pak podává-li insolvenční návrh akciová společnost jako věřitel, je povinna zejména doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku do insolvenčního řízení.
Insolvenční návrh je nutné předložit na předepsaném formuláři (který je dostupný pro elektronické i ruční vyplnění na stránkách www.justice.cz ) s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis (pokud se návrh podává elektronicky, zasílá se jen jednou). Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit přílohy a listinné důkazy, kterých se v návrhu dovolává, tj. např. doklady osvědčující vznik pohledávky. Stejnopis…
