3.8.3
Průběh soudního řízení
Mgr. Martin Doleček, Mgr. Adriana Kvítková
Máme-li za sebou podání žaloby a zkrácené formy řízení, nezbývá než se zabývat samotným průběhem soudního řízení.
Samotné soudní řízení je vedeno procesními pravidly uvedenými v zákoně. Každý, kdo vstupuje do soudní síně, si může na dveřích přečíst poučení o základních povinnostech účastníka.
Řízení má být zahájeno čtením či přednesením žaloby. To znamená, že žalobce by měl povstat a stručně sdělit obsah žalobního návrhu. Do té doby není řízení považováno za zahájené.
Potom je vyzván žalovaný, aby se k žalobě vyjádřil, pokud tak předtím neučinil. Zákon ukládá povinnost se k žalobě na výzvu soudu vyjádřit, pokud se tak stane písemnou formou, zasílá kopii tohoto vyjádření soud žalobci.
Při soudním jednání se hovoří vždy ve stoje, pokud jde o vystoupení vůči soudu. Pokud se hovoří k někomu jinému než k soudu, tedy ke svědkům, tlumočníkům či soudním znalcům, mohou účastníci řízení zůstat sedět. Rovněž je třeba povstat při vyhlášení rozsudku. Soud po přečtení žaloby a stanoviska žalovaného začne provádět důkazní řízení navrženými důkazy.
Soud v každé fázi řízení zkoumá, zda neexistují již zmíněné neodstranitelné překážky řízení. Touto překážkou je na prvém místě již zmíněný nedostatek ve věcné příslušnosti.
Vedle toho existují další dvě překážky řízení. Prvou je překážka věci pravomocně rozhodnuté. To znamená, že v případě, kdy mezi stejnými účastníky o stejné věci bylo již pravomocně rozhodnuto, nelze o věci rozhodovat podruhé.
Další překážkou je překážka věci zahájené. To znamená, že řízení mezi stejnými účastníky o stejné věci bylo zahájeno před podáním konkrétní žaloby jinou žalobou a řízení dosud neskončilo. Pokud ovšem řízení, které předchází, skončí zastavením řízení, dojde k odstranění překážky a v řízení se může pokračovat.
Soudní jednání je zásadně veřejné, pouze v případech, kdy dojde k vyloučení veřejnosti, není veřejnost připuštěna. Pokud jde o důkazní řízení, lze zmínit drobnou připomínku ke znaleckým posudkům. Za znalecký posudek je pokládána především listina, která je vystavena k tomu oprávněnou osobou, to je soudním znalcem zapsaným v příslušném seznamu. Není ovšem vyloučeno, že znalecký posudek podá i jiná osoba, která je vzata do slibu.
V případě, že znalecký posudek je použit v rámci důkazního řízení jednou nebo druhou stranou, to je zpracován na její objednávku, soud zpravidla nařídí vlastní znalecký posudek.
V rámci důkazního řízení není soud v podstatě vázán ničím jiným než Ústavou České republiky. Soud především není vázán takovými právními předpisy, jako jsou prováděcí vyhlášky k zákonu. Dále soud může postupovat dokonce tak, že podá návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona, jestliže se domnívá, že jím aplikovaný zákon je v rozporu s Ústavou České republiky.
Pokud jde o úřední listiny, což jsou například výpisy z katastru nemovitostí či správní rozhodnutí,…
