dnes je 17.7.2024

Input:

Dohody o srážkách ze mzdy

24.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.4 Dohody o srážkách ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Úpravu dohod o srážkách ze mzdy od roku 2014 řeší § 2045 až 2047 OZ. "Dluh bylo možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu." Zákonem č. 460/2016 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. 2. 2017, došlo k podstatné změně v ustanovení § 2045 OZ s tím, že byla zrušena část "ve výši nepřesahující jejich polovinu". Přechodným ustanovením je dána možnost, aby dohody o srážkách ze mzdy uzavřené v mezidobí od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 byly změněny ve smyslu novely OZ. Cílem této právní úpravy je umožnit a sjednotit postupy při provádění srážek na základě dohod uzavřených před 28. 2. 2017 a po tomto datu a odstranit tak složitosti při výpočtu srážek ze mzdy na základě dohody.

Srážky ze mzdy na základě dohody uzavřené v době od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 byly prováděny v souladu s OSŘ, ale navíc ještě s respektováním podmínky, že srážka nesměla být vyšší než polovina mzdy. Polovinou postižitelných příjmů zaměstnance pro účely výše srážek na základě uzavřené dohody je nutno rozumět polovinu těchto příjmů v hrubém. Není-li taková dohoda o srážce ze mzdy změněna, je nutné zachovat dřívější zbytečně komplikovaný postup. S ohledem na dobu, která od účinnosti zákona č. 460/2016 Sb. uplynula, se dá předpokládat, že všechny srážky na základě dohody o srážce ze mzdy se provádějí již jen podle občanského soudního řádu a nadbytečná dvojkolejnost již odpadla.

Souhlas zaměstnavatele

U nových zaměstnanců je možné uzavřít dohodu o srážce ze mzdy nejen na úhradu výživného, ale i na jiné srážky. Jedná-li se o odborové příspěvky, pak je možné takovou srážku provádět, pokud k ní dal zaměstnanec souhlas. S ohledem na neprůkaznost auditivního projevu zaměstnance je vhodné, aby zaměstnanec písemně požádal o provádění srážky odborových příspěvků (nejde tedy o dohodu).

Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody se třetí stranou předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. V případě, že byla dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany uzavřena přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nabývá srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

Právní úprava dohod o srážkách ze mzdy se použije i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Zákon dále uvádí, že je možné srážet z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obdobný závazek, jako je pracovní nebo služební poměr. Zákonem č. 164/2015 Sb. došlo k rozšíření výčtu příjmů, s nimiž se při provádění srážek ze mzdy zachází jako se mzdou. Od 1. 9. 2015 sem patří i dohoda o provedení práce. Přechodná ustanovení zákona stanoví, že právní jednání učiněná od 1. 9. 2015 se řídí novou právní úpravou, právní jednání učiněná před 1. 9. 2015 se řídí dřívější právní úpravou, pokud nedojde v rozhodnutí ke změně. Za změnu v rozhodnutí považují soudní exekutoři i změnu plátce mzdy. Znamená to, že pokud došlo v mezidobí (v době od 1. 9. 2015 dosud) ke změně plátce mzdy, považují soudní exekutoři příjem z DPP za mzdu i v případě, že exekuce na mzdu byla poprvé vydána před 1. 9. 2015.

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanec má příjem z pracovního poměru ve výši 25 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč, celkem hrubá mzda 30 500 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel 20. ledna 2024 dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a za stravování ve výši 3 200 Kč. Učinil Prohlášení poplatníka a kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy. Je ženatý.

Zaměstnanec má nepřednostní exekuci. O této exekuci bylo rozhodnuto dne 15. 7. 2015, a novému plátci doručeno 10. ledna 2024. V mezidobí byla prováděna srážka u předchozího plátce. Protože se změna plátce mzdy považuje dle výkladu soudních exekutorů za změnu v rozhodnutí, bude srážka prováděna z celé čisté mzdy.

Příjem z PP a DPP  30 500 Kč 
Pojistné za zaměstnavatele (jen z PP) 25 500 x 33,8 % = 8 619 Kč 
Pojistné za zaměstnance (jen z PP)  25 500 x 11,6 % = 2 958 Kč 
Daňový základ 30 500 Kč 
Záloha daně před slevou 30 500 x 15 % = 4 575 Kč  
Daň po slevě 4 575 – 2 570 = 2 005 Kč 
Čistá mzda 30 500 – 2 005 – 2 958 = 25 537 Kč 

 

Nezabavitelná částka od 1. 1. 2024 12 704,67 + 3 176,17 = 15 880,84 Kč, zaokr. 15 881 Kč 
Čistá mzda snížená o NČ  25 537 – 15 881 = 9 656 Kč 
Výše třetin 9 656 – 2 = 9 654, 9 654  : 3 = 3 218 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá a první třetina a plně zabavitelná část (v našem případě není) 3 218 + 3 218 = 6 436 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí nezabavitelná částka, třetí třetina a zbytek ze zaokrouhlení 15 881 + 3 218 + 2 = 19 101 Kč 

Kontrola: 19 101 +6 436 = 25 537 Kč.

Srážka na základě dohody o srážce ze mzdy se provést nemůže a zaměstnanec uhradí svůj závazek ve výši 3 200 Kč do pokladny zaměstnavatele.

Příklad

Příklad 2:

Zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 10. 8. 2022 a téhož dne uzavřel dohodu o srážce ze mzdy ve výši 2 400 Kč. V únoru 2024 byla doručena exekuce z finančního úřadu, o níž bylo úředně rozhodnuto v září 2023. Zaměstnanec má v měsíci říjnu 2024 příjem z pracovního poměru ve výši 35 500 Kč a z dohody o provedení práce 11 000 Kč, celkem hrubá mzda 46 500 Kč. Učinil Prohlášení poplatníka a kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy. Je ženatý. Čistá mzda je ve výši  36 701 Kč.

Dohoda o srážce ze mzdy, která byla uzavřená 10. 8. 2022, má dřívější pořadí než přednostní exekuce, o které bylo rozhodnuto v září 2023. Dohoda o srážce ze mzdy se provede z první třetiny, druhá třetina a zbytek z první třetiny se použije na přednostní srážku.

Nezabavitelná částka  12 704,67 + 3 176,17 = 15 880,84 Kč, zaokr. 15 881 Kč 
Čistá mzda snížená o NČ  36 701 – 15 881 = 20 820 Kč 
Výše třetin 20 820 : 3 = 6 940 Kč  
Pro srážku na základě dohody se použije část první třetiny ve výši  2 400 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá třetina a zbytek z první třetiny. 6 940 + 4 540 = 11 480 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí NČ a třetí třetina  15 881 + 6 940 = 22 821 Kč 

Kontrola: 22 821 + 2 400 + 11 480 = 36 701 Kč.


Možnost srážet nad rámec OSŘ

Další problém vzniká v případě srážek na základě dohod uzavřených do 31. 12. 2013, jejichž provádění se nadále řídí dřívější právní úpravou (zákoníkem práce a občanským soudním řádem), zatímco srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí novou právní úpravou (občanským soudním řádem a příslušnými ustanoveními OZ). V minulosti bylo možné provádět srážky na základě dohody ve prospěch třetí strany včetně srážek odborových příspěvků nad rámec občanského soudního řádu dle dřívějšího ustanovení § 148 odst. 2 ZP. V praxi to znamenalo, že dlužník, z jehož mzdy byly prováděny exekuční srážky, mohl plátce písemně požádat, aby například srážku odborových příspěvků srážel na rámec OSŘ, tedy z nezabavitelné částky nebo ze třetí třetiny, případně i z druhé třetiny, pokud měl zatíženou jen první třetinu. Obdobně bylo možné vyhovět žádosti zaměstnance, který měl mzdu postiženou výkonem rozhodnutí, aby mu zaměstnavatel jeho příspěvek na penzijní pojištění srážel nad rámec OSŘ.

Zmíněná možnost (srážet nad rámec OSŘ) je zcela vyloučena po 31. 12. 2013. Tato absence vyvolává řadu komplikací v případě, kdy zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, pokud si oni sami přispívají a dotyční zaměstnanci mají mzdu zatíženou exekucí. V takovém případě musí příspěvek hradit sám zaměstnanec a zaměstnavateli poté dokládat výši uhrazeného příspěvku, aby byla splněna povinnost, která je předpokladem pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem. Rozumnější variantou je však změna podmínek pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem.

Postup při provádění srážky na základě dohody uzavřené v mezidobí od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017

Se zavedením limitu do poloviny příjmů pro účely výše srážek ze mzdy na základě dohody se objevily názory, že jde o limit jediný a že pro srážky na základě dohody již neplatí závazné postupy stanovené OSŘ a nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Asociace kolektivního vyjednávání se tímto problémem zabývala a její stanovisko koresponduje s veškerou v současné době platnou právní úpravou.

Zavedení limitu ve výši poloviny postižitelných příjmů zaměstnance nelze v žádném případě chápat tak, že nahrazuje dřívější postup dle OSŘ a nařízení vlády 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Jde jen o doplnění právní úpravy, což vyplývá z ustanovení § 148 odst. 2 ZP, dle kterého smějí být srážky ze mzdy (rozumí se všechny včetně dohod o srážkách ze mzdy) provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ.

Pro zaměstnavatele to znamená, že i u dohod o srážkách ze mzdy se řídí nadále postupem dle OSŘ a nařízením vlády o nezabavitelných částkách, kterým zjistí, jakou část postižitelných příjmů může zaměstnanci srazit. Tuto výši poměří ještě s limitem "do poloviny mzdy".

V souvislosti s

Nahrávám...
Nahrávám...