dnes je 7.12.2022

Input:

Finanční leasing jako forma financování

1.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.3.1
Finanční leasing jako forma financování

Ing. Martin Děrgel

Srovnání variant pořízení majetku

Pokud s. r. o. potřebuje ke své činnosti nějaké poněkud dražší výrobní zařízení (např. výrobní linku, kamion, počítačovou síť, bagr atd.), zpravidla zvažuje pět základních forem pořízení majetku:

1) Okamžitá koupě:

  • Výhodou je, že se podnikatel stává prakticky ihned vlastníkem majetku a tedy jediným pánem, což usnadňuje další nakládání s tímto majetkem (technické zhodnocení, zastavení za úvěr, prodej atp.).

  • Nevýhodou je nárazová potřeba značné sumy peněz, kterou není zrovna efektivní za tímto účelem delší čas držet ve firmě, protože je takto dočasně umrtvena a nepřispívá k tvorbě přidané hodnoty.

2) Koupě na splátky:

  • Oproti předešlé variantě je zde výhodou rozložení peněžní potřeby do delšího splátkového období, takže pořizovaný majetek si může zčásti vydělat na své splátky.

  • Prvotní nevýhodou je, že ne každý prodávající na splátkový režim přistoupí. A když, tak požaduje často tzv. výhradu vlastnictví, tedy smluvní doložku, že k převodu vlastnictví dojde až splacením kupní ceny, což komplikuje dispozice s majetkem a zcela brání jeho daňovému odpisování.

3) Krytí kupní ceny úvěrem:

  • Jde prakticky opět o okamžitou koupi majetku ad 1) s tím, že kupní cenu za kupujícího uhradí třetí subjekt (obvykle banka) z poskytnutého úvěru, variantně může úvěr poskytnout přímo prodávající.

  • Výhody jsou nasnadě – kupující se ihned stává vlastníkem (pánem) majetku a navíc k tomu využil cizí prostředky, jejichž vracení (splácení) je rozloženo do relativně malých částek po dlouhý čas, takže provoz majetku přispívá na jejich úhradu významně více než u splátek kupní ceny ad 2).

  • Nevýhodou je jisté zdražení úplných pořizovacích nákladů o úroky z úvěru a související poplatky, navíc úvěrující subjekt bude zajisté vyžadovat nějakou formu záruk za splnění dluhu podnikatele.

4) Operativní nájem alias operativní leasing:

  • Podnikatel usoudil, že se mu nevyplatí věc kupovat, například proto, že ji bude využívat jen po omezenou dobu nebo jde o rychle zastarávající technologii apod. Proto se domluví s vlastníkem věci na jejím dočasném využívání formou nájmu za sjednanou pravidelně placenou úplatu (nájemné).

  • Výhodou je, že nájemné je již bohatě kryto z provozních výnosů předmětného zařízení, podnikatel jej může začít ihned využívat, přičemž se nezadlužuje, což vylepšuje jeho hospodářské ukazatele.

  • Nevýhodou je, že pro řadu výrobních zařízení bývá problematické, ne-li nemožné nalézt vstřícného pronajímatele, ten totiž značně riskuje, protože mu nakonec zůstane zastaralý a opotřebený majetek.

5) Finanční nájem alias finanční leasing:

  • Z ekonomického hlediska jde o něco mezi krytím kupní ceny z úvěru a operativním leasingem, od obou se ale současně odlišuje. Podstatou je, že po prvotní poměrně dlouhou dobu "nájmu" není placeno pouze obvyklé "nájemné" za užívání věci, ale také poměrná část její pořizovací ceny, proto po skončení "nájmu" se může majetek převést (prodat) již za poměrně nízkou zbytkovou cenu.

  • Zde se prolínají spíše výhody obou předchozích variant (ad 3 a 4), přičemž je podstatně snazší nalézt poskytovatele leasingu, který by do takovéhoto kontraktu šel; může jít přímo o prodejce věci.

Finanční leasing věci, kterou leasingová firma koupila pro uživatele (nájemce) za 100 a poskytuje mu ji za celkovou úplatu 120. Kvůli omezení počátečního rizika, že uživatel nebude solidním partnerem, byla sjednána první vyšší splátka 30 a dalších 6 rovnoměrných á 15 jednotek. Načež bude věc uživateli prodána již jen za 5.

Varianty a další možnosti

Těchto pět nejčastějších způsobů pořízení, resp. užívání se v praxi vyskytuje v celé řadě variant, např.: podnájem, finanční leasing nebo úvěr poskytnutý přímo prodejcem dané věci, zpětný leasing (vlastník věc nejprve prodá leasingové společnosti, od níž si ji ale ihned převezme formou finančního leasingu – účelem je získání peněžní hotovosti), nájem s opcí (právem) odkupu najaté věci, finanční leasing s akontací (zálohou na kupní, resp. prodejní cenu), konsorciální leasing (leasingová společnost financuje nákup věci jen zčásti, o zbytek se postarají jiní investoři, zejména banky), sub-leasing (uživatel je současně v roli poskytovatele leasingu) atd.

Samozřejmě, tímto možné (legální) způsoby nabytí práva vlastnického, případně jen užívacího nekončí:

1) Další možnosti nabytí vlastnického práva:

  • nepeněžitý vklad od společníka s. r. o.,

  • vydražení v soukromé nebo veřejné dražbě,

  • koupě obchodního závodu nebo jeho části, jejíž součástí je předmětná věc,

  • vklad tichého společníka,

  • směna (např. když získáme auto od jiné firmy výměnou za náš soustruh),

  • vytvoření vlastní činností (např. když si truhlářská firma vyrobí nábytek do kanceláře),

  • darování,

  • zdědění (i právnická osoba může být dědicem, a to z principu pouze z titulu závěti).

2) Další možnosti nabytí pouze užívacího (požívacího) práva:

  • pacht, podle § 2332 NOZ umožňuje věc nejen užívat, ale také požívat (brát z ní užitky),

  • výprosa, bezplatné dočasné přenechání věci k užívání na dobu neurčitou (§ 2189 NOZ),

  • výpůjčka, bezplatné dočasné přenechání věci k užívání na dobu určitou (§ 2193 NOZ),

  • pacht obchodního závodu nebo jeho části, jehož součástí je i předmětná věc.

Obchodní společnost potřebuje ke své činnosti nákladní automobil v pořizovací ceně 5 000 000 Kč. Tento majetek se daňově odpisuje 5 let a investiční úvěr na tuto dobu lze pořídit za úrok 10 % p. a. Firma zvažuje vhodný způsob pořízení, přičemž v hotovosti a v rychle zpeněžitelném majetku má k dispozici jen 2 000 000 Kč.

Padá tedy možnost okamžité koupě nákladního auta. Prodejce je sice svolný i ke splátkování kupní ceny, ale maximálně po dobu 1 roku, což by vyžadovalo zajištění peněžního toku cca 500 000 Kč měsíčně. Firma přitom předběžně kalkuluje finanční přínos zamýšleného nákladního vozidla ve výši cca 100 000 Kč měsíčně. Takže i při zvýhodněném ročním splátkování kupní ceny by bylo nutno shánět cca 400 000 Kč měsíčně na dokrývání dílčích splátek kupní ceny. Problémem, který by přitom dále nepřímo zvyšoval finanční zátěž, je pochopitelný požadavek prodejce, aby k převodu vlastnictví došlo až po splacení kupní ceny (tzv. výhrada vlastnictví), takže by kupující mohl auto začít daňově odpisovat až poté, což současně znamená vyšší daň z příjmů v době splátek kupní ceny.

Další možností je pětiletý investiční úvěr od banky. Při desetiprocentním úroku je nutno počítat s tím, že v prvním roce bude třeba bance uhradit 1 000 000 Kč jistiny a cca 500 000 Kč na úrocích. Což zhruba odpovídá finanční náročnosti 125 000 Kč měsíčně. V dalších čtyřech letech to bude díky klesající absolutní výši úroků stále o něco méně. Pokud by tedy provozování nákladního automobilu vynášelo cca 100 000 Kč měsíčně, tak by postačovalo již jen relativně malé dokrývání úvěrových splátek, což by mělo být bez větších potíží realizovatelné z běžných provozních prostředků. Kladem dále je, že vozidlo lze ihned začít daňově odpisovat, a to i v situaci, když by pro posílení záruk úvěrující banky byl sjednán tzv. zajišťovací převod práva, jimž by se po dobu splácení úvěru vlastnická práva převedla na banku, pokud by se současně sjednala protisměrná výpůjčka.

Jak bylo předesláno, operativní leasing - u tak nákladného a zubu času podléhajícího majetku jako nákladní automobil – je problematický tím, že se jen obtížně shání pronajímatel daného majetku. Dejme tomu, že by se ale nějaký takový dobrodruh našel. S jakou kalkulací půjde do jednání s naší obchodní společností? Podle odborného posudku např. vychází z toho, že technická životnost a reálná využitelnost nákladního auta bude 8 let. Takže za tuto dobu se mu musí v nájemném vrátit nejen pořizovací cena (5 000 000 Kč), ale také přiměřený zisk pokrývající nemalé podnikatelské riziko, činící dejme tomu opět lidových 10 % ročně z pořizovací ceny majetku. Suma sumárum by proto měsíční nájemné mělo být minimálně = 5 000 000 / 8 let / 12 měsíců + 500 000 / 12 měsíců = 94 000 Kč. Z pohledu nájemce – naší obchodní společnosti – by se tedy při tomto způsobu pořízení nákladní automobil provozní činností již prakticky zcela sám profinancoval. Ovšem po uplynutí pětiletého období nájmu by firma neměla ani předmětný automobil ani záruku prodloužení nájemní smlouvy (za nezměněných podmínek), byla by tedy ve značně nejisté situaci. A navíc by provozem automobilu nezískala skoro žádný výnos sama pro sebe, protože by téměř celý zisk z předpokládaných 100 000 Kč pouze převáděla pronajímateli vozidla.

Poslední základní variantou je finanční leasing. Protože zde je právní pozice pronajímatele značně silnější, je zpravidla více potenciálních poskytovatelů (pronajímatelů) z řad tzv. leasingových společností. Také v tomto případě zajisté pronajímatel nechce přijít zkrátka, a tak za dobu nájmu (5 let) musí být ve splátkách uhrazena nejen celá pořizovací cena (5 000 000 Kč), ale i určitá obchodní přirážka (zisk), např. opět 10 % ročně z pořizovací ceny. Celková hodnota leasingu tak stoupla na 7 500 000 Kč, z nichž např. 20 % (1 500 000 Kč) bude třeba uhradit v rámci první zvýšené splátky, což podle zadání nájemce ufinancuje ze svých prostředků. Zbývajících 59 měsíčních splátek bude cca 100 000 Kč, což pokryjí provozní zisky z používání vozidla. Po skončení doby leasingu dojde k prodeji vozidla nájemci např. už jen za 10 000 Kč a stane se tak jeho majetkem.

Smlouva o finančním leasingu

Leasingovou smlouvu lze obecně vymezit jako zpravidla dlouhodobou smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu (poskytovatel leasingu) poskytne druhé straně (uživatel alias příjemce leasingu) na dobu určitou do užívání předmět, který si vybral (určil) uživatel obvykle u třetí smluvní strany (výrobce či dovozce). Specialitou finančního leasingu jsou zejména tři typické znaky:

  • přenos rozhodující části rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na uživatele,

  • právo, ale častěji povinnost převodu vlastnického práva k předmětu leasingu na uživatele,

  • tento převod se realizuje za cenu, obvykle poměrně nízkou částku (zůstatková cena) nebo bezúplatně.

Smlouvu o finančním leasingu nenajdeme mezi typovými smlouvami nového občanského zákoníku, proto je sjednávána jako typově nepojmenovaná (inominátní) smlouva, podle § 1746 NOZ: "Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena."

Nepříznivým důsledkem je značné zvýšení významu jednotlivých sjednaných ustanovení těchto leasingových (nepojmenovaných) smluv, protože právní opora předvídaná obecnými, natož pak speciálními ustanoveními NOZ je poměrně značně vzdálená. Tím obecně roste riziko jednostranně nevýhodných smluvních ujednání, zvláště co se týká možností předčasného ukončení leasingu ze strany uživatele. Právní experti proto doporučují uvádět do nepojmenovaných smluv bezpečnostní klauzuli o konkrétním smyslu a účelu uzavřené smlouvy – v daném případě o finančním leasingu - a to s jednoduchou a jasnou formulací:

"Účelem a smyslem této smlouvy je právo uživatele využívat předmět leasingu po sjednanou dobu leasingu a následný převod vlastnických práv k tomuto předmětu na něj."

Třebaže v Česku nemáme anglosaský precedentní systém obecné závaznosti soudních rozhodnutí, byl názor soudu na charakter leasingu zapracován do daňové definice finančního leasingu od roku 2015. Jednalo se o rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 25/2007 – 59, který lze dohledat na www.nssoud.cz .

(...) Finanční leasing spočívá v dlouhodobém pronájmu věci nájemci, přičemž jeho cílem je - po skončení doby nájmu - převod vlastnictví k najaté věci na nájemce. Praktickým smyslem uzavření této smlouvy je skutečnost, že nájemce získá předmět do svého užívání (později do svého vlastnictví), aniž by za něj musel zaplatit celou vstupní cenu najednou. Nájemce platí pronajímateli náhradou za užívání věci předem stanovené nájemné, resp. splátky. Toto nájemné v sobě zahrnuje hodnotu pronajímané věci (odpisů), úrokové zatížení, riziko, zisk a případné další náklady pronajímatele. Na rozdíl od nájemní smlouvy, kde představuje nájemné cenu za užívání cizí věci, leasingová úplata je cenou finanční služby. Převod vlastnictví je u finančního leasingu většinou zajištěn opčním právem, tedy na základě výzvy nájemce, anebo k němu může docházet též automaticky.

Finanční leasing dlouhodobě a za úplatu převádí na nájemce nejen veškerá užívací práva k předmětu leasingu, ale i povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a rizika s užíváním věci v rozsahu stanoveném smlouvou. Podstatným znakem finančního leasingu je otázka nesení rizik. Při finančním leasingu nepřechází nebezpečí škody na věci od pronajímatele na druhou smluvní stranu až s přechodem vlastnictví k předmětu smlouvy, ale zásadně okamžikem předání předmětu leasingu. Nájemce přejímá smlouvou o finančním leasingu nebezpečí škody na předmětu leasingu i nebezpečí spojená s jeho provozem a nese zpravidla náklady spojené s jeho provozem, údržbou a opravami. Ukončením doby

Nahrávám...
Nahrávám...