dnes je 28.11.2022

Input:

Znáte sociální hry?

11.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1101
Znáte sociální hry?

Jiří Pokorný

Lidské hry jsou pro kladnou psychohygienu opravdu důležité. Neméně důležitá je ale také míra používání těchto her. Pokud je hrajeme po krátkou, omezenou dobu a bez přehnané intenzity, skutečně psychice pomáhají.

Lidské hry a neverbální komunikace

V této lekci se nezaměříme jen na jedno ústřední téma, ale pokusíme se propojit tři velké okruhy. Prvním je psychohygiena jako soubor všech možných účinných reakcí, technik a činností, kterými si můžeme každý den pomoci ke klidu a spokojenosti. Dále je to téma zvané lidské hry, což jsou po staletí opakovaná schémata, která lidé hrají a uplatňují na ostatní, a to z nejrůznějších důvodů. A nakonec do toho všeho vložíme část oblasti neverbální komunikace – tedy nevědomé projevy našeho těla, kterými ovlivňujeme sebe i ty ostatní. Cílem je s určitým nadhledem propojit části těchto velkých témat tak, aby nám vyplynuly souvislosti, takový jeden pořádný informační obraz.

Neverbální komunikace, to jsou všechny projevy našeho těla a hlasu, které vysíláme do okolí, působíme jimi na druhé lidi, ale také tím ovlivňujeme sami sebe. Společně se teď vydáme po jednotlivých oblastech neverbální komunikace, v každém jednotlivém segmentu budeme vybírat konkrétní příklady – jaký mimoverbální projev podpoří naši osobní pozitivní psychohygienu a který neverbální projev naopak naši snahu zlepšit své emocionální prožívání neguje.

Jednotlivé složky neverbální komunikace s uvedenými konkrétními projevy s vazbou na psychohygienu:

Mimika

To, jak se tváříme a jak se kombinují svaly v našem obličeji, je z hlediska psychohygieny velmi důležité. Ostatní se nám dívají na tvář, po určitém čase se v naší tváři i nějakým způsobem zrcadlí a podle toho také sami reagují. Tedy řekněme si, které mimické projevy pozitivní psychickou pohodu podporují?

Začneme tím nejjednodušším, ale zároveň bohužel tak málo používaným signálem – úsměvem. Pokud se usmíváme (nemluvíme tady o umělém, strnulém a málo autentickém šklebo-úsměvu), pozitivně působíme na vlastní emoce. Úsměv zahajuje tvorbu nálady a hormonů štěstí vůbec – oxytocin a různé druhy endorfinů se vlastně hned začnou vyplavovat do těla. Když se na jiného člověka usmějeme, většina lidí se také automaticky začne usmívat a je jim lépe. A co dělají obvykle lidé, kteří se usmívají? V kontaktu s ostatními jsou vstřícnější, méně konfliktní a vůbec ze sebe vydávají to lepší.

Když se teď rozhlédnete v kanceláři, na ulici, v MHD, doma i jinde, kolik uvidíte usmívajících se lidí? Málo, opravdu málo. Je třeba, aby s tím někdo už konečně začal! Tak to udělejte vy.

Projevem, který pozitivní mimiku podporuje, je i výraz soustředění a naslouchání při hovoru s určitou osobou. Když váš obličej vyjadřuje skutečný zájem o toho druhého, pravděpodobně se vám protějšek v dialogu také mnohem více otevře. Jeho agresivita, frustrace a tendence ke konfliktu budou výrazně klesat. Ano, jsou lidé, u kterých navzdory mimice plné pochopení, zájmu a upřímného úsměvu nedospějete k dohodě a ke klidu, ale bude jich rozhodně méně než těch, u nichž uspějete.

K mimickým konstelacím, které vám ani vašemu okolí k lepšímu psychickému naladění rozhodně nepomohou, patří ironické úšklebky, tupý nezúčastněný výraz, kamenná tvář pokerového hráče atd.

Nyní vám poradím dobrý tip na rozhýbání mimických svalů: pokud máte pocit, že váš výraz je strnulý a nejde (po těch letech stagnace) rozhýbat, začněte se mnohem více líbat (samozřejmě nejlépe s vlastní partnerkou/partnerem). Obecně totiž platí, že při líbání musíme zapojit několik desítek různých svalů. To vám prostě ta prázdná maska spadne do úsměvu sama!

Oční kontakt

To je zjednodušeně řečeno neverbální akt, kdy se vaše oči setkají s očima toho druhého. Začněte se více lidem dívat do očí! Za prvé jim více porozumíte (známe rčení: „Oči nelžou, oči jsou okno do duše.”), za druhé podporujete vzájemné sdílení, a tedy i váš vztah, a za třetí je to také jedna z forem psychohygieny. Přece když s někým mluvíte a pořád se díváte někam jinam, jaký může mít tento rozhovor výsledek? Jak „příjemné” emoce budou na obou stranách vyvstávat? Samozřejmě vše má svoji míru; pokud se partnerovi budete hodinu nepřetržitě upřeně dívat do očí, velmi pravděpodobně jej vyvedete z konceptu a líbit se mu to nebude – pokud se tedy nejedná o vašeho životního partnera, a to ještě za podmínky, že se nacházíte ve fázi totální zamilovanosti.

Důležitá je míra očního kontaktu – v pracovním či obchodním rozhovoru 60–70 % času, v soukromém přátelském dialogu o něco méně.

Gesta

Jedná se o různé pohyby našich rukou, které mohou dobře podporovat a zesilovat naše verbální sdělení, nebo je naopak zeslabovat až popírat. Pozitivní, kladná, dohodová (až psychohygienická) gesta jsou ta otevřená, nejlépe směrem k protějšku. Rozevřené ruce vztahující se vstřícně k partnerovi v dialogu mimo jeho intimní zónu (tu máme každý přibližně 45–60 cm od těla) jsou podporujícím projevem. Gesta je obzvlášť výhodné dělat ve chvílích, kdy říkáme něco podstatného, co chceme, aby ten druhý opravdu slyšel. Naopak mezi gesta nepodporující či rušící klid mezi oběma stranami patří ruce pod stolem nebo v klíně (vůbec se nepohybují), ruce v pěst, ruce divoce

Nahrávám...
Nahrávám...