dnes je 4.7.2022

Input:

Žaloba a její náležitosti

17.3.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.3
Žaloba a její náležitosti

Mgr. Martin Doleček, Mgr. Adriana Kvítková

Každý by měl vědět, že jakékoli podání určené soudu, které je soudu doručeno, bude soudem zařazeno do evidence.

Pokud jde o peněžité pohledávky, řeší se především v takzvaném rozkazním řízení. Věc vyřizuje soud v takzvaném zkráceném rozkazním řízení, na jehož základě vydává platební rozkaz. Pokud není věc projednávána rozkazním řízením, nebo v případě, kdy je proti platebnímu rozkazu podán odpor, případně se nepodaří platební rozkaz doručit, soud případný platební rozkaz zruší a věc je přeřazena do meritorního projednávání (projednávání ve věci samé za účasti stran). V případě, že věc je projednávána ve směnečném nebo šekovém řízení, je soudy namísto standardního platebního rozkazu vydáván směnečný nebo šekový platební rozkaz.

Náležitosti žaloby

Základní náležitostí návrhu je uvedení soudu, ke kterému návrh směřuje. Soud by měl být označen v prvé řadě názvem. Pokud dojde k tomu, že je uvedena nesprávná adresa (například se soud přestěhoval) nebo adresa není uvedena vůbec, neznamená to, že by takovýto návrh byl nezpůsobilý. Pošta takovýto návrh bezesporu doručí.

Pokud je to možné, je třeba doručit podání přímo do podatelny soudu. Jednak bude mít žalobce jistotu, že návrh soudu dojde, a dále bude vědět, komu bude tato věc přidělena. Přidělení pozná podle čísla senátu nebo čísla soudce, které se předřazuje před zkratku. Za zkratkou pak následuje pořadové číslo spisu v jednotlivém roce lomené rokem, kdy věc byla zahájena.

Lhůty

Podání návrhu do podatelny soudu však není pouze věcí jistoty, zda návrh soudu došel. V této souvislosti musíme rozlišovat mezi lhůtami procesními a hmotněprávními. Hmotněprávní lhůta znamená, že poslední den lhůty (většinou promlčecí) musí být návrh doručen soudu. Proti tomu u procesní lhůty stačí, že poslední den lhůty byl návrh podán doporučeně na poštu.

Lhůty hmotněprávní

Pro vysvětlení podstaty uvedených lhůt je třeba vědět, že hmotněprávní lhůta se týká právě podání žaloby, která se opírá o nárok na základě takzvaného hmotného práva. Hmotné právo, úprava právních vztahů, které zakládají uplatněný nárok, znamená, že základním předpisem práva hmotného v oblasti vymáhání pohledávek je občanský zákoník.

Lhůty procesní

Naproti tomu procesní lhůty jsou uvedeny v předpisech procesních. Pro naši potřebu je tímto předpisem především občanský soudní řád. Procesní lhůty se týkají podání účastníků poté, co byla podána žaloba. To znamená, že půjde o jakékoli odpovědi na výzvu soudu, podání odvolání a dalších opravných prostředků atd.

Občanský soudní řád umožňuje, aby podání bylo provedeno i faxem. Každý soud v České republice je vybaven faxem a faxovým číslem. To znamená, že hmotněprávní lhůta je dodržena, jestliže do 24 hodin (do půlnoci) je fax doručen na faxové číslo soudu. Druhou podmínkou ovšem je, že do tří dnů musí být písemnost, která byla předtím doručována faxem, doručena soudu. Pokud dojde k tomu, že omylem či z neznalosti bude faxováno či doručováno poslední den lhůty nesprávnému soudu, neznamená to, že lhůta nebyla dodržena. Jak již víme, takový soud je ze zákona povinen postoupit věc soudu věcně a místně příslušnému.

Čím dál častější je využití elektronické pošty, každý soud musí disponovat elektronickou podatelnou, jejíž e-mailová adresa je uvedena na stránkách příslušného soudu. Podání je tedy možné doručit soudu i prostřednictvím elektronické podatelny zasláním e-mailu. V případě, že je podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nevyžaduje se doplnění podání předložením jeho originálu jako v případě faxového podání.

Dále by měl v žalobním návrhu žalobce sám sebe správně označit. Ale ještě než se tímto problémem budeme zabývat, několik slov k pojmu žalobce.

Žalobce

Pojem žalobce se používá tehdy, jestliže půjde o spornou věc. Naproti tomu pojem navrhovatel se používá většinou tam, kde půjde o takzvané nesporné řízení. Takovým řízením je například řízení o dědictví, které se ovšem může stát i sporem. Není si však třeba dělat starosti s použitím pojmu, protože záměna obou pojmů neznamená, že by žaloba byla nedokonalá. Soud takovéto označení vytýkat nebude.

Žalobce by se tedy měl označit tak, jak označen být má. Podnikatelé – fyzické osoby by se měly vždy označovat svým jménem a příjmením a nikoli jen nějakou uměle vytvořenou zkratkou. Dále by se měly identifikovat identifikačním číslem, popřípadě například datem narození. Je zapotřebí uvést i bydliště či sídlo odpovídající reálnému stavu, aby soud mohl řádně a včas doručovat.

Žalovaný

Dále je třeba řádně označit toho, vůči kterému žaloba směřuje. Tady platí stejné pravidlo jako u žalobce. Pokud ale u právnické či fyzické osoby dojde k tomu, že sídlo či místo podnikání uvedené v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění je odlišné od skutečnosti, je zapotřebí k žalobě dodat reálnou doručovací adresu.

Pokud jde o doklad podnikání žalobce či žalovaného, nejsou občanským soudním řádem předepsány jako součást návrhu.

Pozor!

Dále je třeba uvést, čeho se žaloba týká. To znamená, že v případě peněžitých nároků je zapotřebí uvést na první stranu žaloby, že se jedná o zaplacení určité částky. U nepeněžitého plnění je třeba alespoň stručně napsat, o co se u žalobce jedná.

Počet vyhotovení

Žalobní návrh má mít tolik vyhotovení, kolik je osob na straně žalovaného s tím, že jedno vyhotovení patří soudu. Pokud žalobce přidá ještě jedno vyhotovení, vrátí se mu toto vyhotovení od soudu i s uvedením jednacího čísla.

Soudní poplatky

Další samostatnou kapitolou a náležitostí žalobního návrhu jsou soudní poplatky. Výše a způsob placení soudních poplatků jsou stanoveny zvláštním zákonem. Pro praxi je třeba vědět, že zákon o soudních poplatcích rozlišuje mezi žalobními nároky, které lze ocenit a které ocenit nelze. U neocenitelných žalobních návrhů, což je například návrh na bezplatné odstranění vad díla, je žaloba zpoplatněna částkou 2.000,- Kč. V případech ocenitelných plnění do částky 20.000 Kč se platí soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, v částce od 20.000 Kč do 40.000.000 Kč 5 % z této částky a v případě sporu o částku vyšší než 40.000.000 Kč se platí soudní poplatek ve výši 2.000,000 Kč a 1 % z částky přesahující 40.000.000 Kč; částka nad 250.000.000 Kč se nezapočítává.

V případě, že částka poplatku nepřevyšuje 5.000 Kč, je možné ji zaplatit vylepením kolkových známek. Pokud ovšem někdo zaplatí kolkovými známkami i částku vyšší, neznamená to, že by porušil svoji poplatkovou povinnost.

V ostatních případech se platí na základě výzvy soudu, a to buď převodním příkazem, poštovní

Nahrávám...
Nahrávám...