4.3.1.1
Zákonné omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou
Mgr. Tomáš Braun
Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je podle § 111 odst. 1 IZdlužník od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (tj. od okamžiku zveřejnění vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku (§ 101 IZ, část Předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu),
- povinen zdržet se nakládání se svým majetkem nebo majetkem, který může patřit do majetkové podstaty, pokud by mělo jít o
- - podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku, anebo o
- - jeho nezanedbatelné zmenšení,
- oprávněn plnit peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení jen v rozsahu a za podmínek stanovených IZ.
Uvedená omezení se podle § 111 odst. 2 IZ netýkají dlužníkových úkonů nutných
- ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy (např. § 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě),
- k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření – smyslem tohoto ustanovení je zachovat běžný provoz dlužníkova podniku,
- k odvrácení hrozící škody (§ 417 ObčZ, od 1. 1. 2014 NOZ v § 2901 až § 2903),
- k plnění zákonné vyživovací povinnosti (§ 85 a násl. ZOR, od 1. 1. 2014 § 697, § 760 až § 765 a § 910 až § 923 NOZ),
- ke splnění procesních sankcí,
- k uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 IZ) a pohledávek jim postaveným na roveň (§ 169 IZ), které se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné (jde o úpravu doplněnou v § 111 odst. 2 IZ poslední větou s účinností od 1. 1. 2014 novelou provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.); k uplatňování pohledávek v režimu za podstatou u osoby s dispozičními oprávněními a k jejich uspokojování v insolvenčním řízení viz výklad viz Jiné způsoby uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení.
Nahoru Výjimky povolené insolvenčním soudem
S účinností od 1. 1. 2014 bylo do § 111 odst. 3 IZ doplněno pravidlo, které dlužníkovi a jeho věřiteli umožňuje, aby si k úkonu (transakci), jímž (jíž) po zahájení insolvenčního řízení dochází k nakládání s majetkovou podstatou nad rámec omezení daných v § 111 odst. 1 IZ, předem vyžádali souhlas insolvenčního soudu a odstranili tak nejistotu, zda překračují zákonem nastavené meze nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet.
Dovozujeme, že rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž vysloví (nevysloví) souhlas s uvažovaným úkonem dlužníka při nakládání s…