dnes je 7.12.2022

Input:

Základní pojmy insolvenčního práva

22.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.2.1
Základní pojmy insolvenčního práva

JUDr. Alena Pokorná Malachová

Insolvenční řízení

Insolvenční řízení je soudním řízením, v jehož průběhu je řešen dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek. Pojmem insolvence se běžně rozumí nemožnost vyhovět peněžitým závazkům či nezpůsobilost plnit závazky pro nedostatek finančních prostředků. Insolvenční řízení, jako každé jiné řízení před soudem, není pro účastníka řízení ničím příjemným, přesto soud v insolvenčním řízení podává také pomocnou ruku, byť tomu tak je zejména v případě dlužníka, který je nepodnikající fyzickou osobou. Insolvenční soud má tak dvojí úlohu, jednak řešit spor mezi účastníky o to, zda se dlužník nachází v úpadku, ale taktéž je určitým pomocníkem v těžké finanční situaci dlužníka. Instituce samotná, soud, nemůže sama zbavit dlužníka jeho závazků, ale může zamezit dalšímu zadlužování a především uspokojit, alespoň dostatečně, věřitele dlužníka. U fyzických osob podnikajících a především právnických osob, které se dostanou do úpadkové situace, soud především zkoumá opodstatněnost jejich úpadku, zda se v úpadku nachází a v případě, že ano, jakým způsobem se bude úpadek v rámci insolvenčního řízení řešit.

V případě úpadku velkých obchodních společností je možné se v praxi setkat se snahou předejít jeho řešení v rámci insolvenčního řízení. A to nikoliv jen ze strany statutárních orgánů takové společnosti, ale i ze strany nejvýznamnějších věřitelů. V takovém případě bývá místo podání insolvenčního návrhu alternativou např. uzavření memoranda, resp. tzv. standstill agreement. Taková dohoda dává dlužníkovi čas na provedení restrukturalizačních opatření.

Insolvenční soud

Insolvenční soud vystupuje v insolvenčním řízení, stejně jako v jiných soudních řízeních, jako nestranný subjekt, který má mj. za úkol autoritativně vést řízení a rozhodovat v něm. Za stěžejní úkol insolvenčního soudu lze označit povinnost soudu rozhodnout o existenci, či neexistenci úpadku subjektu. Do jeho zjištění (částečně i do konání přezkumného jednání a schůze věřitelů) připadá insolvenčnímu soudu největší podíl aktivity v rámci řízení. Následně se pak převážná část agendy procesu přesouvá na insolvenčního správce.

Insolvenční správce

Insolvenční správce je v procesu insolvenčního řízení klíčovou osobou, na kterou jsou přenesena významná práva ve vztahu k majetkové podstatě dlužníka. V zásadě se dá konstatovat, že na jeho profesních kvalitách zásadně spočívá míra úspěšnosti insolvenčního řízení. V závislosti na fázi insolvenčního řízení a způsobu řešení úpadku, vykonává (byť třeba jen některá) práva všech orgánů společnosti. Tedy jak statutárního, tak vrcholného a revizního.

Dlužník

Dlužník je subjektem, na jehož majetek se insolvenční řízení vede. Je jak procesním subjektem, tak účastníkem řízení. Z logiky věci vyplývá, že bez dlužníka není možné insolvenční řízení vést.

Věřitelské skupiny

Z dikce insolvenčního zákona lze dovodit několik skupin věřitelů, jejichž postavení je navzájem odlišné. Základním rozdělením, které má praktické dopady na průběh insolvenčního řízení, je rozdělení na věřitele s pohledávkami zajištěnými majetkem dlužníka a věřitele bez takového zajištění – neboli nezajištěné. Pomineme-li způsob uspokojování pohledávky takových věřitelů, toto členění se prakticky projeví zejména v sestavování hlasovacího kvóra při některých rozhodnutích věřitelských orgánů dlužníka.

Další dělení je na pohledávky, které mohou být uspokojené v insolvenčním řízení a ty, které nemohou. Pohledávky mohou být uspokojené v insolvenčním řízení za předpokladu, že vznikly do data úpadku dlužníka.

Zákon užívá rovněž dělení pohledávek na pohledávky přednostní, pohledávky běžné a pohledávky podřízené. Toto členění reflektuje pořadí, v jakém budou pohledávky uspokojovány, pokud majetková podstata nepostačí k úplnému uspokojení všech věřitelů.

Insolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti a který je veřejně přístupný na internetových stránkách insolvenčního rejstříku , s výjimkou údajů stanovených insolvenčním zákonem. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Insolvenční rejstřík plní informační funkci, když prostřednictvím internetu zajišťuje zveřejňování průběhu insolvenčního řízení pro širokou veřejnost, a tím zásadním způsobem zvyšuje transparentnost celého procesu.

Insolvenční návrh

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek (k tomu viz níže), může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Insolvenční návrh musí mít obsahové náležitosti zákonem stanovené a musí být k

Nahrávám...
Nahrávám...