dnes je 29.3.2024

Input:

Zadržovací právo

29.6.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2.2.2
Zadržovací právo

Mgr. Pavla Krejčí

Zadržovací právo je vlastně oprávnění věřitele zadržet cizí movitou věc, kterou má u sebe, a to za účelem zajištění své splatné pohledávky, kterou má vůči osobě, jíž by jinak byl povinen tuto movitou věc vydat. Zadržovací právo slouží k zajištění jak peněžitých, tak i nepeněžitých pohledávek.

Subsidiární a akcesorická povaha

Zadržovací právo má jako každé jiné zajištění subsidiární a akcesorickou povahu. Subsidiární povahou je třeba rozumět to, že se zajišťovací vztah uplatní až tehdy, nesplní-li dlužník řádně a včas závazek hlavní. Akcesorickou povahou zajištění je třeba rozumět to, že zajištění přistupuje jako vedlejší vztah k hlavnímu vztahu a podmínkou jeho vzniku a trvání je existence zajišťované pohledávky.

Velmi důležité je to, že zadržovací právo má věcný charakter, to znamená, že na jeho existenci nebo zánik nemá vliv případná změna vlastníka zadržované věci.

Pro zjednodušení si uveďme typický případ, kdy může být zadržovací právo uplatněno:

Pan Vonásek si dal u společnosti ABC, s. r. o. opravit televizor. Při předání televizoru do opravy se dohodl, že cena zakázky bude 1 500 Kč. Při přebírání opraveného televizoru se mu však cena zdála příliš vysoká a nechtěl ji zhotoviteli uhradit. Chtěl, ať mu zhotovitel televizor z opravy vydá a cenu opravy ať na něm vymáhá soudně. Zhotovitel však odmítl televizor vydat a uplatnil na něj zadržovací právo s tím, že panu Vonáskovi opravený televizor vydá až poté, co zaplatí řádně sjednanou cenu opravy. Panu Vonáskovi tedy nezbylo nic jiného než smluvenou cenu díla uhradit.

Právní úprava zadržovacího práva je obsažena v § 1395 až 1399 NOZ. Na mnoha místech však NOZ obsahuje zvláštní právní úpravu zadržovacího práva – např. § 2418 NOZ - zadržovací právo skladovatele ke zboží ve skladu, § 2429 NOZ - zadržovací právo skladovatele ke skladované věci k zajištění dluhu ze smlouvy o skladování, § 2465 NOZ - zadržovací právo komisionáře k věci komitenta, kterou má u sebe, k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy.

Podmínky uplatnění zadržovacího práva

Předmět, který lze zadržet, musí splňovat určité předpoklady:

a) Musí jít o movitou věc. Zadržení nemovitosti není z pochopitelných důvodů možné.

b) Věřitel musí mít movitou věc, na kterou chce uplatnit zadržovací právo, takzvaně v moci – musí ji držet.

c) Věc musí být v moci věřitele v souladu s vůlí dlužníka. Na věc, kterou by u sebe měl věřitel neprávem, nelze úspěšně zadržovací právo uplatnit. Zejména nelze uplatnit zadržovací právo k věci, jíž by se věřitel zmocnil svémocně nebo lstí; například pokud by věřitel věc odcizil.

d) Věřitel také nemůže uplatnit zadržovací právo k věci, u níž mu bylo při předání uloženo, aby s ní nakládal způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva.

e) Movitou věc, kterou hodlá věřitel zadržet, musí být věřitel povinen vydat osobě, vůči které mu svědčí pohledávka.

Pokud se týká pohledávky, je možné zadržovací právo uplatnit pouze k zajištění takové pohledávky, která je splatná a penězi ocenitelná. Z pravidla, že pohledávka musí být splatná, však existují výjimky, které jsou uvedeny v § 1395 odst. 2 NOZ, a jsou jimi:

  • nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,

  • prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo

  • stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Příklad nesprávního použití zadržovacího práva:

Společnost JOKO, s. r. o. si půjčila od pana Kominíka částku 100 000 Kč a dohodla se s ním, že mu částku vrátí do konce měsíce. Když nastala splatnost pohledávky, požádal pan Kominík společnost JOKO, s. r. o. o vrácení dlužné částky. Společnost JOKO, s. r. o. však půjčku nevrátila. V té době měl pan Kominík ve svém držení obráběcí stroj od společnosti JANNE, s. r. o., která byla sesterskou firmou společnosti JOKO, s. r. o. (obě společnosti náležely stejnému vlastníkovi). Pan Kominík proto uplatnil zadržovací právo na obráběcí stroj vůči společnosti JANNE, s. r. o.

Vysvětlení k příkladu:

Ačkoliv se to může zdát nespravedlivé, tak pan Kominík není oprávněn zadržet obráběcí stroj, který patří společnosti JANNE, s. r. o. Každá ze společností je totiž samostatnou právnickou osobou a neručí za závazky té druhé. Takový postup by pro pana Kominíka mohl mít dokonce dopad v trestněprávní rovině.

Zadržovaná věc nemusí být ve vlastnictví toho,

Nahrávám...
Nahrávám...