dnes je 27.9.2022

Input:

Zadržovací právo pronajímatele k věcem nájemce

10.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.3.1
Zadržovací právo pronajímatele k věcem nájemce

Mgr. Pavla Krejčí

Právní úprava

Zadržovací právo pronajímatele je zajišťovací institut, který je zakotven v § 2234 NOZ.

Pronajímateli ze zákona svědčí na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržovací právo k movitým věcem, které má nájemce na pronajaté věci nebo v ní. Právo zadržet movité věci vzniká pronajímateli přímo ze zákona. V nájemní smlouvě mohou pronajímatel a nájemce aplikaci ustanovení vyloučit. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením obecným o zadržovacím právu, která lze nalézt v § 1395 až 1399 NOZ. Oproti obecné úpravě však tato úprava zadržovacího práva pronajímatele vykazuje mnoho specifik.

Vznik zadržovacího práva

Zvláštnost zadržovacího práva tkví v tom, že nevzniká dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, ale vzniká jednostranným jednáním pronajímatele. Pronajímateli ze zákona svědčí "pouze" právo zadržet movitou věc. Samotný vznik zadržovacího práva je pak vázán na okamžik zadržení věci.

Pohledávka pronajímatele

Zadržovací právo je právem sloužícím k zajištění jakékoliv pohledávky pronajímatele vůči nájemci. Musí se však jednat o pohledávku vzniklou na základě nájemní smlouvy. Pokud by měl nájemce s pronajímatelem uzavřenu ještě jinou smlouvou, nelze dle našeho názoru zadržovací právo dle komentovaného ustanovení uplatnit. Systematicky je totiž toto ustanovení řazeno v nájemní smlouvě a jeho aplikace na jiné právní vztahy by byla proti smyslu právní úpravy.

Zadržovací právo také může vzniknout pouze na základě platné nájemní smlouvy. V případě, že by mezi nájemcem a pronajímatelem byla uzavřena smlouva neplatná, pak zadržovací právo nevzniká.

Splatnost pohledávky

Otázkou také je, zda právo zadržet svědčí pronajímateli pouze pro pohledávky splatné, nebo je může uplatnit i pro pohledávky nesplatné.

Odpověď na tuto otázku je třeba hledat v obecném ustanovení o zadržovacím právu, a to konkrétně v § 1395 odst. 2 NOZ. Obecně může být zadržovací právo uplatněno pouze pro splatnou pohledávku pronajímatele. Pro nesplatnou pohledávku pronajímatele lze zadržovací právo uplatnit tehdy, kdy

  1. nezajistí nájemce dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,
  2. prohlásí-li nájemce, že dluh nesplní nebo
  3. stane-li se jinak zřejmým, že nájemce dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která pronajímateli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Podstata zadržovacího práva tkví v zadržení cizí movité věci, která se nachází na pronajaté věci nebo v ní. Na rozdíl od obecného zadržovacího práva pronajímatel nezadržuje věc, kterou má v moci (u sebe). Věc se tak nemusí dostat do dispozice pronajímatele v souladu s vůlí nájemce (většinou tomu tak ani nebude). Podstatné je pouze to, zda se věc nachází v okamžiku zadržení na pronajaté věci nebo v ní.

Okamžik vzniku zadržovacího práva

Zadržovací právo vzniká v okamžiku faktického zadržení movité věci, a nikoliv až okamžikem, kdy se o zadržení dozví nájemce. Pronajímateli je však §1397 NOZ uložena informační povinnost – je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět nájemce o zadržení věci a jeho důvodech. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu tím způsobenou. Pokud je nájemní smlouva uzavřena písemně, je třeba vyrozumět nájemce o zadržení věci taktéž písemně.

Není podmínkou, aby zadržovaná věc patřila nájemci. Pronajímatel může zadržet i věci patřící třetím osobám, podmínkou je pouze to, že se tyto věci v souladu s vůlí nájemce nacházejí na pronajaté věci nebo v ní. Důležité bude zřejmě i to, zda nájemce věc třetí osoby drží oprávněně, či protiprávně. U protiprávně držené věci třetí osoby by zřejmě zadržovací právo bylo vyloučeno.

Právo věcné

Zadržovací právo má věcnou povahu (na jeho existenci nebo zánik nemá vliv případná změna vlastnického práva k zadržované věci) a svým charakterem se blíží zástavnímu právu k movité věci, tzv. ruční zástavě.

Promlčení zadržovacího

Nahrávám...
Nahrávám...