dnes je 30.6.2022

Input:

Žádost o posečkání úhrady daně

5.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.1
Žádost o posečkání úhrady daně

Ing. Zdeněk Morávek

Problematika posečkání úhrady daně je upravena v § 156 a 157 DŘ. Posečkání v úpravě daňového řádu obsahuje jak stanovení náhrady lhůty splatnosti, tak i povolení úhrady ve splátkách. Povolit posečkání může správce daně jak na žádost daňového subjektu, tak také z moci úřední.

Posečkání daně má daňovému subjektu poskytnout časový prostor k překlenutí jeho momentální špatné finanční situace. Daňový subjekt může správce daně požádat o posečkání daně z důvodu tíživé sociální či ekonomické situace. Správce daně může povolit posečkání z následujících důvodů:

  • pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

  • pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

  • pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

  • není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

  • při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Při rozhodování o žádosti vychází správce daně převážně z tvrzení a důvodů uváděných daňovým subjektem, proto je do žádosti nutné uvést všechny relevantní skutečnosti mající vliv na neschopnost uhradit daň v dané výši najednou (v případě sociálních důvodů u fyzických osob to může být uvedení příjmu, povinných pravidelných nákladů včetně povinnosti vyživovat další osoby apod.). Již k samotné žádosti je třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné.

Správce v rámci rozhodování o žádosti o posečkání posuzuje kromě jiného, i zda není ohroženo budoucí vybrání posečkané daně, proto je nutné k žádosti doložit i způsob a prostředky, ze kterých bude v budoucnu daň uhrazena. Správce daně tak posuzuje, zda existují a jsou prokázány důvody (zákonné podmínky), pro které může úhradu daně posečkat.

Pokud daňový subjekt ve své žádosti o posečkání dostatečně konkrétně tvrdí a prokáže naplnění ekonomických nebo sociálních důvodů podle § 156 odst. 1 písm. a) až d) DŘ nebo důvodu podle § 156 odst. 1 písm. e) DŘ, vzniká mu právo na kladné rozhodnutí správce daně. Tato skutečnost vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu ČR, např. z rozhodnutí sp. zn. 1 Afs 85/2005 - 45 ze dne 24. 5. 2006 nebo sp. zn. 1 Afs 15/2013 – 34 ze dne 3. 7. 2013.

Jak uvádí Metodický pokyn GFŘ k posečkání , pokud jsou důvodem žádosti daňového subjektu o posečkání sociální důvody, správce daně bude sociální situaci daňového subjektu posuzovat i z hlediska zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, resp. nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, ve znění pozdějších předpisů.

Co se týká důvodného očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň, může se jednat např. o podání žádosti o prominutí odvodu anebo penále podle § 44a odst. 10 a 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. Z odůvodnění rozhodnutí o posečkání pak musí být patrné, jaké konkrétní skutečnosti vedly správce daně k závěru, že zánik povinnosti uhradit daň lze očekávat, resp. že byla daňovým subjektem podána žádost o prominutí daně, o které bude rozhodováno věcně, a tudíž je očekávání zániku nebo snížení nedoplatku důvodné.

Správce daně nemůže vyhovět žádosti o posečkání, pokud touto žádostí daňový subjekt sleduje obstrukční cíle, resp. vyhýbání se úhradě nedoplatku bez zjevných důvodů, nepodložené oddalování daňové exekuce, neodůvodněné mírnění důsledků, jež vzešly z doměření daně, nebo maření možnosti správce daně uspokojit se z majetku daňového subjektu v případě, že rozhodnutí o posečkání daňový subjekt nesplní (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. T - 1/08 ze dne 17. 5. 2011, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 15/2013 ze dne 3. 7. 2013). Naplnění uvedených skutečností je tedy předpokladem pro zamítnutí žádosti.

Jestliže jsou splněné výše uvedené obecné předpoklady a zákonné podmínky, je správce daně povinen se zabývat i dalšími okolnostmi, které mají souvislost se zabezpečením úhrady daně. Zpravidla se bude jednat o:

  • posouzení podání nové (opakované) žádosti o posečkání, jestliže nebyly splněny podmínky předchozího rozhodnutí o posečkání,

  • aktuální výši nedoplatků evidovaných na osobních daňových účtech daňového subjektu,

  • platební morálku daňového subjektu,

  • plnění

Nahrávám...
Nahrávám...