dnes je 2.7.2022

Input:

Vzor s výkladem - Uznání dluhu se souhlasem ručitele dle § 2053 NOZ

1.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.18.4
Vzor s výkladem – Uznání dluhu se souhlasem ručitele dle § 2053 NOZ

Mgr. Pavla Krejčí

Uznání dluhu se souhlasem ručitele

Já, níže podepsaný

Josef Sýkora

narozen 15. 6. 1957

bytem Kladská 11, Praha 6

uznávám co do důvodu a výše svůj dluh vůči Pavlu Novému, nar. 5. 12. 1966, bytem Jehličkova 16, Praha 1, který vznikl ze smlouvy o zápůjčce ve výši 50.000 Kč, kterou mi Pavel Nový poskytl dne 25. 3. 2014.

Výše uvedený dluh se zavazuji uhradit nejpozději do 30. 6. 2015.

V ………………………… dne …..………

………………………………….

Josef Sýkora

Já, Zdeněk Dvořák, nar. 5. 2. 1975, bytem Pražáků 45, Kladno, tímto vyslovuji ve smyslu § 2025 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, souhlas ručitele s výše uvedeným uznáním dluhu, jímž Josef Sýkora, narozen 15. 6. 1957, bytem Kladská 11, Praha 6, uznal co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 50.000 Kč, který má z titulu zápůjčky, kterou mu poskytl Pavel Nový, nar. 5. 12. 1966, bytem Jehličkova 16, Praha 1. Prohlašuji, že jako ručitel jsem si vědom všech právních důsledků uznání dluhu a tohoto souhlasu.

V ………………………… dne …..………

………………………………….

Zdeněk Dvořák

Výklad:

Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním dlužníka. Uznáním nevzniká nová pohledávka – nedochází tedy ani k novaci pohledávky původní.

Význam uznání dluhu pro věřitele je třeba spatřovat ve dvou rovinách:

1. Domněnka existence dluhu

Zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Z tohoto důvodu je také uznání dluhu řazeno mezi zajišťovací instituty (§ 2010 NOZ). Věřiteli totiž uznání dluhu velmi usnadňuje procesní situaci v případě, že je nucen pohledávku po dlužníkovi následně vymáhat soudně. Pokud věřitel disponuje právně platným uznáním dluhu, nemusí již v rámci soudního řízení prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v okamžiku uznání. Soud musí vzít tyto skutečnosti za prokázané. Uznání dluhu zakládá však právní domněnku vyvratitelnou. Důkazní břemeno neexistence závazku leží pouze na dlužníkovi. Unesení důkazního břemene dlužníkem by však nemohlo spočívat v pouhém popření skutečností, jež by byly uvedeny v uznání dluhu, ale v předložení takových důkazů a tvrzení, které by byly dostatečné pro zpochybnění domněnky o existenci a výši dluhu.

2. Promlčecí doba

Od uznání dluhu začíná běžet nová promlčecí doba, a to v délce 10 let (§ 639 NOZ). Dochází tedy k takzvanému přerušení promlčecí doby a od okamžiku, kdy dlužník dluh uzná, začne běžet nová desetiletá promlčecí doba. Původní promlčecí doba přestává běžet a stává se právně bezvýznamnou. Pokud by byla v uznání uvedena lhůta k plnění, poběží promlčecí lhůta až od posledního dne takto stanovené doby. Stejná, tedy 10letá promlčecí doba platí i pro jednotlivá dílčí plnění (splátky), na něž by bylo plnění v uznání práva rozloženo (§ 641 NOZ). Promlčecí doba u jednotlivých dílčích plnění počíná běžet ode dne jejich dospělosti. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne desetiletá promlčecí doba běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

Nově je třeba počítat s tím, že byl-li dluh uznán, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, která dospěla po uznání dluhu nebo po přiznání práva.

Uznání promlčeného dluhu

Uznat lze i promlčený dluh (§ 653 NOZ). Na rozdíl od původní právní úpravy ObčZ dochází v NOZ k obnovení nároku i tehdy, pokud dlužník o promlčení nároku nevěděl. ObčZ totiž k platnému uznání promlčeného nároku vyžadoval vědomost dlužníka o promlčení. Nyní tomu tak již není.

Podle ustanovení § 1864 NOZ je neplatným uznání dluhu spotřebitelem ve lhůtě, kterou má pro odstoupení od

Nahrávám...
Nahrávám...