dnes je 6.12.2022

Input:

Volba a odvolání věřitelského výboru

15.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.2.1
Volba a odvolání věřitelského výboru

Mgr. Tomáš Braun

Volba věřitelského výboru spočívající v rozhodnutí o tom, jaký bude počet jeho členů a jaké bude jeho konkrétní složení (tj. výběr konkrétních osob), je ve výlučné působnosti schůze věřitelů. Tato volba je povinným předmětem jednání první schůze věřitelů (viz část. 3.6.1).

Hlasování po skupinách

Při určování způsobu (průběhu) volby je insolvenční soud (jenž řídí schůzi věřitelů) povinen (kromě výjimek) respektovat výše zmíněný princip ochrany nezajištěných věřitelů postupem dle § 57 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014 – viz novela IZ provedená zákonem č. 294/2013 Sb.), podle něhož se členové a náhradníci věřitelského výboru navržení nezajištěnými věřiteli volí a odvolávají hlasy nezajištěných věřitelů a členové a náhradníci věřitelského výboru navržení zajištěnými věřiteli se volí a odvolávají hlasy zajištěných věřitelů. O obsazení věřitelského výboru a jeho náhradníků tedy hlasují insolvenční věřitelé (rozdělení pro ten účel mezi zajištěné a nezajištěné) po skupinách, přičemž k přijetí návrhu uvnitř obou skupin postačí prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených insolvenčních věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. Jinak řečeno, zajištění věřitelé nemají vliv na obsazení věřitelského výboru co do členů navržených nezajištěnými věřiteli, to platí i naopak. Schůze může hlasovat o každém členu nebo náhradníku zvlášť nebo o všech členech a náhradnících najednou (jednou volbou). Domníváme se, že praktičtější je druhá varianta. Pro volbu členů a náhradníků neplatí zákaz hlasování ve „vlastní věci” stanovený v § 53 IZ (viz také část 3.6.1.1). Z dikce § 57 odst. 2 IZ je přitom zřejmé, že člen věřitelského výboru zvolený hlasy jedné skupiny věřitelů nemůže být odvolán hlasy druhé skupiny věřitelů.

Potvrzení volby a odvolání

Podle § 57 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) volbu a odvolání členů a náhradníků věřitelského výboru potvrzuje insolvenční soud. Rozhodnutí o potvrzení volby a odvolání členů a náhradníků věřitelského výboru, jež je předpokladem účinnosti volby a odvolání, je rozhodnutím při výkonu dohlédací činnosti (§ 11 IZ), proti němuž není odvolání přípustné. Toto rozhodnutí se nedoručuje, a protože se vyhlašuje v průběhu schůze věřitelů, je účinné proti všem účastníkům insolvenčního řízení a insolvenčnímu správci, jakmile bylo vyhlášeno (§ 89 odst. 2 IZ).

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009-B ze dne 30. 11. 2009, v němž byl formulován závěr, podle něhož:

Rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž je potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 57 odst. 3 IZ) má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ) na rozdíl od rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 59 odst. 3 IZ), jež odvoláním naopak napadnout lze (§ 59 odst. 4 IZ).

Nepotvrzení volby

Ustanovení § 59 odst. 3 IZ vymezuje důvody, pro něž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru. Učiní tak (do skončení schůze), jen pokud je tu důvod pochybovat

  1. o jejich důvěryhodnosti (např. i proto, že nesplňují předpoklady pro účast ve věřitelském výboru podle § 59 odst. 2 IZ),
  2. o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí.

Zároveň je insolvenčním věřitelům umožněno podat proti rozhodnutí insolvenčního soudu o nepotvrzení (nerespektování) volby členů a náhradníků věřitelského výboru (za obdobných podmínek jako v případě rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů podle § 55 odst. 1 IZ – k tomu také viz část 3.6.1.2) odvolání. Byť to insolvenční zákon výslovně nestanoví, máme za to, že k podání odvolání proti nepotvrzujícímu rozhodnutí je (logicky) procesně legitimován pouze insolvenční věřitel, který hlasoval pro zvolení jím nepotvrzeného člena nebo náhradníka věřitelského výboru, když insolvenčním věřitelům, kteří hlasovali proti zvolení, nepotvrzení volby vyhovuje.

Odvolání opět musí být podáno do skončení schůze. Proto § 59 odst. 4 IZ instruuje insolvenční soud, aby po vyhlášení rozhodnutí každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení,

  1. vyzval k vyjádření, zda se vzdávají odvolání, a současně je
  2. poučil o možnosti podat odvolání jenom do skončení schůze věřitelů.

Vyjádření dotčených věřitelů a jejich poučení je třeba zachytit v protokolu o jednání (konání schůze). Písemné vyhotovení rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. Insolvenční zákon nekoncentruje povinnost uvést důvody odvolání k okamžiku skončení schůze, proto lze odvolání podané do protokolu při jednání schůze doplnit i po jejím skončení, a to i prostřednictvím výzvy insolvenčního soudu podle § 209 OSŘ.

Judikatura

1) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 39 INS 1329/2010, 1 VSPH 682/2010-B ze dne 24. 9. 2010 (citace z odůvodnění):

„Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 5. 2010 nepotvrdil usnesení schůze, kterým byl do funkce člena věřitelského výboru zvolen věřitel č. 80 M., s.r.o.

Z obsahu obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že jednatelem dlužníka byl v období od 25. 3. 2008 do 10. 3. 2009 RNDr. Ing. J. Ř., přičemž v období od 14. 1. 2008 do 9. 3. 2009 byl společníkem dlužníka věřitel č. 81 M.-P., s.r.o. Jednatelem věřitele č. 81 je od roku 1994 až dosud RNDr. Ing. J.Ř., jenž je zároveň jeho jediným společníkem. RNDr. Ing. J.Ř. je současně jediným jednatelem a jedním ze čtyř společníků věřitele č. 80 M.,s.r.o. Odvolací soud je v zásadě shodně se soudem prvního stupně toho názoru, že podmínky pro nepotvrzení volby člena věřitelského výboru jsou

Nahrávám...
Nahrávám...