dnes je 4.7.2022

Input:

Věřitelský výbor

15.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.2
Věřitelský výbor

Mgr. Tomáš Braun

Povinnost ustanovit věřitelský výbor

Věřitelský výbor je podle § 56 odst. 1 IZ obligatorním věřitelským orgánem, který musí být ustanoven, pokud počet přihlášených věřitelů převyšuje padesát. Podle § 56 odst. 3 IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz novela IZ provedená zákonem č. 294/2013 Sb.) ovšem platí, že věřitelský výbor nemusí být ustanoven, resp. že volba věřitelského výboru není povinná, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku nepatrný konkurs nebo oddlužení. Byla-li by existence věřitelského výboru závislá pouze na vůli věřitelů či insolvenčního soudu (a jediným obligatorním věřitelským orgánem by zůstala schůze věřitelů), bylo by to ve většině případů nepraktické a neekonomické. Při nižším počtu věřitelů, nebo pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku nepatrný konkurs nebo oddlužení, lze namísto věřitelského výboru zvolit zástupce věřitelů [viz § 68 IZ a část Zástupce věřitelů, § 315 odst. 1 písm. a) IZ a část 7.10]. Jestliže však počet (přihlášených) věřitelů přesáhne 50 až v průběhu insolvenčního řízení a způsobem řešení dlužníkova úpadku není nepatrný konkurs nebo oddlužení, je ustavení věřitelského výboru povinné, resp. je třeba původně zvoleného zástupce věřitelů „transformovat” ve věřitelský výbor.

Počet členů věřitelského výboru

Věřitelský výbor má podle § 56 odst. 2 věty první IZ nejméně tři a nejvýše sedm členů. Důvodem omezení maximálního počtu členů výboru je snaha zvýšit jeho operativnost (funkčnost). Podle úpravy IZ účinné do 31. 12. 2013 musel mít každý člen výboru svého konkrétního náhradníka, který jej v době nepřítomnosti zastupoval (místo něj např. hlasoval). Podle § 56 odst. 2 věty druhé IZ ve znění účinném od 1. 1. 20124 se schůze věřitelů může (ale nemusí) usnést na tom, že každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka. Schůze věřitelů může rozhodnout i o vyšším počtu náhradníků, takže některý z členů (nebo všichni

Nahrávám...
Nahrávám...