dnes je 3.7.2022

Input:

Uspokojování pohledávek rozvrhem

11.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.8.2
Uspokojování pohledávek rozvrhem

Mgr. Ivana Mlejnková

Jak vysvětleno v části Uspokojování pohledávek před rozvrhem, ještě před rozvrhem musejí být podle § 305 odst. 1 IZuspokojeny přednostní pohledávky v režimu za majetkovou podstatou uvedené v § 168 IZ a § 169 IZ a zajištěné pohledávky v rozsahu podle § 167 a § 298 IZ.

Pohledávky uspokojované v rozvrhu V rozvrhu se pak uspokojují – zásadně poměrně - ostatní nepřednostní pohledávky, které byly v insolvenčním řízení zjištěny a jsou takto uvedeny v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (§ 197 a § 201 odst. 3 IZ), ať již jde o:

  • - pohledávky, které byly v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou (§ 173 IZ), včetně zbývající části pohledávek zajištěných věřitelů neuspokojené vydáním výtěžku podle § 298 IZ (část Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů) a včetně podmíněných pohledávek, jejichž podmínka vzniku již nastala nebo nenastala rozvazovací podmínka a lze je tedy uspokojit, nebo
  • - - pohledávky, které se v tomto řízení (ve smyslu § 165 odst. 2 IZ) považovaly - ze zákona - za přihlášené [část. Jiné způsoby uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení ad B)], z nichž přitom např. pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů podle § 275 IZ je z povahy bez dalšího v takto určené výši způsobilá uspokojení jako ostatní zjištěné pohledávky.

Uvedené pohledávky samozřejmě mohou být v rozvrhu uspokojeny, jen pokud ohledně nich soud nevydal pravomocné rozhodnutí, v jehož důsledku již nejsou předmětem insolvenčního řízení (viz část Ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení).

V rozvrhu se neuspokojují pohledávky podřízené a zůstatkové uvedené v § 172 IZ – část Nepřednostní pohledávky, podřízené pohledávky .

Částka určená k rozvrhu

K rozvrhu se použije výtěžek zbývající po uspokojení výše uvedených přednostních pohledávek, který je takto určen k rozdělení mezi věřitele v pravomocně schválené konečné zprávě§ 302 odst. 3 a části 7.7.1), po odečtení předpokládaných výloh spojených s ukončením řízení (§ 305 odst. 3 IZ).

Rozvrhový návrh insolvenčního správce

Rozvrhové usnesení může insolvenční soud vydat jedině na základě návrhu insolvenční správce. Takový návrh podle § 306 odst. 1 IZpředloží insolvenčnímu soudu po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy (viz část 7.7.2). V tomto návrhu –  v souladu s níže popsanými rozvrhovými pravidly – uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Před předložením rozvrhového návrhu by měl insolvenční správce postupem podle § 227 IZ vyjmout z majetkové podstaty pozůstávající nezpeněžitelný majetek (nedobytné pohledávky) – viz § 302 odst. 1 písm. b) IZ (část 7.7.1).

Nepatrný konkurs - spojení rozvrhového návrhu s konečnou zprávou 

V případě nepatrného konkursu (část 7.10) platí - pokud schůze věřitelů nerozhodne jinak - odchylka stanovená v § 315 odst. 1 písm. f) IZ (dle novely provedené zákonem č. 31/2019 Sb., která se ovšem podle svého přechodného ustanovení použije jen pro ta insolvenční řízení, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku po účinnosti této novely, tj. od 1.6.2019), jež umožňuje insolvenčnímu správci, aby společně s konečnou zprávou předložil i návrh rozvrhového usnesení s tím, že insolvenční soud potom může (ale nemusí) spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením. V tom případě ovšem rozvrhové usnesení nabude právní moci nejdříve dnem právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy. K tomu viz závěr části 7.7.2.

Prozatím neuspokojitelné pohledávky nebránící vydání rozvrhu

Podle § 306 odst. 4 IZvydání rozvrhového usnesení – předložení takového správcova návrhu - nebrání skutečnost, že některou z pohledávek z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nelze dosud uhradit proto, že

a) je dosud sporná (typicky pokud dosud nebyl skončen incidenční odporový spor vedený ohledně této pohledávky), nebo

b) nejsou dosud splněny podmínky pro její výplatu, tj. jsou tu jiné překážky, pro které danou pohledávku prozatím nelze v rozvrhu bezprostředně uspokojit, např. pokud až dodatečně vyšlo najevo, že dosud nebyla přezkoumána (byla opomenuta) anebo musí být přezkoumána znovu (co důsledek zamítnutí určovací žaloby pro předčasnost).

Jde tu o pohledávky, které nemohou být zatím uspokojeny, ale podmínky pro jejich uspokojení mohou v budoucnu nastat poté, co překážka jejich momentálního uspokojení bude – s tím či oním výsledkem – vyřešena příslušným insolvenčním postupem. Proto § 307 odst. 4 IZ stanoví, že částky připadající na tyto pohledávky se skládají do úschovy u insolvenčního soudu - tj. takto s nimi musí soud ve vydaném rozvrhovém usnesení výslovně počítat (viz níže pod heslem „Poměrné uspokojení”). Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě (budou-li zjištěny a jejich uspokojení nebude ani nic jiného bránit), vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení, a to k návrhu insolvenčního správce, neboť i při vydání tohoto dalšího rozvrhového usnesení se postupuje podle ustanovení o rozvrhu.

Pokud se následně ukáže, že ohledně některé z deponovaných částek připadajících na shora uvedené pohledávky nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, insolvenční soud po zjištění této skutečnosti rozhodne o jejím vyloučení z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání. Poté insolvenční soud rozvrhne uvolněnou částku z depozita dalším rozvrhovým usnesením.

Obdobně se postupuje i ohledně částek vyčleněných podle § 305 odst. 3 IZna výlohy spojené s ukončením řízení, které nebyly použity.

Podmíněné pohledávky

Podle § 173 odst. 3 IZ do insolvenčního řízení lze přihlásit i pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky (tj. podmínky, s níž se pojí zánik pohledávky - rezolutivní podmínka) se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky (tj. podmínky, s níž se pojí vznik pohledávky – suspenzívní podmínka) nemá zahájení insolvenčního řízení. Viz část 7.3.4.

V návaznosti na to stanoví § 306 odst. 5 IZ rozvrhové pravidlo, podle kterého pohledávky vázané na podmínku, tedy pohledávky, jež byly zjištěny jako vázané na odkládací podmínku (podmínku jejich vzniku), nebo naopak na rozvazovací podmínku (s níž se pojí jejich zánik), je pro jejich zařazení do rozvrhu vždy rozhodný stav ke dni vydání rozvrhového usnesení

To znamená, že pokud ke dni, kdy insolvenční soud vydává rozvrhové usnesení, ohledně zjištěné pohledávky

- dosud nebyla splněna její rozvazovací podmínka, tato pohledávka nezanikla (považuje se nadále za nepodmíněnou) a bude - musí být - do rozvrhu zařazena k uspokojení,

- ještě nebyla splněna odkládací podmínka, pak tato pohledávka neexistuje - dosud nevznikla - a proto nemůže být do rozvrhového usnesení zařazena, a naopak jestliže odkládací podmínka již byla splněna, takto vzniklá pohledávka bude do rozvrhu zařazena k uspokojení.

To, zda a kdy se odkládací podmínka naplní, je skutečností, která s insolvenčními postupy nijak nesouvisí a těmito tedy nemůže být nijak ovlivněna či „vyřešena“. Obdobně to platí i v případě rozvazovací podmínky. Proto ohledně podmíněných pohledávek úprava 306 odst. 5 IZ stanoví pravidlo, podle kterého se účastní rozvrhu v závislosti na tom, zda podmínka byla či nebyla naplněna ke dni vydání rozvrhové usnesení, a tím je otázka jejich účasti na daném rozvrhu uzavřena; netýká se jich tedy úschovní režim stanovený v § 307 odst. 4 IZ, podle kterého úschovou příslušné poměrné částky musí být pamatováno jen na ty dosud neuspokojitelné pohledávky, které jsou uvedeny v § 306 odst. 4 IZ.

Poměrné uspokojení

Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna§ 306 odst. 3 IZ. Pokud již některé pohledávky byly v předchozím průběhu insolvenčního řízení částečně uhrazeny (např. částečným rozvrhem nebo vydáním výtěžku zajištěným věřitelům podle § 298 IZ), nebo jinak zčásti zanikly, uspokojují se tyto zjištěné pohledávky jen v pozůstávající neuspokojené výši.

Při určení míry rozvrhového uspokojení pohledávek je třeba vzít v potaz i pohledávky uvedené v § 306 odst. 4 IZ, u niž prozatím nejsou dány – dořešeny - podmínky pro jejich uspokojení. Poměrné uspokojení se pak stanoví tak, jako by byly uspokojovány i uvedené dosud neuspokojitelné pohledávky, ovšem s tím, že rozvrhovým usnesením bude rozhodnuto o příslušném poměrném uspokojení jen ohledně zjištěných pohledávek, jejichž výplatě nic nebrání, a ohledně dosud neuspokojitelných pohledávek bude rozhodnuto, že částky na ně připadající složí insolvenční správce do úschovy u insolvenčního soudu.

Vydání rozvrhového usnesení

Insolvenční soud přezkoumá návrh rozvrhového usnesení předložený insolvenčním správcem, a shledá-li jej věcně správným, vydá podle něj rozvrhové usnesení.

V tomto usnesení soud určí příslušné poměrné částky, které mají být jednotlivým věřitelům na jejich pohledávky zahrnuté do rozvrhu vyplaceny. Ve výroku usnesení je nutno označit i osoby věřitelů, jimž mají být určené částky vyplaceny. Současně soud určí insolvenčnímu správci lhůtu ke splnění rozvrhového usnesení, která nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 307 odst. 2 IZ). K tomu je vhodné připojit pro věřitele poučení o způsobu splnění rozvrhového usnesení podle § 307 odst. 3 IZ (viz níže pod heslem „Splnění rozvrhového usnesení”).

Pokud mají být v daném případě podle § 307 odst. 4 IZdeponovány částky připadající na pohledávky, jež dosud nemohou být v rozvrhu uspokojeny, insolvenční soud v rozvrhovém usnesení rozhodne i o těchto úschovách, tj. že správci uloží, aby příslušné částky (jež nutno spolu s osobou věřitele specifikovat) v určené lhůtě

Nahrávám...
Nahrávám...