Uspokojování pohledávek před rozvrhem

7.8.1

Uspokojování pohledávek před rozvrhem

Mgr. Ivana Mlejnková

Podle § 305 IZ je insolvenční správce ještě před rozvrhem povinen uspokojit dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursu, tedy

a) pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 IZ),

b) pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 IZ),

c) zajištěné pohledávky v rozsahu uvedeném v § 167 a § 298 IZ

- k tomu podrobněji viz části 7.6.1 a Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů.

Pro případ, že podle výsledků schválené konečné zprávy a vyúčtování (viz část 7.7.2) k úplnému uspokojení pohledávek za podstatou dle § 168 a 169 IZnepostačuje výtěžek zpeněžení, a to ani spolu se složenou zálohou na náklady insolvenčního řízení (§ 108 IZ, část Záloha na náklady insolvenčního řízení), nebo zálohou poskytnutou věřitelským výborem (míněna patrně záloha poskytnutá věřiteli se souhlasem věřitelského orgánu dle § 39 IZ – k té viz judikát na konci části 7.5.1.4), jichž k tomu účelu lze ovšem užít jen omezeném rozsahu (viz níže), postupuje se podle § 297 odst. 2 IZ. Ten pro daný případ stanoví, že na návrh insolvenčního správce rozhodne insolvenční soud o pořadí úhrady jednotlivých pohledávek v režimu za podstatou nebo o jejich poměrné úhradě dle § 305 odst. 2 IZ tak, že budou uspokojovány

nejdříve postupně

• odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté

• pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ, poté

• pohledávky věřitelů z úvěrového financování (§ 41 IZ),

a poté poměrně

• náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, a pracovněprávní nároky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku,

a poté postupně

• pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, poté

• pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví

a poté poměrně ostatní pohledávky.

Finanční prostředky získané zálohou na náklady insolvenčního řízení a zálohou poskytnutou věřitelským výborem (resp. věřiteli) však podle § 297 odst. 2 IZlze užít jen k uspokojení některých ze shora pohledávek za podstatou, a to pouze

- odměny a hotových výdajů insolvenčního správce,

- pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ,

- pohledávek věřitelů z úvěrového financování,

- nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty.

Nutno zdůraznit, že výtěžek zpeněžení určený dle § 298 odst. 2 IZ (část Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů) k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele (čistý výtěžek zpeněžení) podle poslední věty § 305 odst. 2 IZ), lze použít k uspokojení ostatních – nezajištěných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele, tj. lze k jejich uspokojení užít jen případného zbytku čistého výtěžku dosaženého zpeněžením předmětu zajištění – hyperochy, jež po vydání výtěžku zajištěnému věřiteli (všem zajištěným věřitelům) v majetkové podstatě zůstává (jde o případ, kdy zajištěná pohledávka, resp. všechny zajištěné pohledávky jsou nižší než čistý výtěžek zpeněžení).

Z ust. § 297 odst. 2 IZ plyne, že při nedostatečnosti výtěžku insolvenční soud rozhodne o uspokojení výše uvedených pohledávek shora popsaným způsobem (o pořadí jejich uspokojení a poměrné úhradě)

• - na návrh insolvenčního správce,
• - až na základě schválené konečné zprávy a vyúčtování.

Pokud podle schválené konečné zprávy zůstaly neuspokojeny pohledávky za majetkovou podstatou či pohledávky jim na roveň postavené, přičemž současně již není žádného nespotřebovaného výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, který by bylo možno k jejich (poměrnému) uspokojení použít (tedy rozhodnutí dle § 297 odst. 2 IZ nelze vydat), jsou bez dalšího dány podmínky pro zrušení konkursu pro nedostatek majetku dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ. Takový postup předurčují výsledky projednání konečné zprávy (viz části 7.7 a 7.7.1), jak vysvětleno také v části 7.9 o zrušení konkursu – k tomu viz tam uvedené judikáty usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 1285/2008, 1 VSPH 42/2009-B ze dne 18. 5. 2009 a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 99 INS 6774/2009, 3 VSPH 512/2010-B ze dne 20. 12. 2010.

Závěry usnesení Vrchního soud v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 4653/2010, 3 VSPH 1523/2012-B ze dne 21. 3. 2013 (citace z odůvodnění):

"Otázka, zda a v jakém rozsahu byly tyto svou povahou přednostní pohledávky v konkursu již uspokojeny, je předmětem projednání v rámci konečné zprávy, a podle výsledků zjištění v tom směru a dalších výsledků konkursu následuje některý z výše popsaných procesních postupů. Proto je insolvenční správce povinen uvést v konečné zprávě jak přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které již uspokojil, tak i přehled takovýchto pohledávek, které uspokojit zbývá, tj. stávajících (již vzniklých) pohledávek, které dosud nebyly uspokojeny, ač jim podle správce právo na uspokojení v režimu za podstatou náleží [§ 302 odst. 2 písm. a) IZ]. Není-li takových neuspokojených přednostních pohledávek, uvede to insolvenční správce v konečné zprávě výslovně.

K námitce odvolatele k nerovnému zacházení s pohledávkami zaměstnanců odvolací soud zdůrazňuje, že konečná zpráva musí též skýtat jednoznačný podklad pro závěr, jak s těmito pohledávkami bylo naloženo. Ve smyslu § 302 odst. 2 písm. a) IZ musí v této části konečné zprávy insolvenční správce uvést přehled těchto pohledávek, zda a v jaké výši na ně plnil, a které ještě neuspokojil. ... Nevyřešil-li insolvenční soud v rozhodnutí o konečné zprávě otázku existence dosud neuspokojených uplatněných přednostních pohledávek, pak je zřejmé, že dosud nebyla učiněna zjištění rozhodná pro postup řízení následující po konečné zprávě, jímž je buď úplné uspokojení případných dosud neuhrazených pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených dle § 305 s následným rozvrhem dle § 306 IZ, nebo zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ, jemuž při existenci dosud neuhrazených přednostních pohledávek uvedených v § 296 odst. 1 IZ a při současné existenci prostředků použitelných dle § 297 odst. 1 IZ k jejich úhradě předchází rozhodnutí o uspokojení takových pohledávek dle § 297 odst. 2 IZ.

Shrnuto, insolvenční soud zvolil zákonu neodpovídající postup. Třebaže neměl k dispozici konečnou zprávu insolvenčního správce (míněno projednanou a schválenou), rozhodl nesprávně s odkazem na ustanovení § 305 odst. 2 IZ jen o uspokojení části pohledávek za podstatou (jen těch, o nichž insolvenční správkyně tvrdila, že jde o náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty), aniž by současně ostatním věřitelům pohledávek za podstatou a jim na roveň postavených dal odpověď na otázku, jaký je konečný osud jejich pohledávek v insolvenčním řízení dlužníka."

Dovolání podané proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze – přitakav jeho závěrům – zamítl Nejvyšší soud usnesením sen. zn. 29 NSČR 59/2013 ze dne 29. 10. 2015, v němž se vyslovil k povaze rozhodnutí o pořadí úhrady nebo o poměrné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených podle § 305 odst. 2IZ, s tím, že a k tomu, že k vydání tohoto rozhodnutí může insolvenční soud přistoupit až po schválení konečné zprávy.

Citujace z odůvodnění:

"1) Je-li způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, insolvenční správce hradí pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené v průběhu insolvenčního řízení, aniž by k tomu potřeboval souhlas či jiné rozhodnutí insolvenčního soudu. Je plně na odpovědnosti insolvenčního správce, aby podle stavu majetkové podstaty, výsledků jejího zpeněžování a stavu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň vyhodnotil, zda majetková podstata dovoluje plné uspokojení těchto nároků, či zda je bude možné uspokojit pouze poměrně nebo vůbec.

2) Dospěje-li insolvenční správce k závěru, že pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené nebude možné uspokojit v plném rozsahu, určí rozsah jejich úhrady (pořadí a poměr úhrady jednotlivých nároků) insolvenční soud na…