dnes je 3.12.2022

Input:

Úroky z prodlení

17.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.12.3
Úroky z prodlení

Mgr. Pavla Krejčí

Úroky z prodlení jsou zákonným majetkovým postihem dlužníka za to, že se vůči věřiteli nachází v prodlení s plněním svého peněžitého závazku.

Pan J. dluží společnosti Z, s. r. o., za montáž satelitu částku 10 000 Kč, která byla splatná dne 11. 1. 2019. Pan J. tuto částku uhradil společnosti Z, s. r. o., po několika výzvách až dne 11. 4. 2020.

Vysvětlení k příkladu:

Pan J. se od 12. 1. 2019 do dne 11. 4. 2020 nacházel s úhradou ceny díla v prodlení. Společnosti Z, s. r. o., vzniká za toto období právo na úhradu úroku z prodlení, a to v zákonem stanovené výši.

Základní právní úprava úroku z prodlení se nachází v § 1970 NOZ. Na tuto právní úpravu navazuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen "NVÚ“).

Další právní úpravu úroku z prodlení nalezneme například v:

  • § 642 NOZ, který se vztahuje na promlčení úroků z prodlení v případě, že došlo k uznání dluhu,

  • § 1932 NOZ, který stanoví pořadí uspokojení pohledávek v případě plnění dluhu,

  • § 1964 odst. 1 NOZ, který stanoví možnost dovolat se neúčinnosti ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení, pokud je takové ujednání vůči věřiteli hrubě nespravedlivé,

  • § 1972 NOZ, který stanoví možnost věřitele dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám zhoršuje postavení věřitele, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod,

  • § 1973 NOZ, který stanoví, že pokud je mezi stranami dohodnuto, že již splatný dluh bude splněn ve splátkách, a chce-li věřitel, aby dlužník hradil ve splátkách i úrok z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto,

  • § 2005 NOZ, který stanoví, že odstoupení od smlouvy se netýká úroku z prodlení, pokud již dospěl před odstoupením,

  • § 2057 odst. 2 NOZ, který stanoví, že dárce je darovací smlouvou zavázán k odevzdání daru, pokud se ale bude s odevzdáním peněžitého daru nacházet v prodlení, není povinen hradit úrok z prodlení.

Peněžitý x nepeněžitý závazek

Úroky z prodlení je možné požadovat pouze u plnění peněžitého, přičemž je lhostejné, o jakou existující měnu se jedná. Úroky se vždy hradí v téže měně jako hlavní dluh (§ 1804 NOZ). U nepeněžitého závazku nepřichází úrok z prodlení v úvahu. U něj je třeba sjednat pro případ prodlení s plněním smluvní pokutu.

Funkce úroků z prodlení

Úrok z prodlení má především sankční účinek – je jakousi hrozbou, jež má nutit dlužníka k řádnému a včasnému splnění hlavního závazku. Svou povahou se trochu blíží smluvní pokutě, kterou však řadíme mezi prostředky k utvrzení dluhu (§ 2048 NOZ). Z tohoto důvodu je právní režim smluvní pokuty odlišný od právního režimu úroků z prodlení. Zapomenout nesmíme ani na kompenzační funkci úroků z prodlení, kdy věřiteli paušálně kompenzuje utrpěnou újmu; náhradu případné škody však nevylučuje (§ 1971 NOZ). Vznik újmy však není podmínkou vzniku práva na úrok z prodlení.

Úrok z prodlení jako příslušenství

V souladu s § 513 NOZ tvoří úrok z prodlení příslušenství pohledávky. Z toho vyplývá jeho akcesorická povaha. Bez ohledu na akcesorickou povahu lze s úrokem z prodlení nakládat jako se samostatnou pohledávkou. Pokud ale dojde například k postoupení jistiny, automaticky ze zákona s jistinou přechází i úroky z prodlení. Dohoda stran ale může takový postup vyloučit.

Prodlení dlužníka jako podmínka vzniku práva na úrok z prodlení

Úrok z prodlení je trestem pro dlužníka, pokud nesplatí svůj závazek řádně a včas (dostane se do prodlení). Dlužník se dostává do prodlení tím, že nesplní řádně a včas svůj dluh (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 – "Povinnost platit úroky z prodlení se splněním dluhu vzniká jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení."). Pokud však není dlužník za prodlení odpovědný, neboť se s plněním dostal do prodlení v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 NOZ), povinnost hradit úroky z prodlení na něj nedopadá.

Prodlení dlužníka je řešeno především § 1968 NOZ a bude o něm pojednávat samostatná kapitola.

Splnění povinností věřitele jako podmínka vzniku práva na úrok z prodlení

Věřiteli nevznikne právo na úrok z prodlení pouze v případě, kdy se dlužník dostane do prodlení s hrazením dluhu v důsledku prodlení věřitele, ale i v případě, že věřitel řádně nesplnil své smluvní a zákonné povinnosti. Jedná se pouze o ty smluvní a zákonné povinnosti, jež věřiteli vznikly ze smluvního vztahu ještě před tím, než se dlužník dostal do prodlení s plněním peněžité pohledávky. Porušení těchto zákonných a smluvních povinností věřitele nemusí být takového charakteru, že by muselo nutně vést k prodlení dlužníka s plněním, ale jedná se o další smluvní a zákonné povinnosti věřitele. K této podmínce se vedou široké právní diskuse o tom, jak tuto podmínku vykládat, tedy zda široce, že se jedná o všechny věřitelovy povinnosti z předmětného závazkového vztahu, nebo zda se bude jednat například pouze o věřitelovy povinnosti, které mají vztah k příslušnému plnění. Tato diskuze prozatím není ukončena (neexistuje žádná relevantní judikatura). Osobně se přikláním k názoru, že se jedná pouze o všechny povinnosti věřitele, které mají vztah ke konkrétnímu peněžitému plnění, z něhož se mají úroky z prodlení hradit.

Okamžik vzniku práva na úrok z prodlení

Pokud jsou splněny podmínky pro vznik nároku na úrok z prodlení, pak se úrok platí od prvního dne prodlení bez toho, aby o něj musel věřitel nějak zvlášť upomínat.

 

Velmi často se ve své praxi setkávám se žalobami, kdy je úrok z prodlení požadován až ode dne podání žaloby, ačkoliv splatnost pohledávky nastala již dříve. Tím se však věřitelé zkracují o své oprávněné nároky. Do prodlení se dlužník totiž většinou nedostává až v okamžiku, kdy je proti němu podána žaloba. Z tohoto pravidla však existují u některých nároků výjimky; například pokud věřitel nevyzval dlužníka k úhradě náhrady škody a rovnou proti němu podal žalobu, považuje se žaloba za kvalifikovanou výzvu. V takovém případě se ovšem dlužník dostává do prodlení s úhradou dluhu nikoliv v okamžiku podání žaloby, ale až poté, co uplyne lhůta zákonem označovaná jako "bez zbytečného odkladu", která počíná běžet od doby, kdy je mu žaloba doručena (§ 1958 NOZ).

Vázanost soudu návrhem

K tomu je třeba podotknout, že soud nemůže rozhodnout o přiznání úroků z prodlení za jiné období, než je věřitelem požadováno, a to ani v případech, kdy na tento úrok vzniká věřiteli nárok, neboť by "v tomto rozsahu tedy nebyla splněna podmínka řízení ve smyslu ust. § 103 OSŘ spočívající v existenci žaloby (příp. jejího rozšíření) podle § 79 OSŘ (§ 95 OSŘ)" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2001; sp. zn. 25 Cdo 1569/99).

Okamžik zániku práva na úrok z prodlení

Úrok z prodlení je akcesorickým závazkem. Povinnost platit úrok z prodlení trvá po celou dobu prodlení – tedy od prvního dne prodlení až do jeho ukončení. K ukončení prodlení většinou dochází tím, že dojde k zániku pohledávky, většinou jejím zaplacením. Pohledávka však může zaniknout i jiným zákonem předpokládaným způsobem, např. započtením.

Společnost EMA, s. r. o., dlužila společnosti NÁFUKA, a. s., za dodávku nafukovacích matrací částku 50 000 Kč, pohledávka byla splatná 20. 2. 2019. Naopak společnost NÁFUKA, a. s., dlužila společnosti EMA, s. r. o., za dodávku materiálu částku 20 000 Kč, která se stala splatnou dne 30. 3. 2019.

Společnost EMA, s. r. o., zaslala společnosti NÁFUKA, a. s., jednostranný zápočet, který byl doručen dne 30. 4. 2019. Zároveň se zápočtem doplatila společnost EMA, s. r. o., společnosti NÁFUKA, a. s., částku rozdílu obou pohledávek, tj. 30 000 Kč.

Vysvětlení k příkladu:

K zániku pohledávky společnosti EMA, s. r. o., za dodávku materiálu došlo v souladu s ustanoveními občanského zákoníku zpětně ke dni 30. 3. 2019, tj. ke dni, kdy se obě pohledávky střetly. K zániku části pohledávky společnosti NÁFUKA, a. s., za dodávku nafukovacích balónků došlo postupně – do částky 20 000 Kč pohledávka zanikla zápočtem zpětně ke dni 30. 3. 2019, do částky 30 000 Kč pak pohledávka zanikla jejím zaplacením – částka byla na účet připsána dne 2. 5. 2019.

Společnost NÁFUKA, a. s., může po společnosti EMA, s. r. o., vymáhat ještě za dané období úrok z prodlení:

  • z částky 20 000 Kč za dobu od 21. 2. 2019 do 30. 3. 2019 (část pohledávky za dodávku materiálu, která zanikla vzájemným zápočtem),

  • z částky 30 000 Kč za dobu od 21. 2. 2019 do 2. 5. 2019 (část pohledávky za dodávku materiálu, která zanikla uhrazením).

K ukončení prodlení dlužníka může dojít i tím, že se do prodlení dostane věřitel.

Pan Alois si půjčil od pana Fouska částku ve výši 100 000 Kč. Částka byla splatná dne 31. 1. 2019. Pan Alois se dostal do prodlení a zápůjčku chtěl panu Fouskovi vrátit až dne 31. 3. 2019, a to tak, že donesl celou částku včetně úroků z prodlení panu Fouskovi domů. Pan Fousek se však s panem Aloisem pohádal a odmítl od něj dlužnou částku převzít. Vyhrožoval mu, že nechá prodat jeho osobní automobil, který měl v zástavě.

Vysvětlení k příkladu:

Okamžikem, kdy pan Fousek odmítl převzít od pana Aloise nabídnuté plnění, se pan Fousek dostal jako věřitel do prodlení, a ukončil tak prodlení pana Aloise. Z tohoto důvodu nemůže od 1. 4. 2019 žádat pan Fousek od pana Aloise úrok z prodlení, a to i přesto, že předmětná pohledávka nezanikla.

Úrok z prodlení dědické řízení

Na povinnost hradit úrok z prodlení nemá vliv ani případná smrt dlužníka. Prodlení trvá po celou dobu, kdy probíhá u soudu dědické řízení, a právní nástupce dlužníka je povinen hradit i úroky z prodlení, a to i za dobu po smrti dlužníka (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 895/2001 ze dne 28. 2. 2002).

Výše úroku z prodlení

Úrok z prodlení je určen většinou procentní sazbou z dlužné částky. Pokud nebude uvedeno jinak, bude platit, že úroková sazba je sazbou roční (§ 1803 NOZ).

Strany si mohou výši úroků dohodnout. Mohou proto úrok sjednat i jako denní sazbu, i jako pevnou částku. Úrok z prodlení by však měl být sjednán v přiměřené výši, jež by neodporovala dobrým mravům. Výši sazby úroku z prodlení bude třeba posuzovat s ohledem na všechny okolnosti případu. S ohledem na okolnosti případu je judikaturou dovozováno, že je možno sjednat úrok z prodlení i ve výši 0,5 % denně (např. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012; sp. zn. 31 Cdo 717/2010).

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2185/2008

Při posuzování platnosti ujednání o úroku z prodlení je primární posouzení z hlediska § 39 ObčZ; teprve následně je třeba zvážit soulad či rozpor uplatnění nároků na úrok z prodlení s kritérii uvedenými v § 3 odst. 1 ObčZ, resp. § 265 ObchZ. Rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku nemůže spočívat výlučně v ujednání o výši úroku z prodlení. Posouzení, zda se smluvená sazba úroků z prodlení příčí dobrým mravům, se neobejde bez uvážení všech rozhodných okolností konkrétního případu; nepostačí pouhé srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou zákonnou.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3010/2007

Uplatnění nároku na (nepřiměřeně vysoký) úrok z prodlení nelze posoudit jako výkon práva jen částečně odporující dobrým mravům. Ujednání o výši úroku z prodlení lze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše úroku z prodlení s dobrými mravy toliko jako platné či neplatné (tzn. bez možnosti shledat je neplatné jen co do výše rámec dobrých mravů přesahující). Při neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení nastupuje nárok na zákonný úrok z prodlení.

Pokud soud shledá sjednanou výši úroků z prodlení v rozporu s dobrými mravy, bude takové ujednání od počátku neplatné a věřitel v takovém případě nebude moci požadovat úroky ve sjednané výši, tedy ani ve výši, která by již v rozporu s dobrými mravy nebyla. Může však požadovat úroky v zákonem stanovené výši. Z tohoto pravidla existuje výjimka stanovená v § 1964 a § 1972 NOZ (viz dále).

Považuje-li soud sjednanou výši úroku z prodlení za rozpornou s dobrými mravy, je povinen, předtím než na tomto závěru založí své rozhodnutí, poučit účastníka řízení o potřebě tvrdit okolnosti, za nichž byl úrok z prodlení sjednán, zejména takové, které by opodstatnily jeho smluvenou výši, a navrhnout důkazy k prokázání takových tvrzení.1

§ 1972 a § 1964 NOZ

Jistý zákonný korektiv smluvní výše úroků z prodlení představuje § 1972 NOZ. Na jeho základě má věřitel právo dovolat se neúčinnosti ujednání

Nahrávám...
Nahrávám...