Účinky rozhodnutí o úpadku

4.5.3.1

Účinky rozhodnutí o úpadku

JUDr. Jolana Maršíková

Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku [§ 89 odst. 1 IZ a dále § 140a odst. 1 věta první IZ].

I po rozhodnutí o úpadku trvají účinky, které jsou spojeny se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 až § 111 IZ, přičemž podle § 140 odst. 1 IZ trvají i účinky spojené s dřívějším předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudem, své rozhodnutí o předběžném opatření však může insolvenční soud i bez návrhu změnit. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce.

Podmínky započtení vzájemných pohledávek dlužníka a jeho věřitele po rozhodnutí o úpadku jsou upraveny v § 140 odst. 2 až 4 IZ. Toto započtení je přípustné pouze tehdy, jestliže to nezakazuje IZ ani předběžné opatření insolvenčního soudu [§ 82 odst. 3 písm. c) IZ] a jestliže zákonné podmínky pro započtení byly splněny již před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, kdy (jak doplněno pro insolvenční řízení, v nichž rozhodnuto o úpadku od 1.6.2019) započtení v případě jistoty při nájmu bytu podle § 2254 NOZje přípustné i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny do schválení oddlužení,

a to podle § 140 odst. 3 IZza splnění dalších podmínek:

−věřitel do insolvenčního řízení započitatelnou pohledávku řádně a včas přihlásil,

−započitatelnou pohledávku nezískal neúčinným právním úkonem,

−v době nabytí pohledávky nevěděl o dlužníkově úpadku,

−věřitel uhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

K podmínkám započtení v rámci insolvenčního řízení (v jeho jednotlivých fázích a při různých způsobech řešení úpadku) viz přehledný výklad v 7.3.4.

a) Přerušení soudních a rozhodčích řízení a zákaz jejich nového zahájení – § 140a IZ a § 140c IZ

Podle § 140a odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014 – novela IZ provedená zákonem č. 294/2013 Sb.) se okamžikem zveřejnění rozhodnutím o úpadku v insolvenčním rejstříku přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty,

−které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou,

−na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené,

−které se v insolvenčním řízení podle § 170 IZ neuspokojují.

Přechodná ustanovení novely IZ provedené zákonem č. 294/2013 Sb. nedávala jasnou odpověď na otázku, zda snad účinky rozhodnutí o úpadku zakotvené v § 140a IZ nepůsobí i zpětně, nicméně soudní praxe dovodila, že k přerušení řízení podle § 140a IZ dojde pouze v případech, kdy o úpadku bylo rozhodnuto od 1. 1. 2014, tj. za účinnosti předmětné nové právní úpravy, která daný účinek zakotvila.

K tomu viz též závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1136/2016 ze dne 3. 5. 2016, uveřejněného pod č. 26/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 26/2017), podle nichž ustanovení § 140a IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) se neuplatní, jestliže v insolvenčním řízení vedeném k 1. lednu 2014 na majetek dlužníka bylo vydáno rozhodnutí o úpadku před 1. lednem 2014. Ustanovení § 140a IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) se uplatní, jestliže v insolvenčním řízení vedeném k 1. lednu 2014 na majetek dlužníka bylo vydáno rozhodnutí o úpadku v době od 1. ledna 2014.

Nestanoví-li IZ jinak, v  řízeních přerušených podle § 140a IZnelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku (s výjimkou pokračování takových řízení rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným po prohlášení konkursu – viz § 265 odst. 2 IZ a výklad v části 7.3.8.1.1).

Výše uvedená soudní a rozhodčí řízení vymezená v § 140a odst. 1 IZ se nastolením účinků rozhodnutí přerušují bez dalšího – ze zákona. Příslušný soud nebo rozhodce či stálý rozhodčí soud o tomto přerušení řízení tedy žádné rozhodnutí nevydává, nicméně podle § 140 odst. 4 IZ o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí účastníky řízení a poučí je, že po dobu trvání účinků rozhodnutí o úpadku nelze v přerušeném řízení pokračovat.

V § 140a odst. 2 až 4 IZ jsou pak formulovány obvyklé účinky přerušení řízení, jak jsou pak ve vztahu k účinkům prohlášení konkursu popsány i v § 263 odst. 2 a 4 IZ, a to že:

−přerušení řízení působí na účastníky řízení, kteří v řízení vystupují na téže straně jako dlužník, jen jde-li o nerozlučné společenství nebo o vedlejší účastenství,

−v přerušeném řízení se nekonají jednání a neběží lhůty,

−rozhodnutí (nesprávně) vydaná v přerušeném řízení se nedoručují, ledaže se týkají i jiných pohledávek,

−bylo-li rozhodnutí přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě před tím, než nabylo právní moci, právní moci nenabude; poté, co bude možno v řízení pokračovat, rozhodnutí se doručí účastníkům řízení znovu.

K tomu viz podrobný výklad také v části 7.3.8.1.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 29 Cdo 4524/2017, uveřejněné pod č. 43/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Ani tam, kde se účinností rozhodnutí o úpadku dlužníka (žalovaného) v souladu s ustanovením § 140a odst. 1 věty první IZ přeruší soudní řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 IZ), nebrání zákaz pokračování v přerušeném řízení formulovaný v § 140a odst. 1 větě druhé IZ tomu, aby žalobce (jiný navrhovatel) učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení, tedy aby vzal žalobu (jiný návrh na zahájení řízení) zcela nebo zčásti zpět a aby soud o takovém dispozitivním úkonu rozhodl přesto, že trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Řečené platí bez zřetele k tomu, že usnesení soudu o zastavení řízení (pro zpětvzetí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení) může obsahovat (zpravidla obsahuje) i akcesorický výrok o nákladech řízení.

Vyrozumění o přerušení řízení ve smyslu § 140a odst. 4 IZ je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, a které soud činí formou usnesení.

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 36 Co 13/2011 ze dne 13. 6. 2011, uveřejněné pod č. 4/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Řízení o žalobě podané věřitelem po zahájení insolvenčního řízení soud zastaví po právní moci rozhodnutí o úpadku, je-li předmětem žaloby pohledávka, kterou věřitel mohl přihlásit do insolvenčního řízení [§ 104 odst. 1 OSŘ, § 109 odst. 1 písm. a) IZ]; to platí i tehdy, byl-li již prohlášen konkurs na majetek dlužníka.

Viz usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 62 Co 24/2015 ze dne 23. 1. 2015, uveřejněné pod č. 89/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Ustanovení § 140a IZ neplatí pro exekuční (vykonávací) řízení. Vliv účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek povinného a vliv rozhodnutí, jímž byl zjištěn úpadek povinného, na probíhající exekuční (vykonávací) řízení upravuje ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ a ustanovení § 140e IZ.

Z odůvodnění citujeme:

"Z dikce § 140a odst. 1 věta druhá IZ sice přímo nevyplývá, že přerušení řízení z důvodu rozhodnutí o úpadku se netýká řízení exekučního (vykonávacího), ale pouze řízení nalézacího, nicméně tento závěr lze dovodit zejména logickým a systematickým výkladem insolvenčního zákona. Jak již je výše uvedeno, podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ platí, že zahájenou exekuci (výkon rozhodnutí) nelze (až do pravomocného skončení řízení o oddlužení) provést, takže je již nadbytečné, aby exekuční (vykonávací) řízení bylo navíc ještě přerušeno ze zákona, neboť by to již bylo nadbytečné. Odvolací soud dále poukazuje na ust. § 266 odst. 1 písm. h) IZ, z něhož vyplývá, že prohlášením konkursu se ze soudních a rozhodčích řízení nepřerušují řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce, ale i zde platí režim předpokládaný v § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Konkurs je nepochybně závažnější způsob řešení úpadku dlužníka než oddlužení a bylo by nelogické, aby v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka exekuční (vykonávací) řízení přerušeno nebylo a v případě dříve vydaného rozhodnutí o úpadku takovéto řízení přerušeno bylo. V praxi by tak došlo k případu, pokud by úpadek dlužníka byl řešen dvojfázově, kdy nejprve by bylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle § 136 IZ a exekuční (vykonávací) řízení by bylo přerušeno ze zákona podle § 140a odst. 1 věta druhá IZ a poté by bylo za tři měsíce rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužníka prohlášením konkursu na majetek úpadce podle § 149 odst. 1 IZ a exekuční (vykonávací) řízení by již přerušeno nebylo". (...)

Je přitom zřejmé, že nemožnost provést podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ exekuci není důvodem k zastavení exekuce, a to ani podle ust. § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ jak se domnívala povinná, když ani nejde o skutečnost, která by podle § 44 odst. 7 ex. ř., ve znění platném do 31. 12. 2012, byla skutečností rozhodnou pro nařízení exekuce (srov. obdobně usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 5 Co 1023/2011)."

Logikou věci je dáno, že shora uvedená řízení – nejde-li u nevyloučených pohledávek o incidenční spory – nelze po dobu trvání účinků rozhodnutí o úpadku ani zahájit – § 140c IZ.

Řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) IZ (viz část Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení) a podle § 140c IZ soud nebo jiný k tomu příslušný orgán po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví – § 141a IZ.

Jelikož zákaz zahájit soudní nebo rozhodčí řízení trvá po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, dospěla soudní praxe k závěru, že (na rozdíl od ustanovení § 140a IZ) účinek podle § 140c IZ dopadá i na řízení, v nichž bylo rozhodnutí o úpadku vydáno do 31. 12. 2013. Tyto závěry potvrdilo i výše zmíněné R 26/2017.

b) Nepřerušená jiná (správní) řízení – § 140d IZ

Účinek přerušení řízení a obecný zákaz pokračování sporů po dobu, po kterou trvají (jen) účinky rozhodnutí o úpadku, platí podle § 140a odst. 1 IZ jen pro soudní a rozhodčí řízení. Jiná než tato řízení, totiž správní řízení, se podle § 140d odst. 1 IZ:

−rozhodnutím o úpadku nepřerušují,

−po dobu trvání účinků tohoto rozhodnutí v nich lze pokračovat,

−lze je i nově zahájit.

Podle příkladmého výčtu uvedeného § 140d odst. 2 IZ se takto rozhodnutím o úpadku dlužníka nepřerušují zejména:

−daňové řízení,

−řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem,

−řízení o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

−řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

V těchto řízeních – nestanoví-li zákon jinak – je jejich účastníkem i nadále dlužník, nicméně v nich po dobu trvání účinků rozhodnutí o úpadku nelze rozhodnout o náhradě škody nebo jiné (nemajetkové) újmy. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží.