dnes je 12.10.2024

Input:

Splátky a dohoda o plnění ve splátkách

14.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.2
Splátky a dohoda o plnění ve splátkách

Mgr. Pavla Krejčí

V případě, že nájemník dluží pronajímateli za nájem, dochází mezi nimi velmi často k uzavření dohody o splátkách, jejímž prostřednictvím se smluvní strany dohodnou na plnění ve výši, která je pro dlužníka únosná a kterou je schopen plnit. Tato dohoda se tedy uzavírá v době, kdy již je dlužník v prodlení. Je třeba konstatovat, že věřitelé velmi často tyto dohody podepisují, aniž by si uvědomili nepříznivé důsledky, které pro ně z této dohody plynou, a ve zněních, která jsou pro ně značně nevýhodná.

Zvláště dohodám, které se uzavírají již v době, kdy se dlužník nachází s plněním v prodlení, je třeba věnovat zvláštní pozornost a uvědomit si všechny právní dopady takové dohody.

Splátky na základě dohody účastníků závazkového vztahu

Splátkou se rozumí předem dohodnuté dílčí plnění na dluh – celkový dluh je tedy na základě dohody dlužníka a věřitele rozložen do předem stanovených dílčích plnění, které se stávají postupně splatnými. Výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena.

Dohodu o splátkách v zásadě rozeznáváme dvojího druhu:

  1. Dohodu, která je uzavírána před tím, než se stane dluh splatným

Společnost Výstavba domů s.r.o. koupila od pana Vonáska pozemek. Protože však neměla prostředky na celou kupní cenu ve výši 1.000.000 Kč, dohodla se s panem Vonáskem, že kupní cenu bude hradit ve splátkách po 100.000 Kč, které jsou splatné vždy k prvnímu dni každého kalendářního čtvrtletí.

  1. Dohodu, která je uzavírána v době, kdy se již dlužník nachází s plněním v prodlení

Společnost Byty s.r.o. pronajímá byt pan Vokřálovi. Pan Vokřál dluží za nájem a za služby spojené s užíváním bytu částku 20.000 Kč. Pan Vokřál se proto obrátil na pronajímatele, že by chtěl dluh rozložit do splátek. S pronajímatelem se dohodl, že dluh bude hradit v měsíčních splátkách po 5.000,-Kč spolu běžným nájemným za následující kalendářní měsíce.

Obě dohody mají trochu jiné důsledky, zejména z hlediska prodlení.

"Splátky" bez souhlasu věřitele

Někdy bývá nesprávně označováno jako splátka také dílčí plnění na dluh, které dlužník poskytne věřiteli, bez toho, aniž by se na tom s věřitelem dohodl. Na rozdíl od splátek se však u dílčího plnění jedná o jednostranný postup dlužníka, který většinou volí z důvodu, že chce alespoň částečně odvrátit nepříznivé důsledky prodlení.

Příklad:

Pan Martin má pronajatý byt od společnosti Byty s.r.o. Pan Martin dluží nájemné za měsíc leden 2014. Protože pan Martin ví, že v případě prodlení s úhradou nájemného musí hradit pronajímateli také poplatek z prodlení, pošle pronajímateli alespoň polovinu nájemného.

Vysvětlení k příkladu:

Pan Martin tím, že uhradil nájemné alespoň částečně, se bude nadále nacházet v prodlení pouze s druhou polovinou nájmu. Pouze z této částky bude také povinen hradit poplatek z prodlení.

Povinnost dlužníka hradit dluh v celku

Zákon stanoví pro dlužníka primární povinnost, a to plnit dluh v celku. Pokud však dlužník nabízí věřiteli částečné plnění, musí jej věřitel přijmout, pokud zde nejsou zvláštní důvody vylučující tuto věřitelovu povinnost. Těmito důvody mohou být případy, kdy:

  1. částečné plnění odporuje povaze závazku, nebo případ, kdy
  2. částečné plnění odporuje účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý.

U peněžitého plnění není většinou pochyb, že částečné plnění povaze závazku neodporuje. Může však samozřejmě odporovat účelu smlouvy - to ovšem záleží na účelu smlouvy, nebo případně též na dohodě dlužníka a věřitele.

Postupný zánik dluhu

Částečným plněním dochází k postupnému zániku dluhu a teprve splněním poslední části dluhu včetně jeho příslušenství dochází k zániku celého dluhu. Částečné plnění má význam pro dlužníka zejména tím, že alespoň částečně může odvrátit nepříznivé důsledky, které pro něj plynou z prodlení (zejména hrazení úroku z prodlení, smluvní pokuty apod.).

Práva a povinnosti věřitele při částečném plnění

Věřitel, který by částečné plnění nepřijal, se dostává ohledně části nepřijatého plnění do prodlení. Věřiteli však částečným plněním dlužníka nevznikají jiné povinnosti, než toto plnění přijmout. V případě, že věřiteli vzniknou přijetím částečného plnění zvýšené náklady, pak je dlužník povinen věřiteli tyto náklady nahradit.

Nyní však již zpět k dohodě o splátkách.

Obsah a forma dohody

K tomu, aby byla dohoda o splátkách uzavřena platně, musí být dohodnuta výše splátek. Dohoda by také měla obsahovat splatnost jednotlivých splátek. Pro dohodu o splátkách není předepsána žádná zákonem stanovená forma, obecně tedy může být uzavřena jak v ústní, tak v písemné podobě.

Dohoda o splátkách nemusí být uzavírána samostatně, ale velmi často bývá součástí závazkového vztahu, ze kterého je prostřednictvím splátek hrazen dluh; např. je uzavřena smlouva o dílo, jež obsahuje dohodu o splátkách ceny díla.

Splátka jako samostatné plnění

Na splátky je třeba nahlížet téměř jako na samostatné plnění. Celý dluh je na základě dohody dlužníka a věřitele rozdělen do jednotlivých dílčích plnění, přičemž pro každou splátku je sjednán samostatný termín splatnosti. Doba splatnosti celého dluhu je pak dána splatností poslední splátky. Věřitel nemá právo žádat dlužníka o dřívější úhradu dluhu (pokud to ovšem není smluvními stranami výslovně dohodnuto). Z tohoto důvodu je na jednotlivé splátky nahlíženo téměř jako na samostatné plnění. To má význam zejména vzhledem k soudnímu řízení, kdy věřitel může podat vůči dlužníkovi žalobu pouze na ty splátky, se kterými se dlužník dostal do prodlení (pokud není dohodou o splátkách dohodnuto zesplatnění celého dluhu – viz. dále). V případě, že by věřitel podal žalobu ohledně všech splátek, tedy i těch, se kterými nebyl dlužník ke dni podání žaloby v prodlení, bude žaloba takového věřitele do výše splátek před splatností zamítnuta.

Dlužník na jednotlivé splátky také plní samostatně, a je proto oprávněn určit, na kterou splátku plnění poskytuje, a věřitel není oprávněn toto jeho rozhodnutí žádným způsobem ovlivnit či zvrátit (§ 1932 NOZ), pokud to ovšem není dohodnuto mezi věřitelem a dlužníkem dohodou o splátkách jinak. § 1932 a § 1933 NOZ pak stanoví pravidla započtení jednotlivých plnění na dluh. Protože se jedná z hlediska této příručky o poměrně významné téma, budeme mu věnovat samostatnou kapitolu.

Tak se může stát, že dlužník bude v prodlení se splátkou, u níž nastala splatnost dříve nežli u splátky, na kterou poskytl plnění.

Společnost Byty s.r.o. si u společnosti Malíři a natěrači s.r.o. objednala vymalování sklepních prostor. Zároveň si obě společnosti dohodly, že cena díla v celkové výši 50.000 Kč bude hrazena v měsíčních splátkách po 5.000 Kč, a to počínaje měsícem lednem 2015. Společnost Byty s.r.o. zaplatila řádně splátku za leden a únor. Pak však při zasílání splátky v měsíci březnu udělala chybu a platbu označila tak, že se jedná o splátku za duben 2015.

Vysvětlení k příkladu: Ačkoliv splátka za duben 2015 nebyla v době zaslání plnění ještě splatná, musí věřitel určení dlužníka respektovat a započítat plnění na splátku na duben 2015 (dlužník je oprávněn plnit ještě nesplatný dluh a věřitel musí toto plnění přijmout). Ačkoliv se to může zdát nelogické, tak se dlužník touto svou chybou dostane v případě, že nezaplatí rychle ještě další splátku, do prodlení s plněním splátky za měsíc březen a věřitel po něm bude moci nárokovat úrok z prodlení.

Kvitance

V souvislosti s výše uvedeným možným "přehozením" splátek je třeba upozornit na novou právní úpravu kvitancí dle § 1949 a § 1950 NOZ, ze které může pro věřitele vyplývat nebezpečí.

Náležitosti kvitance

Přijímá-li věřitel plnění, musí dlužníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu, tzv. kvitanci. V kvitanci musí vyznačit:

  • jméno dlužníka,

  • jméno věřitele,

  • předmět plnění,

  • místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn.

Dlužník může plnění odepřít, pokud mu věřitel zároveň nevydá i kvitanci.

Pokud je kvitance vydána na jistinu, pak zákon konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky (např. úrok z prodlení). To může být pro věřitele, který toto pravidlo nezná, problematické.

Kvitance při opakovaných splátkách

Další věcí, která může být pro věřitele nebezpečná při vystavování kvitance, je pravidlo, že při opakovaných plněních z téhož právního důvodu se má za to, že ten, kdo předloží kvitanci na plnění splatné později, splnil také to, co bylo splatné dříve. Zákon tak konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že dlužník disponující kvitancí například s únorovou splátkou, uhradil i splátku lednovou.

Vystavení kvitance proto může být pro věřitele problematické. Dlužník má ovšem na vystavení kvitance nárok. Rozhodně proto doporučujeme v takovém případě do kvitance uvést, že předchozí splátky nebyly uhrazeny, nebo že nebylo uhrazeno příslušenství pohledávky.

DOHODA O ZTRÁTĚ VÝHODY SPLÁTEK

Jako částečné zabezpečení proti prodlení dlužníka s plněním, bývá často do dohody o splátkách zanesena takzvaná dohoda o ztrátě výhody splátek. Tato dohoda může mít celkem dvě podoby:

Dohoda o ztrátě výhody splátek dle 1931 NOZ

  1. Dohoda o ztrátě výhody splátek uzavřená v souladu s § 1931 NOZ

Na základě této dohody může věřitel v souladu s § 1931 NOZ žádat po dlužníkovi zaplacení celé pohledávky v případě, že dlužník nesplní některou z dohodnutých splátek. K tomu, aby se celý zbývající dluh stal splatný, musí být splněny následující podmínky:

  • dlužník se musí dostat do prodlení s plněním splátky,

  • věřitel požádá dlužníka o splnění celého zbývajícího dluhu,

  • věřitel zašle žádost do splatnosti další splátky.

V takovém případě se celý zbývající dluh stává splatným okamžikem, kdy věřitel dlužníka o splacení celého zbývajícího dluhu požádal. Určení tohoto okamžiku může mít význam například z hlediska prodlení a práva žádat úrok z prodlení. Do doby, než věřitel dlužníka o plnění požádá, je totiž dlužník v prodlení pouze s jednou konkrétní splátkou. Po té, co věřitel dlužníka požádá o úhradu celého zbývající plnění najednou, stává se celý zbývající dluh splatný, a pokud jej dlužník neuhradí, pak je povinen hradit úrok z prodlení z celé částky.

Společnost Byty s.r.o. zapůjčila dne 15. 6. 2014 panu Vosáhlovi částku 50.000 Kč. Pan Vosáhlo se zavázal uhradit zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce následujícího po poskytnutí zápůjčky. Smlouva o zápůjčce obsahovala dohodu o ztrátě výhody splátek dle § 1931 NOZ. Pan Vosáhlo neuhradil třetí splátku. Společnost Byty s.r.o. požádala pana Vosáhla ihned poté, co zjistila, že pan Vosáhlo třetí splátku neuhradil, o úhradu celého zbývajícího dluhu.

Vysvětlení k příkladu: K tomu, aby se stala zbývající část dluhu splatnou, je třeba, aby společnost Byty s.r.o. učinila jednostranné právní jednání vůči dlužníkovi, jímž ho požádá o doplacení zbytku dluhu najednou. Je pouze na věřiteli, zda tento právní úkon vůči dlužníkovi učiní, či nikoliv. Věřitel může toto své právo uplatnit pouze do splatnosti další splátky - v případě pana Vosáhla, který neuhradil třetí splátku, by tedy měl věřitel - zapůjčitel možnost požádat pana Vosáhla o úhradu celého zbývajícího dluhu od 2. 9. 2014 do 30. 9.2014. Jakmile by nastala splatnost další, tedy čtvrté splátky, kterou by pan Vosáhlo řádně uhradil, nemohla by již společnost Byty s.r.o. zbývající dluh zesplatnit. Pokud by se však pan Vosáhlo dostal do prodlení s úhradou některé z dalších splátek, mohl by opět věřitel - zapůjčitel využít svého práva a žádat o splacení celého zbývající dluhu najednou.

V případě, že budete podávat žalobní návrh dle dohody o splátkách, která obsahuje dohodu o ztrátě výhody splátek uzavřené v souladu s § 1931 NOZ, je třeba si uvědomit, že splátky splatné před tím, než věřitel vyzval dlužníka k doplacení celého dluhu, si zachovávají původní termín splatnosti.

Společnost Byty s.r.o. zapůjčila dne 15. 6.2014 panu Vosáhlovi částku 50.000 Kč. Pan Vosáhlo se zavázal uhradit zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce následujícího po poskytnutí zápůjčky. Smlouva o zápůjčce obsahovala dohodu o ztrátě výhody splátek dle § 1931 NOZ. Pan Vosáhlo neuhradil včas druhou splátku (zpoždění 10 dnů), vůbec neuhradil třetí splátku a pátou splátku. Dne 5. 11. 2014 společnost Byty s.r.o. požádala pana Vosáhla o úhradu celého zbývajícího dluhu. Pan Vosáhlo dluh neuhradil, a proto společnost Byty s.r.o. podala proti panu Vosáhlovi žalobu.

Vysvětlení k příkladu: Společnost Byty s.r.o. může vedle jistiny žádat o úhradu úroků z prodlení, přičemž úrok z prodlení je pan Vosáhlo povinen hradit následovně:

První splátka – včasná úhrada – nebude úrok z prodlení počítán

Druhá splátka – zpoždění 10 dnů bude hradit úrok z prodlení z částky 5.000,-Kč od 2. 8. 2014 do 11. 8. 2014

Třetí splátka – neuhrazena vůbec – bude hradit úrok z prodlení z částky 5.000,-Kč od 2. 9. 2014 do zaplacení

Čtvrtá splátka – uhrazena včas

Pátá splátka – neuhrazena vůbec – bude hradit úrok z prodlení z částky 5.000,-Kč od 2. 11. 2014 do zaplacení

K zesplatnění zbytku dluhu došlo dne 5. 11. 2014 – pan Vosáhlo zbývající dluh neuhradil – proto je povinen hradit z částky 25.000,-Kč úrok

Nahrávám...
Nahrávám...