dnes je 30.6.2022

Input:

Smluvní pokuta

30.6.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2.2.4
Smluvní pokuta

Mgr. Pavla Krejčí

Smluvní pokuta byla dříve zařazována mezi zajišťovací prostředky. Nyní byla právní úprava smluvní pokuty systematicky "zařazena společně s ustanoveními o uznání dluhu do zvláštního oddílu nazvaného Utvrzení dluhu. Funkcí obou těchto institutů totiž není dluh zajistit, jako tomu je u ručení, zástavy nebo dalších ve vlastním slova smyslu zajišťovacích institutů, ale posílit postavení věřitele jiným způsobem...... Účelem smluvní pokuty je dát předem (tedy před splněním a zpravidla při uzavírání smlouvy) najevo zvýšený zájem věřitele na náležitém splnění smluvní povinnosti"1

Zajišťovací charakter

Přesto, že již smluvní pokuta není systematicky řazena mezi instituty zajišťovací, přesto svůj zajišťovací charakter neztratila. Vedle zajišťovací funkce smluvní pokuta plní i funkci sankční a kompenzační.2 Svou podstatou se vlastně jedná o majetkový postih dlužníka za to, že včas nesplnil svůj závazek vůči věřiteli. Smluvní pokuta může zajišťovat jak závazek peněžitý, tak závazek nepeněžitý.

Právní úprava smluvní pokuty je obsažena v § 2048 až 2052 NOZ.

Příklad smluvní pokuty zajišťující splnění peněžitého závazku:

Společnost KAHO, s. r. o. uzavřela se společností KOSA, s. r. o. kupní smlouvu na dodávku kopírovacího stroje. Společnost KOSA, s. r. o. měla dle kupní smlouvy do 14 dnů po dodání kopírovacího stroje uhradit kupní cenu ve výši 40 000 Kč. Pokud by se kupující dostal do prodlení s úhradou kupní ceny, byla v kupní smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý den prodlení.

Příklad smluvní pokuty zajišťující splnění nepeněžitého závazku:

Pan Petr si dne 18. 1. 2015 půjčil z půjčovny motorovou pilu. Půjčovna s panem Petrem uzavřela smlouvu o nájmu movité věci. V této smlouvě se pan Petr zavázal pilu vrátit do půjčovny do 21. 1. 2015. Pro případ, že by pan Petr tento svůj závazek porušil, byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 300 Kč za každý den prodlení.

Forma dohody o smluvní pokutě

Smluvní pokuta nemusí být sjednána písemně. Naopak, pokud bude smluvní pokuta uvedena v obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, pak lze takové sjednání považovat za platné. To ovšem neplatí u spotřebitelských smluv.

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013

V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).

Smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti

Funkce smluvní pokutu umožňuje její sjednání pouze pro případ porušení smluvní povinnosti. Nemůže proto nahrazovat funkce jiných právních institutů, kterým je např. odstupné.

Smluvní strany činí velmi často chybu, že smluvní pokutu sjednávají do smlouvy pro případ, že jedna ze smluvních stran odstoupí od smlouvy. Takové ujednání je však neplatné, neboť odstoupení od smlouvy není porušením smluvní povinnosti, ale je výkonem práva.3

V ujednání o smluvní pokutě musí být povinnosti, jejichž splnění smluvní pokuta zajišťuje, dostatečně popsány. Pokud by tedy bylo ve smlouvě například uvedeno, že smluvní pokuta se vztahuje na "hrubé porušení povinností ze smlouvy" a nebylo by dále smlouvou konkretizováno, co se hrubým porušením povinností myslí a přesně které povinnosti jsou smluvní pokutou zajištěny, mohlo by být ujednání o smluvní pokutě považováno za neplatné pro svou neurčitost. Na ujednání o smluvní pokutě se ale budou vztahovat obecná výkladová pravidla zakotvená NOZ vztahující se na právní jednání a též ustanovení o neplatnosti právních jednání a je třeba na ujednání smluvních stran spíše hledět jako na platná než jako na neplatná. Přesto doporučujeme přesně specifikovat, na porušení jaké smluvní povinnosti se smluvní pokuta vztahuje.

Výše smluvní pokuty

V ujednání o smluvní pokutě musí být určena konkrétní výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Pouze podotýkáme, že je možné sjednat i nepeněžitou smluvní pokutu4. Protože se však jedná v praxi o neobvyklé ujednání, dále se s ním nezaobíráme.

Smluvní pokutu tak můžete například určit jednorázovou částkou (např. 100 000 Kč) nebo může být určena určitým procentem (např. 20 % z dlužné částky) nebo i jako určité procento z částky za určitý časový úsek (např. 0,02 % z dlužné částky denně za každý den prodlení). Pokud by nebylo určení výše smluvní pokuty mezi smluvními stranami sjednáno dostatečně určitě, bylo by sjednání smluvní pokuty mezi smluvními stranami neplatné.

Největší diskuse se vedou asi kolem výše smluvní pokuty. Obecně platí, že podle NOZ musí být smluvní pokuta sjednána tak, aby odpovídala významu, hodnotě a podmínkám plnění zajišťované povinnosti. "Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu."5

Soud může u nepřiměřeně vysokých smluvních pokut použít takzvané moderační právo - může tedy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit, a to s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Smluvní pokutu tedy z důvodu její nepřiměřené výše nelze považovat za neplatné ujednání z důvodu rozporu s dobrými mravy. Pravomoc soudu ke snížení smluvní pokuty však není neomezená - soud může snížit smluvní pokutu pouze na pokutu rovnající se výši vzniklé škody. Otázkou je, že škoda může být veličinou proměnlivou a může se v průběhu soudního řízení i zvyšovat. V takovém případě je rozhodná škoda vzniklá do doby soudního rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

Pokud by vznikla věřiteli škoda po soudním rozhodnutí, jímž soud snížil smluvní pokutu až do výše škody vzniklé do doby jeho rozhodnutí, je její uplatnění možné, ale poškozený je oprávněn ji požadovat pouze do výše smluvní pokuty.

Soud v rámci rozhodnutí o moderaci smluvní pokuty smí snížit pouze výslednou částku smluvní pokuty, ale nesmí zasahovat do vlastního způsobu jejího určení tak, jak byl tento způsob účastníky dohodnut. To, zda soud použije své moderační oprávnění, závisí na všech okolnostech daného jednotlivého případu.

V případě, že požadujete, aby soud pokutu snížil, prokažte především nepřiměřenost smluvní pokuty – např. nepřiměřenost významu zajišťovaného závazku, výše škody na straně věřitele apod.

Moderovat lze také pouze existující závazek. Pokud by již jedna strana vůči druhé straně například nárok na smluvní pokutu započetla vůči jiné pohledávce nebo v případě, že by dlužník smluvní pokutu již uhradil, nebylo by již možné, aby soud následně rozhodl o snížení takové smluvní pokuty.

Smluvní pokuta vs úrok z prodlení

Pokud se týká zajištění peněžitého závazku smluvní pokutou, lze u jednoho závazku požadovat úhradu smluvní pokuty i úroků z prodlení současně. K takovému názoru dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí 29 Cdo 742/99 ze dne 28. 8. 2000.

Pan Josífek si půjčil od společnosti Delta, s. r. o. částku 100 000 Kč. Půjčku měl vrátit do 31. 12. 2010. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě o půjčce uvedeno, že je povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení.

Vysvětlení k příkladu:

Pan Josífek je povinen hradit v případě prodlení s vrácením půjčky:

  • zákonný úrok z prodlení,

  • smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně.

Dlužník je v takovém případě vlastně trestán dvakrát. Z

Nahrávám...
Nahrávám...