dnes je 24.6.2024

Input:

Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

24.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, znalečné, odměna soudnímu exekutorovi apod. Způsob provádění srážek stanoví § 276 až 302 OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí, srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážce ze mzdy, na srážky prováděné bez souhlasu zaměstnance [viz § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP ] a též na srážky odborových příspěvků.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále se jedná o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů, ze stravenkového paušálu nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí). Též se srážky ze mzdy neprovádějí ze sociálních výpomocí a věcných darů.

Daňový bonus

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k podstatné změně občanského soudního řádu v ustanovení § 317 OSŘ, kde byl rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty postihnout výkonem rozhodnutí, o daňový bonus. Jde o dávky podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči, zaopatřovací příspěvek, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Od 24. 4. 2020 je daňový bonus příjmem dlužníka, a to bez ohledu na druh daňového bonusu (měsíční nebo roční).

Objevují se výklady, že může soudní exekutor vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Vysvětlení, jak by měl zaměstnavatel postupovat, najdete v Daňový bonus, přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně a srážky z příjmů .

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které v roce 2024 činí 4 860 Kč stejně, jako v roce 2023,

  • z normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec s alespoň 70 000 obyvateli.

Zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví normativní náklady na bydlení v § 26 odst. 1 písm. a) pro obec s alespoň 70 000 obyvateli ve výši 14 197 Kč (zůstávají ve stejné výši jako v roce 2023). Navýšení normativních nákladů na bydlení o1 400 Kč uvedené v § 26a zákona č. 117/1995 Sb. se již v roce 2024 nezohlední. Dochází tak ke snížení normativních nákladů na bydlení pro rok 2024 a snižují se proto i parametry pro srážky ze mzdy.

Výpočet parametrů od 1. 1. 2024

Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) činí  (4 860 + 14 197) x 2/3 = 12 704,67 Kč 
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu činí  12 704,67 : 4 = 3 176,17 Kč 
Mez, nad kterou je mzda zabavitelná bez omezení, činí  (4 860 + 14 197) x 1,5 = 28 585,50 Kč 
Nejvyšší třetina činí  28 585,50 – 1,50 = 28 584,
28 584: 3 = 9 528 Kč 

Vyživovací povinnost

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravují ustanovení § 910 a 911 OZ. Vyživovanou osobou je pro účely exekučních srážek ze mzdy dítě vlastní či osvojené (adoptované) do ukončení povinné školní docházky, a poté, jestliže

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů, může soud svěřit dítě do osobní péče jiné osoby. Soud takto rozhodne, vyžaduje-li to zájem dítěte a tato fyzická osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy. V případě svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti, přičemž rodiče by měli platit výživné právě k rukám fyzické osoby, které soud svěřil dítě do výchovy.

Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak je tomu u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak je tomu u studentů, kteří studují střední školu a vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění), neboť vyživovací povinnost trvá do doby, dokud dítě "není schopno se samo živit".

Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 OZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Nezabavitelná částka na dítě se započte i v případě, že soud pouze určil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda rodič výživné skutečně uhrazuje. Vyživované dítě započte, pokud zaměstnanec předloží relevantní dokumenty. Jde o rodný list dítěte a v případě, že již dítě ukončilo povinnou školní docházku, též potvrzení o studiu nebo jiný dokument prokazující nezaopatřenost dítěte. Jde často o případy, kdy dítě nestuduje, je v evidenci úřadu práce a nepobírá podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci.

Zaokrouhlení nezabavitelné částky

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka upravuje. Protože ke snížení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2024, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2024, tedy ve výplatním termínu v únoru 2024.

Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán oprávněný vydávat daňové exekuce nebo soudní exekutor neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

Zabavitelná část bez omezení

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven této částce nebo je nižší než tato částka, sníží se zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny.

Určení třetin:

  1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,
  2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,
  3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Plně zabavitelná část

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Příklad

Příklad 1:

Čistá mzda činí 48 900 Kč. Zaměstnanec je rozvedený a má 4 děti. Výživné není nařízeno exekučně.

Nezabavitelná částka činí  12 704,67 + (4 x 3 176,17) = 25 409,35 Kč, zaokr. 25 410 Kč  

Je nařízena přednostní exekuce

Nahrávám...
Nahrávám...