dnes je 2.7.2022

Input:

Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

20.4.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, znalečné, odměna soudnímu exekutorovi apod. Způsob provádění srážek stanoví § 276 až 302 OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí, srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážce ze mzdy, na srážky prováděné bez souhlasu zaměstnance [viz § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP ] a též na srážky odborových příspěvků.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále se jedná o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů, ze stravenkového paušálu nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí). Též se srážky ze mzdy neprovádějí ze sociálních výpomocí.

Daňový bonus

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k podstatné změně občanského soudního řádu v ustanovení § 317 OSŘ, kde byl rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty postihnout výkonem rozhodnutí, o daňový bonus. Jde o peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Od 24. 4. 2020 je daňový bonus příjmem dlužníka, a to bez ohledu na druh daňového bonusu (měsíční nebo roční).

Objevují se výklady, že může soudní exekutor vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Vysvětleme, proč tomu tak je a jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 ZDP platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z judikátu Vrchního soudu v Praze, sp. značka 1 VSPH 241/2013 ze dne 18. 3. 2013, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.

Jak je výše uvedeno, někteří soudní exekutoři se nadále mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postižen jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu? Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak i nadále je nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu. Na příkladech si ukážeme, jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Poznámka: V příkladech jsou pro zjednodušení použity parametry od 1. 4. 2022 (NV č. 507/2021 Sb., zákon č. 17/2022 Sb., NV č. 75/2022 Sb.).

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2022 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 55 519 Kč, z toho roční daňový bonus byl 17 600 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 6 450 Kč, kompenzace vzniklých rozdílů 24 050 Kč (17 600 + 6 450). Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v březnu 2022 byla do datové schránky doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně. Zaměstnanec má nezabavitelnou částku ve výši 15 232 Kč (je ženatý a má jedno dítě).

Postup zaměstnavatele

Čistá mzda se sníží o roční daňový bonus, který musí být od 24. 4. 2020 dlužníkovi vyplacen. 55 519 – 17 600 = 37 919 Kč 
Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 37 919 – 15 232 = 22 687 Kč 
Plně zabavitelný zbytek nevzniká.  
Výpočet třetin 22 687 – 1 = 22 686, 22 686 : 3 = 7 562 Kč 
Na přednostní exekuci se odešle 7 562 + 7 562 = 15 124 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí třetí třetina, nezabavitelná částka, roční daňový bonus, celkem 7 562 + 15 232 + 1+ 17 600 = 40 395 Kč 
Kontrola 15 124 + 40 395 = 55 519 Kč 
Příklad

Příklad:

Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v současné době je doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně za rok 2021. Je ženatý a má 2 děti. Nezabavitelná částka činí 18 278 Kč. Požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2022 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 49 600 Kč, z toho roční daňový bonus byl -4 500 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 14 450 Kč. Kompenzace vzniklých rozdílů je 9 950 Kč (14 450 – 4 500). Přestože se k ročnímu daňovému bonusu nepřihlíží, nelze zaměstnanci srazit více, než mu je zúčtováno. Exekuce na mzdu se provádí z čisté mzdy, a proto se v daném případě vezme v úvahu čistá mzda ve výši 49 600 Kč.

Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 49 600 – 18 278 = 31 322 Kč 
Plně zabavitelná část 31 322 – 24 370 = 6 952 Kč 
Výpočet třetin 24 370 – 1 = 24 369, 24 369 : 3 = 8 123 Kč 
Na přednostní exekuci se odešle (2 x 8 123) + 6 952 = 23 198 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí 18 278 + 8 123 + 1 = (snížení na dělitelnost třemi) = 26 402 Kč 
Kontrola 26 402 + 23 198 = 49 600 Kč 

Z uvedeného výkladu vyplývá, že přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně s výjimkou ročního daňového bonusu, který musí být dlužníkovi vždy vyplacen, je postižen pouze exekucí na mzdu. Přesto je nutné, aby zaměstnavatelé informovali příslušný exekutorský úřad, proč jím doručenou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně provést nemohou. Jen tak se předejde zbytečným nedorozuměním.

V rámci insolvenční srážky, má-li dlužník daňový bonus (měsíční nebo roční), může být situace jiná. Opět připomeňme judikát čj. 1 VSPH 241/2013, v němž Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 18. 3. 2013 judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace a je mimořádným příjmem v případě insolvence dlužníka. Pokud insolvenční správce určí zaměstnavateli, aby při provádění insolvenční srážky srazil dlužníkovi i daňový bonus, je plátce mzdy povinen tak činit. Není-li tento požadavek vznesen, musí být i v případě insolvenční srážky daňový bonus (měsíční i roční) vyplacen zaměstnanci.

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které bylo v období od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 ve výši 3 860 Kč a od 1. 4. 2022 je stanovena výše 4 250 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2022, se zvýšily náklady na bydlení, které jsou jednou ze dvou veličin pro výpočet nezabavitelné částky. S účinností od 28. 1. 2022 byl do zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vložen nový § 26a, kterým se navýšily náklady na bydlení s retroaktivní účinností od 1. 1. 2022, ovšem jen pro účely dávek státní sociální podpory, konkrétně pro příspěvek na bydlení.

Z hlediska nejednoznačného vnímání nového ustanovení § 26a ZSSP se objevila řada dotazů a objevily se opačné názory opírající se o stanoviska útvarů Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí. Současně Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo na svých webových stránkách aktualizovanou metodiku výpočtu splátek v oddlužení, kde nezabavitelná částka byla vypočtena ze zvýšených normativních nákladů na bydlení v souvislosti s § 26a ZSSP. Závěrem bylo uvedeno, že "...jde o právní názor odboru insolvenčního a soudních znalců MS, jakož i informace zveřejněné v metodice výpočtu splátek v oddlužení a nejsou právně závazné. Soudy, jiné orgány veřejné moci a ministr spravedlnosti coby orgán rozhodující ve vybraných řízeních ve druhém stupni mohou zaujmout jiný názor".

A tak se skutečně stalo. Dne 9. 3. 2022 vydává Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení", v němž se uvádí, že se objevily v rámci insolvenční praxe různé přístupy k výkladu ustanovení § 26a ZSSP, a proto za účelem sjednocení praxe v mezích své působnosti vydává opatření, z něhož vyplývá, že pro účely insolvenčního řízení se zákon č. 17/2022 Sb. nepoužije, a na rozdíl od nezávazné informace MS je závěr soudu závazný. Obsahově stejné "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení" vydaly i některé další krajské soudy.

Kromě této informace se zvídavý čtenář dozvěděl, že pro výpočet exekuční srážky je to jinak. I stanovisko Komory soudních exekutorů, kam byl též dotaz zaslán, nebylo jednoznačné, jak vyplývá z následujícího textu.

"Jaký je názor exekutorské komory k normativním nákladům platným pro rok 2022, když Ministerstvo spravedlnosti vydalo nezávaznou informaci na webové stránce: https://insolvence.justice.cz/informace-ministerstva-spravedlnosti-k-vypoctu-splatek-v-oddluzeni/ , která je v rozporu s později uveřejněným závazným opatřením Krajského soudu v Hradci Králové pod číslem Spr. 1435/2022 https://justice.cz/web/krajsky-soud-v-hradci-kralove/kontakty ".

A zde máme odpověď. "V této věci jsou v praxi akceptované oba výklady (na jedné straně např. Ministerstvo spravedlnosti či KS Praha, na straně druhé KS HK, ČB ale i Ostrava). S oběma výklady je možné odborně polemizovat, ani jeden z nich není jednoznačný. Komora v této věci žádné vlastní stanovisko nemá, protože k závaznému výkladu zákona je příslušný výhradně soud, a to v konkrétní věci. Jsou tedy soudy, které mohou nekvalitní zákonný text závazně vyložit.

Čistě z odborného hlediska lze najít více argumentů pro ten výklad, který s mimořádným navýšením pro účely srážek nepočítá. Ale i nemalé množství validních protiargumentů.

Za dané situace je tedy nutné, aby se dotčení účastníci, mají-li odlišné názory, obrátili na soudy – ať již ve formě žádosti o určení výše srážky (§ 288 OSŘ), anebo v rámci poddlužnické žaloby (§ 292 OSŘ)."

S ohledem na značné rozpory ve stanovení nezabavitelné částky bylo MPSV, které je gestorem zákona o státní sociální podpoře a souvisejícího nařízení vlády č. 507/2021 Sb., požádáno o stanovisko k danému problému. Z dopisu vyplývá, že normativní náklady na bydlení se zvyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení, "...a (proto) má MPSV za to, že v roce 2022 by i pro výpočet nezabavitelné částky podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. měla být reflektována skutečnost, že normativní náklady na bydlení byly pro rok 2022 mimořádně navýšeny...."

Specialisté na danou problematiku se shodují v tom, že je účelné nezabavitelnou částku navýšit ve smyslu zákona č. 17/2022 Sb. Současně nevylučují možnost, že může být některými věřiteli podána poddlužnická žaloba soudu, aby plátce mzdy zaplatil ze svých prostředků ty částky, které díky uvedenému navýšení dlužníkovi nesrazil.

Z tohoto důvodu bude nezbytné pro exekuční srážky a též srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uplatňovat vyšší parametrické údaje pro určení nezabavitelné částky (viz dále), pokud soudní exekutor v exekučním titulu nerozhodne jinak.

Pro výpočet insolvenční srážky (ač by měla být shoda v určení nezabavitelné částky jak pro exekuční tak insolvenční srážku) to bude v  některých případech jinak, a to dle opatření vydaného příslušným krajským soudem. S ohledem na skutečnost, že "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení" nevydaly všechny krajské soudy, je nezbytné pro legitimní určení výše nezabavitelné částky u konkrétního dlužníka v insolvenci získat stanovisko příslušného soudu, který vydal o usnesení o oddlužení schválením splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dotyčného dlužníka, a tím se řídit.

Pro zaměstnavatele znamená tento nesoulad zvýšené a naprosto zbytečné komplikace při výpočtu exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy, které vznikly chaotickým přijímáním právních norem bez patřičných souvislostí.

S ohledem na výše uvedené uvádím nezabavitelné částky, které jsou koncipovány ve smyslu § 26a ZSSP  v období od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022.

Nezabavitelná částka na dlužníka činí  3 860 + (6 815 + 1 120) x 3/4 = 8 846,25 Kč 
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu  8 846,25 : 3 = 2 948,75 Kč 
Mez, nad kterou je mzda zabavitelná bez omezení, činí  (3 860 + 7 935) x 2 = 23 590 Kč 
Nejvyšší třetina  23 590 – 1 = 23 589, 23 598 : 3 = 7 863 Kč 

S účinností od 1. 4. 2022 dochází nařízením

Nahrávám...
Nahrávám...