dnes je 7.12.2022

Input:

Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

22.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, znalečné, odměna soudnímu exekutorovi apod. Způsob provádění srážek stanoví § 276 až 302 OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí, srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážce ze mzdy, na srážky prováděné bez souhlasu zaměstnance [viz § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP ] a též na srážky odborových příspěvků.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále se jedná o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů, ze stravenkového paušálu nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí). Též se srážky ze mzdy neprovádějí ze sociálních výpomocí a věcných darů.

Daňový bonus

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k podstatné změně občanského soudního řádu v ustanovení § 317 OSŘ, kde byl rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty postihnout výkonem rozhodnutí, o daňový bonus. Jde o peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Od 24. 4. 2020 je daňový bonus příjmem dlužníka, a to bez ohledu na druh daňového bonusu (měsíční nebo roční).

Objevují se výklady, že může soudní exekutor vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Vysvětleme, proč tomu tak je a jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 ZDP platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z judikátu Vrchního soudu v Praze, sp. značka 1 VSPH 241/2013 ze dne 18. 3. 2013, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.

Jak je výše uvedeno, někteří soudní exekutoři se nadále mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postižen jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu? Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak i nadále je nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu. Na příkladech si ukážeme, jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2022 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 55 031 Kč, z toho roční daňový bonus byl 17 600 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 6 450 Kč, kompenzace vzniklých rozdílů 24 050 Kč (17 600 + 6 450). Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v březnu 2022 byla do datové schránky doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně. Zaměstnanec má nezabavitelnou částku ve výši 14 744 Kč (je ženatý a má jedno dítě).

V měsíci březnu 2022 činila (měla činit dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2022) nezabavitelná částka na povinného 8 846,25 Kč, na vyživovanou osobu 2 948,75 Kč. Celkem NČ byla ve výši 14 744 Kč.

Postup zaměstnavatele

Čistá mzda se sníží o roční daňový bonus, který musí být od 24. 4. 2020 dlužníkovi vyplacen. 55 031 – 17 600 = 37 431 Kč 
Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 37 431 – 14 744 = 22 687 Kč 
Plně zabavitelný zbytek nevzniká.  
Výpočet třetin 22 687 – 1 = 22 686, 22 686 : 3 = 7 562 Kč 
Na přednostní exekuci se odešle 7 562 + 7 562 = 15 124 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí třetí třetina, nezabavitelná částka, roční daňový bonus, celkem 7 562 + 14 744 + 1+ 17 600 = 39 907 Kč 
Kontrola 15 124 + 39 907 = 55 031 Kč 
Příklad

Příklad:

Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v současné době je doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně za rok 2021. Je ženatý a má 2 děti. Nezabavitelná částka dle rozhodnutí NS ze dne 8. 6. 2022 činila/měla činit na povinného 8 846,25 Kč, na vyživovanou osobu 2 948,75 Kč. Celkem NČ byla ve výši 17 693 Kč. Mez, nad kterou je čistá mzda postižitelná bez omezení, činila v březnu 2022 částku 23 590 Kč.

Požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2022 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 49 015 Kč, z toho roční daňový bonus byl -3 915 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 14 450 Kč. Kompenzace vzniklých rozdílů je 10 535 Kč (14 450 – 3 915). Přestože se k ročnímu daňovému bonusu nepřihlíží, nelze zaměstnanci srazit více, než mu je zúčtováno. Exekuce na mzdu se provádí z čisté mzdy, a proto se v daném případě vezme v úvahu čistá mzda ve výši 49 015 Kč.

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nenaplní, neboť není co srazit. Disponibilní část mzdy se použila na exekuci na mzdu, která byla v aktivním pořadí. Právní úprava nedovoluje postihnout příjem dvěma či více různými druhy exekucí (kombinace exekuce na mzdu a exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky).

Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 49 015 – 17 693 = 31 322 Kč 
Plně zabavitelná část 31 322 – 23 590 = 7 732 Kč 
Výpočet třetin 23 590 – 1 = 23 589, 23 589 : 3 = 7 863 Kč 
Na přednostní exekuci se odešle (2 x 7 863) + 7 732 = 23 458 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí 17 693 + 7 863 + 1 = (snížení na dělitelnost třemi) = 25 557 Kč 
Kontrola 25 557 + 23 458 = 49 015 Kč 


Z uvedeného výkladu vyplývá, že přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně s výjimkou ročního daňového bonusu, který musí být dlužníkovi vždy vyplacen, je postižen pouze exekucí na mzdu. Přesto je nutné, aby zaměstnavatelé informovali příslušný exekutorský úřad, proč jím doručenou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně provést nemohou. Jen tak se předejde zbytečným nedorozuměním.

V rámci insolvenční srážky, má-li dlužník daňový bonus (měsíční nebo roční), může být situace jiná. Opět připomeňme judikát čj. 1 VSPH 241/2013, v němž Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 18. 3. 2013 judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace a je mimořádným příjmem v případě insolvence dlužníka. Pokud insolvenční správce určí zaměstnavateli, aby při provádění insolvenční srážky srazil dlužníkovi i daňový bonus, je plátce mzdy povinen tak činit. Není-li tento požadavek vznesen, musí být i v případě insolvenční srážky daňový bonus (měsíční i roční) vyplacen zaměstnanci.

Změny parametrů při provádění srážek ze mzdy v roce 2022

Na tomto místě je nutné rámcově popsat vývoj názorů a závěrů týkajících se koncepce nezabavitelné částky v roce 2022. Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2022, se zvýšily normativní náklady na bydlení, které jsou jednou ze dvou veličin pro výpočet nezabavitelné částky. Dne 28. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 17/2022 Sb. (dále jen "zákon"). Touto novelou byl do zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vložen nový § 26a, kterým se navýšily normativní náklady na bydlení s retroaktivní účinností od 1. 1. 2022.

Z hlediska nejednoznačného vnímání nového ustanovení § 26a ZSSP se objevila řada dotazů a objevily se opačné výklady opírající se o názory útvarů Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí. Současně MS zveřejnilo na svých webových stránkách aktualizovanou metodiku výpočtu splátek v oddlužení, kde nezabavitelná částka byla vypočtena ze zvýšených normativních nákladů na bydlení v souvislosti s § 26a ZSSP. Závěrem bylo uvedeno, že "jde o právní názor odboru insolvenčního a soudních znalců MS, jakož i informace zveřejněné v metodice výpočtu splátek v oddlužení a nejsou právně závazné. Soudy, jiné orgány veřejné moci a ministr spravedlnosti coby orgán rozhodující ve vybraných řízeních ve druhém stupni mohou zaujmout jiný názor".

Tak se také skutečně stalo. Dne 9. 3. 2022 vydává Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení", v němž se uvádí, že se objevily v rámci insolvenční praxe různé přístupy k výkladu ustanovení § 26a ZSSP, a proto za účelem sjednocení praxe v mezích své působnosti se vydává opatření, z něhož vyplývá, že pro účely insolvenčního řízení se zákon č. 17/2022 Sb. nepoužije, a na rozdíl od nezávazné informace MS je závěr soudu závazný. Obsahově stejné "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení" vydaly i některé další krajské soudy.

S ohledem na značné rozpory (střet dvou výkladů) ve stanovení nezabavitelné částky bylo MPSV, které je gestorem zákona o státní sociální podpoře a souvisejícího nařízení vlády č. 507/2021 Sb., požádáno o stanovisko k danému problému. Z dopisu vyplývá, že se normativní náklady na bydlení zvyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení, "a (proto) má MPSV za to, že v roce 2022 by i pro výpočet nezabavitelné částky podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. měla být reflektována skutečnost, že normativní náklady na bydlení byly pro rok 2022 mimořádně navýšeny".

O stanovisko k výši normativních nákladů v souvislosti se zákonem byla požádána Komora soudních exekutorů. Odpověď zněla: "V této věci jsou v praxi akceptované oba výklady (na jedné straně např. Ministerstvo spravedlnosti či KS Praha, na straně druhé KS HK, ČB ale i Ostrava). S oběma výklady je možné odborně polemizovat, ani jeden z nich není jednoznačný. Komora v této věci žádné vlastní stanovisko nemá, protože k závaznému výkladu zákona je příslušný výhradně soud, a to v konkrétní věci. Za dané situace je tedy nutné, aby se dotčení účastníci, mají-li odlišné názory, obrátili na soudy – ať již ve formě žádosti o určení výše srážky (§ 288 OSŘ), anebo v rámci poddlužnické žaloby (§ 292 OSŘ). Čistě z odborného hlediska lze najít více argumentů pro ten výklad, který s mimořádným navýšením pro účely srážek nepočítá. Ale i nemalé množství validních protiargumentů."

Tím se otevřel prostor pro soudní exekutory určit nezabavitelnou částku v rámci jimi vydaných exekučních titulů. Pokud soudní exekutor neuvedl v exekučním titulu výši normativních nákladů, kterými se má plátce mzdy při výpočtu nezabavitelné částky řídit (započítat či nezapočítat částku 1 120 Kč), bylo doporučeno zaměstnavatelům řídit se názorem MPSV a MS. Byl-li postup ohledně normativních nákladů v exekuci uveden, bylo nezbytné se jím řídit.

Specialisté na danou problematiku se shodovali v tom, že je účelné nezabavitelnou částku navýšit ve smyslu zákona. Současně nevyloučili možnost, že může být některými věřiteli podána poddlužnická žaloba soudu, aby plátce mzdy zaplatil ze svých prostředků ty částky, které díky uvedenému navýšení dlužníkovi nesrazil.

Pro výpočet insolvenční srážky (ač by měla být shoda v určení nezabavitelné částky jak pro exekuční, tak pro insolvenční srážku) to bylo v některých případech jinak, a to dle opatření vydaného příslušným krajským soudem. S ohledem na skutečnost, že "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení" nevydaly všechny krajské soudy, bylo nezbytné pro legitimní určení výše nezabavitelné částky u konkrétního dlužníka v insolvenci získat stanovisko příslušného soudu, který vydal usnesení o oddlužení schválením splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dotyčného dlužníka, a tím se řídit.

Pro zaměstnavatele znamenal tento nesoulad zvýšené a naprosto zbytečné komplikace při výpočtu exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy, které vznikly chaotickým přijímáním právních norem bez patřičných souvislostí.

S účinností od 1. 4. 2022 došlo nařízením vlády č. 75/2022 Sb. ke zvýšení částky životního minima na 4 250 Kč, která ovlivnila parametrické údaje pro výpočet srážek ze mzdy.

Nesoulad v koncepci nezabavitelné částky vyřešil až Nejvyšší soud, který dne 8. června 2022 vydal rozhodnutí (spisová značka CPJN 202/2022), které se týká výše nezabavitelné částky v roce 2022 při provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů. Soud reagoval na neshody v opatřeních vydaných některými krajskými soudy v oblasti insolvenčních srážek a nejasnosti při provádění exekučních srážek souvisejících se zvýšením normativních nákladů na bydlení v nájemních bytech podle § 26a ZSSP.

Nejvyšší soud z pravomocných soudních rozhodnutí zjistil (v daném případě z opatření vydaných insolvenčními soudy), že nepanuje jednota při výkladu ustanovení § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), při určení nezabavitelné částky pro rok 2022.

Po vyhodnocení postupu soudů při určení nezabavitelné částky pro rok 2022 podle § 278 OSŘ zaujalo kolegium Nejvyššího soudu v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů následující stanovisko:

"Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 OSŘ), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona)."

S ohledem na výše uvedené musí plátce, jde-li o jediného plátce příjmu, při provádění jakékoliv srážky ze mzdy ponechat povinnému nezabavitelnou částku odvozenou z níže uvedených parametrů:

 Období 
1. 1.–31. 3. 2022 1. 4.–30. 6. 2022 
Životní minimum jednotlivce  3 860 Kč  4 250 Kč  
Normativní náklady na bydlení  7 935 Kč  7 935 Kč  
Částka, která je postižitelná bez omezení  23 590 Kč  24 370 Kč  
Nezabavitelná částka na osobu povinného  8 846,25 Kč  9 138,75 Kč  
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu  2 948,75 Kč  3 046,25 Kč  
Maximální výše jedné třetiny  7 863 Kč  8 123 Kč  

Nařízením vlády č. 204/2022 Sb. dochází od 1. 7. 2022 ke zvýšení životního minima jednotlivce na 4 620 Kč. Od 1. 10. 2022 se opět mění výše normativních nákladů na bydlení. Z tohoto důvodu dochází k další úpravě parametrů pro srážky ze mzdy od 1. 7. 2022 a od 1. 10. 2022.

 Období Období 
1. 7.–30. 9. 2022 1. 10.– 31. 12. 2022 
Životní minimum jednotlivce  4 620 Kč  4 620 Kč  
Normativní náklady na bydlení  7 935 Kč  10 185 Kč  
Částka, která je postižitelná bez omezení  25 110 Kč  29 610 Kč  
Nezabavitelná částka na osobu povinného  9 416,25 Kč  11 103,75 Kč  
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu  3 138,75 Kč  3 701,25 Kč  
Maximální výše jedné třetiny  8 370 Kč  9 870 Kč  

Nabízí se otázka, jak vyřešit již provedené srážky ze mzdy v období měsíců leden až duben, respektive květen roku 2022, pokud již výplatní termín splatnosti mzdy za květen uplynul a nezabavitelná částka byla nižší v důsledku nezahrnutí zvýšených normativních nákladů na bydlení dle § 26a zákona č. 117/1995 Sb.

Občanský soudní řád neumožňuje jakoukoliv kompenzaci "nesprávně" stanovených parametrů při provádění srážek ze mzdy u samotného plátce mzdy s výjimkou situace, kdy exekuční titul je v aktivním pořadí, ale není v právní moci. V takovém případě je sražená částka na depozitním účtu plátce mzdy a ten je oprávněn (nyní povinen) sraženou částku přepočítat a rozdíl vzniklý z "nesprávně" stanovené nezabavitelné částky zaměstnanci vrátit.

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí

Nahrávám...
Nahrávám...