dnes je 30.6.2022

Input:

Projednání způsobu řešení úpadku schůzí věřitelů

21.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6.1.1
Projednání způsobu řešení úpadku schůzí věřitelů

Mgr. Ivana Mlejnková

Zpráva insolvenčního správce a jeho vyjádření ke způsobu řešení úpadku

Jak je vysvětleno v části Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku , podle § 150 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014, viz novelu IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.) v insolvenční soud případech, kdy rozhoduje o způsobu řešení dlužníkova úpadku až po rozhodnutí o úpadku podle § 149 odst. 1 IZ a kdy je dlužník podnikatelem, u kterého je podle IZ přípustná reorganizace, rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku až po schůzi věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku, na níž se věřitelé budou moci k otázce řešení úpadku konkursem nebo reorganizací závazně vyslovit.

Z toho důvodu je předmětem jednání schůze věřitelů vždy také zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření k vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč (§ 149 odst. 3 IZ). Tyto body programu schůze věřitelů insolvenční soud vymezí již v oznámení o jejím svolání.

Takto svolaná schůze věřitelů může (avšak nemusí) přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku.

Hlasování na schůzi věřitelů

Pro přijetí usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka (reorganizací nebo konkursem) stanoví § 151 IZ v odstavci 1 speciální hlasovací kvórum, které bylo s účinností od 1. 1. 2014 v odstavci 2 doplněno ještě zvláštním hlasovacím kvórem pro případ, že se z věřitelů přítomných na schůzi věřitelů účastnili hlasování pouze zajištění nebo pouze nezajištění věřitelé.

Za přítomného se přitom nepovažuje věřitel, který hlasoval písemně (§ 151 odst. 3 IZ, jehož znění bylo do 31. 12. 2013 obsaženo v odstavci 2).

Základní alternativní hlasovací kvórum

Podle § 151 odst. 1 IZ je usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku schůzí věřitelů přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze

  1. pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a současně nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo
  2. pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek.

Jiné hlasovací kvórum

Podle § 151 odst. 2 (ve znění účinném od 1. 1. 2014) jestliže se na schůzi věřitelů z přítomných věřitelů zúčastní hlasování pouze zajištění věřitelé nebo pouze nezajištění věřitelé, je usnesení schůze věřitelů podle § 150 IZpřijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovala nejméně polovina přítomných hlasující věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.

Z uvedeného plyne, že pro hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku (konkursem nebo reorganizací) jsou stanoveny jisté odlišnosti od obecné úpravy obsažené v § 49 a násl. IZ, když

  • - na rozdíl od § 49 odst. 1 IZ je pro tento případ stanoveno ve dvou alternativách primární speciální hlasovací kvorum (které zvlášť zohledňuje zájmy zajištěných věřitelů a zvlášť zájmy věřitelů nezajištěných a ve druhé variantě je toto rozlišení nahrazeno požadavkem maximálního možného konsensu věřitelů), anebo v případě osobního hlasování jen skupinou zajištěných věřitelů nebo jen skupinou nezajištěných věřitelů jiné speciální hlasovací kvórum, přičemž
  • - není akceptován korespondenční způsob hlasování dle § 50 IZ.

Jinak tu o hlasovacím právu věřitelů platí § 49 a násl. IZ- viz výklad k obecným pravidlům hlasování v části 3.6.1.1.

Judikáty

1) K tomu, že schůze věřitelů, jež se má konat po rozhodnutí o úpadku a na níž má být rozhodováno o způsobu řešení úpadku hlasováním věřitelů, může být svolána na termín předcházející konání přezkumného jednání, jen zcela výjimečně, a také k režimu hlasování a rozhodování o přiznání hlasovacích práv, viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 93 INS 2456/2010, 3 VSPH 1017/2011-B ze dne 14. 10. 2011 (citace z odůvodnění):

„Jakkoli zákon nevylučuje, aby se schůze věřitelů svolaná v rozhodnutí o úpadku konala ještě před nařízeným přezkumným jednáním, z povahy věci plyne, že má-li být předmětem takové (první) schůze i projednání klíčové otázky dané fáze insolvenčního řízení, jíž je způsob řešení dlužníkova úpadku (včetně rozhodnutí o nevypořádaných návrzích na povolení reorganizace), a má-li rozhodnutí o tom vzejít z usnesení schůzí k tomu přijatých, má se tato schůze konat až po přezkumném jednání. Výjimku z tohoto pravidelného postupu mohou zakládat jen mimořádné okolnosti, které však v daném případě zjevně dány nebyly, ba právě naopak.” (…)

„Na tyto okolnosti věci je třeba nahlížet v kontextu obecné úpravy hlasovacích práv stanovené v § 49 a násl. IZ. Z té plyne, že hlasovací právo je bez dalšího spojeno jen s pohledávkou, která byla zjištěna. Ohledně popřených pohledávek (obdobně pohledávek vázaných na odkládací podmínku) zákon svěřuje rozhodnutí o hlasovacích právech zásadně schůzi věřitelů (§ 51 odst. 1 a 2 IZ). Její rozhodnutí o přiznání hlasovacího práva i v rozsahu popření pohledávky nemůže insolvenční soud změnit, korigovat může jen její negativní rozhodnutí. Sám rozhodne též, pokud schůze žádné rozhodnutí o hlasovacím právu nepřijme (na žádném se potřebnou většinou neusnese).

Pokud má k hlasování dojít před přezkumným jednáním, kdy ještě nebyla žádná z přihlášených pohledávek zjištěna, není žádný z věřitelů (pro hlasování uskutečněné osobně na schůzi nebo korespondenčně mimo schůzi) vybaven právem hlasu. Udělit mu ho pak může - v režimu § 51 odst. 4 IZ - jen insolvenční soud, a to rozhodnutím, které je oprávněn vydat toliko na návrh dlužníka, insolvenčního správce nebo některého z věřitelů.

Jestliže tedy soud postupuje tak, že schůzi věřitelů, která má přijmout k určité otázce své usnesení, svolá na termín předcházející přezkumnému jednání, vystavuje řízení riziku, že návrh na udělení hlasovacích práv věřitelů nebude podán a k naplnění předmětu jednání schůze tak nedojde. I kdyby však tyto podmínky pro rozhodnutí soudu o hlasovacích právech byly dány, soud se ocitá v situaci, kdy mu není známo stanovisko insolvenčního správce, věřitelů a dlužníka ke všem přihlášeným pohledávkám (a jeho důvody), a kdy tedy soud – na rozdíl od rozhodování o hlasovacích právech dle § 51 odst. 1 IZ, po přezkumu - nebude mít k dispozici úplný relevantní podklad pro posouzení, kterému věřiteli (a v jaké výši) hlasovací právo přiznat a kterému nikoli. Za takové situace je v zásadě vyloučeno jiné rozhodnutí dle § 51 odst. 4 IZ než rozhodnutí, kterým soud rozhodne o všech zkoumaných hlasovacích právech shodně, tedy buď je nepřizná žádnému z přítomných (či korespondenčně hlasujících) věřitelů, nebo je naopak všem ve stejném rozsahu přizná (jak také soud v dané věci na schůzi věřitelů konané dne 18. 7. 2011 nakonec postupoval). V tom případě ovšem výsledek hlasování nikterak neodráží skutečnou sílu hlasů jednotlivých věřitelů, neboť vůbec nevychází z testu jejich pravosti. Takový výsledek hlasování tudíž může být významně ovlivněn hlasy těch věřitelů, kteří by po přezkumném jednání hlasovat nemohli, tedy těch, jejichž pohledávky byly posléze účinně popřeny, právo hlasu (v rozsahu popření) poté – dle § 51 odst. 1 IZ - rozhodnutím schůze věřitelů nezískali a ani soud - posoudiv argumenty a důkazy nabídnuté na podporu pravosti popřené pohledávky a nabídnuté popírajícím k jejich zpochybnění - neshledal dostatečných důvodů, aby zamítavé rozhodnutí věřitelů změnil.

Současně nelze přehlédnout, že při hlasování před přezkumným jednáním jsou věřitelé v situaci, kdy ještě nemohou s dostatečnou mírou pravděpodobnosti (tak, jak by tomu bylo po přezkumu) posoudit, zda a v jakém rozsahu je zjištění jejich pohledávky v daném insolvenčním řízení reálně ohroženo, a zda se tedy výkonem hlasovacích práv spojených s jejich přihlášenou pohledávkou (pro případ, že by byla úspěšně popřena v rozsahu větším než 50 %) nedopustí procesně nepřípustného jednání, které může být postiženo sankcí dle poslední věty § 178 ve spojení s § 180 IZ. Riziko této sankce je tím vyšší, čím závažnější je pro další průběh insolvenčního řízení záležitost, o níž věřitel hlasoval. Z toho hlediska má hlasování týkající se způsobu řešení dlužníkova úpadku význam zcela zásadní. Jde přitom o věc, jež se rozhodným způsobem dotýká práv věřitelů v insolvenčním řízení, neboť předurčuje i vyhlídky na rozsah jejich uspokojení v tomto řízení. Jestliže je rozhodnutí o této věci závislé na výsledku hlasování věřitelů, je z výše uvedeného zřejmé, že bude-li takové hlasování probíhat ještě před přezkumným jednáním, může být projevení stanoviska věřitelů k této otázce neúměrně (a tedy nepřijatelně) zatíženo jejich obavou z procesního postihu, který by s tím pro ně mohl být podle výsledků přezkumu spojen. I z tohoto důvodu pak hlasování může být buď zcela zmařeno, nebo ve svém výsledku nežádoucím způsobem zkresleno.

Přitom, jak již

Nahrávám...
Nahrávám...