dnes je 26.11.2022

Input:

Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost

18.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5.1.2
Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost

JUDr. Jolana Maršíková

Podle OSŘ § 11 odst. 1 první a druhé věty se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 97 odst. 1 IZ se insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde (právně účinným způsobem - viz § 97 odst. 2 až 5) věcně příslušnému soudu (část Zahájení insolvenčního řízení).

Úprava vymezující věcnou a místní příslušnosti soudů v insolvenčních věcech a ve sporech jimi vyvolaných byla s účinností od 1. 1. 2014 (novelou IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.) vyňata z OSŘ a jako zvláštní úprava komplexně vtělena do IZ.

Věcná příslušnost

Podle § 7a IZ (1. 1. 2014) rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně

a) v insolvenčním řízení,

b) v incidenčních sporech,

a také v souvisejících

c) sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh (§ 100 odst. 2 IZ),

d) sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu (§ 147 IZ);

k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 843/2018 ze dne 28.8.2019, se závěrem, podle něhož spor o náhradu škody, kterou měl způsobit žalobci insolvenční správce dlužníka tím, že neoprávněně sepsal věc do majetkové podstaty dlužníka (respektive tuto věc včas nevyňal z majetkové podstaty dlužníka), není sporem o náhradu škody nebo jiné majetkové újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu podle § 7a písm. d) IZ; věcně příslušným k projednání takového sporu je okresní soud,

e) věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do majetkové podstaty.

Citované ustanovení § 7a IZ o věcné příslušnosti insolvenčního soudu v písmenu e) obsahově vystihuje dřívější znění § 9 odst. 3 písm. i) OSŘ platné do 31. 12. 2013 (v rozsahu postihujícím poměr dlužníka k insolvenčnímu správci) a v písmenech a), b) a d) pak dřívější znění § 9 odst. 4 OSŘ; výčet věcí předurčených v prvním stupni k projednání a rozhodnutí krajskému (insolvenčnímu) soudu je navíc rozšířen o spory pojmenované v § 7a písm. c) IZ. V případě sporů ad c) až e) nejde o incidenční spory.

Obecná místní příslušnost

Podle § 7b odst. 1 IZ je pro insolvenční řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.

Podle § 85 odst. 1 OSŘ (aplikovaného ve smyslu § 7 IZ) se určení obecného soudu fyzické osoby – nepodnikatele řídí bydlištěm této fyzické osoby, a nemá-li bydliště, pak místem, kde se tato fyzické osoba zdržuje. Má-li bydliště na více místech, je možno vybrat kterýkoli z obecných soudů, v jejichž obvodu tato osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

Určení obecného soudu fyzické osoby – podnikatele se ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti (a tedy i ve věcech insolvenčního řízení) řídí místem, kde má tato osoba sídlo. Sídlem podnikatele je podle § 429 odst. 1 NOZ adresa zapsaná ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod. Uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Nemá-li sídlo, postupuje se při určení obecného soudu shodně jako u fyzické osoby – nepodnikatele.

Obecný soud právnické osoby se řídí jejím sídlem. Podle § 136 NOZ musí být sídlo právnické osoby určeno při jejím ustavení. Podle § 137 odst. 2 NOZ přitom platí, že proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.


Speciální pravidlo v případě dlužníka zapsaného v OR

Pro insolvenční řízení směřující proti dlužníku, který je zapsán v obchodním rejstříku (každý takový dlužník se podle § 421 NOZ považuje za podnikatele), je prostřednictvím druhé věty ust. § 7b odst. 1 IZ (doplněné s účinností od 1. 7. 2017) zavedena – jako výjimka z pravidla, že pro určení místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti dané v době zahájení řízení – zvláštní úprava, podle které k vedení takového insolvenčního řízení je příslušný soud, v jehož obvodu byl obecný soud dlužníka ke dni, který předcházel o 6 měsíců okamžik zahájení insolvenčního řízení. Teprve není-li takového soudu (např. proto, že dlužník přenesl své sídlo do ČR až později, nebo v důsledku í přeměny právnické osoby nastalé až v inkriminované době), je příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka v okamžiku zahájení insolvenčního řízení.

Důvodem této změny je snaha eliminovat účelovou manipulaci příslušností soudu prostřednictvím změny sídla dlužníka.

Případy místní příslušnosti dané na výběr

Ustanovení § 7b odst. 2 a 3 IZ upravují pro určité případy výjimky z pravidla obecné místní příslušnosti.

Podle § 7b odst. 2 IZ jde-li o insolvenčního řízení, v němž má být řešen úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern (viz § 79 ZOK), insolvenční navrhovatel má možnost – dle svého výběru – podat insolvenční návrh u krajského soudu,

- v jehož obvodu je obecný soud dlužníka (osoby, jejíž úpadek či hrozící úpadek má být řešen), nebo

- u něhož již probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern.

Podle § 7b odst. 3 IZ jde-li o insolvenční řízení, v němž má být řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je zahraniční osobou, a nebrání-li tomu přímo použitelný předpis práva Evropské unie, jímž je s účinností od 26. 6. 2017 Nařízení evropského parlamentu a Rady EU č. 2014/848 ze dne 20. 5. 2015 o insolvenčním řízení [předtím se jednalo o Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. 5. 2000, o úpadkovém řízení], lze insolvenční řízení zahájit - insolvenční návrh podat - též u insolvenčního soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn podnik (obchodní závod) dlužníka nebo jeho organizační složka. Toto ustanovení má být pojistkou pro případ, že místní příslušnost insolvenčního soudu nebude zjistitelná podle obecného soudu dlužníka (soudu ve smyslu § 85 OSŘ).

Místní příslušnost v souvisejících sporech

Podle § 7b odst. 4 IZ je insolvenční soud příslušný ve věcech (sporech) uvedených v § 7a písm. b) až e) IZ. „Insolvenčním soudem” je ten soud, který se prosazuje jako insolvenční v konkrétním incidenčním sporu [§ 7a písm. b) IZ], soud, u kterého byl nebo měl být podán insolvenční návrh na majetek dlužníka [§ 7a písm. c) IZ], soud, u kterého bylo zahájeno příslušné insolvenční řízení [§ 7a písm. d) IZ], respektive soud, u kterého probíhá nebo probíhalo insolvenční řízení týkající se dlužníka, jenž vede spor s insolvenčním správcem majetku patřícího do jeho majetkové podstaty [§ 7a písm. e) IZ].

Zkoumání místní příslušnosti

Insolvenční soud svoji místní příslušnost zkoumá (ve smyslu § 7 IZ) v režimu § 105 odst. 1 OSŘ, tj. zkoumá ji (při absenci přípravného jednání podle § 114c OSŘ) jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; později ji soud zkoumá pouze k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší.

Dojde-li insolvenční soud v rámci takového zkoumání k závěru, že není soudem místně příslušným, vysloví svou místní nepříslušnost usnesením, ve kterém současně rozhodne, kterému místně příslušnému soudu bude po právní moci tohoto usnesení věc postoupena (§ 105 odst. 1 a 2 OSŘ). Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné.

Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, pak věc předloží podle § 105 odst. 3 OSŘ svému nadřízenému soudu, který ve věci místní příslušnosti s konečnou platností rozhodne.

Vrchní soud v Praze v usnesení č. j. KSPH 65 INS 21552/2014, 4 VSPH 1474/2015-A-43 ze dne 24. 8. 2015 přitom ovšem dospěl k závěru, že, byla-li insolvenční věc postoupena jinému insolvenčnímu soudu pro nedostatek místní příslušnosti a tento soud již po delší dobu činil úkony směřující výlučně k rozhodnutí o insolvenčním návrhu, nelze později vyslovený nesouhlas tohoto soudu s postoupením insolvenční věci (§ 105 odst. 3 OSŘ) shledat důvodným.

Jak již shora řečeno, podle § 97 odst. 1 IZ se insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde (právně účinným způsobem) věcně příslušnému soudu, tj. kterémukoli krajskému soudu [viz § 7a písm. a) IZ], třebas by nebyl k danému insolvenčnímu řízení místě příslušný.

Krajský soud, u něhož bylo dlužníkovo insolvenční řízení takto zahájeno [tj. insolvenční soud - § 2 písm. b) IZ], přitom - aniž by zkoumal svoji místní příslušnost - je povinen:

a) v případě došlého dlužnického insolvenčního návrhu, který není spojen s návrhem na povolení oddlužení (a došel soudu od data 1.6.2019 - novela provedená zákonem č. 31/2019 Sb.) , podle § 101 odst. 1 IZoznámit zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, která musí být zveřejněna v insolvenčním rejstříku do 2 hodin poté, co byl insolvenčnímu soudu insolvenční návrh doručen; jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu (viz část Oznámení a vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení),

b) v případě došlého dlužnického insolvenčního návrhu, který je spojen s návrhem na povolení oddlužení (a došel soudu od data 1.6.2019 – viz uvedená novela), podle § 101 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) oznámit zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, která musí být zveřejněna v insolvenčním rejstříku do 3 pracovních dnů ode dne, kdy takový návrh došel insolvenčnímu soudu(viz část Oznámení a vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení),

c ) v případě došlého věřitelského insolvenčního návrhu podle § 100a odst. 1 IZ (zavedeného s účinností od 1. 7. 2017) neprodleně - nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne - předběžně posoudit, zda tu nejsou důvodné pochybnosti o důvodnosti takového návrhu z hlediska § 128a (tedy z hlediska skutečností odůvodňujících odmítnutí návrhu pro zjevnou bezdůvodnost); v uvedené lhůtě pak buď rozhodne o tom, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty založené v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují, anebo učiní záznam o tom, že důvody k takovému rozhodnutí neshledal, a pak podle § 101 IZ do 2 hodin od provedení tohoto záznamu (či do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu) oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou (podrobněji viz část Předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu).

Další neodkladné úkony místně nepříslušného insolvenčního soudu

Ustanovení § 7b odst. 5 IZ(zavedené s účinností od 1. 7. 2017) ukládá místně nepříslušnému soudu, u něhož bylo insolvenční řízení zahájeno (u něhož probíhá), povinnost, aby

Nahrávám...
Nahrávám...