dnes je 8.12.2022

Input:

Pořadí srážek a postup při jejich provádění

22.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.1 Pořadí srážek a postup při jejich provádění

Ing. Růžena Klímová

Ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu, pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Tyto srážky se označují jako zákonné srážky a sráží se z hrubé mzdy zaměstnance podle závazných právních předpisů. Další srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy s ohledem na jejich pořadí a druh srážky.

Pořadí srážek ze mzdy

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně závaznými právními předpisy:

  • § 280 a násl. OSŘ,

  • § 147 a násl. ZP,

  • § 2045 a násl. NOZ.

1. Pořadí exekučních srážek

Exekuční srážky získávají pořadí doručením exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.

Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více takových rozhodnutí, získávají všechny stejné pořadí. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

V praxi se často stává, že nedbalostí některých zaměstnavatelů a neseriózností zaměstnanců vymizí evidence o pořadí dané srážky. Stane se to například tím, že zaměstnavatel neuvede v zápočtovém listě exekuční srážky a nový zaměstnavatel zjišťuje u přijímaného zaměstnance jeho srážky marně. Pokud se objeví exekuční titul, v němž soud nebo exekutorský úřad, případně jiný oprávněný orgán, uvede konkrétní datum, kdy daná srážka získala pořadí (byla doručena prvnímu plátci), je nutné tento údaj respektovat a změnit pořadí srážek (předřadit ji před ostatní srážky s pozdějším pořadím).

Exekuční tituly jsou v současné době doručovány především prostřednictvím datové schránky. V §17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ve znění pozdějších předpisů, je stanoven postup pro doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. To platí v případě, kdy v exekučním titulu není datum doručení absolutně prvnímu plátci (dřívější plátce příjmu) již uveden. Znamená to, že včasný vstup do datové schránky ovlivňuje datum doručení dokumentu, a bude-li předmětem dokumentu exekuční rozhodnutí o srážce ze mzdy, bude tím určeno pořadí dané srážky. Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení – např. § 64 odst. 4 TŘ.

Doručování do datové schránky orgánu veřejné moci se řídí usnesením NSS  č.j. 9 Afs 28/2010 – 79 ze dne 15. 7. 2010, kterým se stanoví:

  • Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.

  • Lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání předáno soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty ve formě datové zprávy (§ 40 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).

2. Pořadí u srážek na základě dohody ve prospěch zaměstnavatele

Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.

3. Pořadí u srážek na základě dohody ve prospěch třetí strany

U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli předložena, nebo dnem, kdy byla taková dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany se zaměstnancem uzavřena. V takovém případě dal zaměstnavatel souhlas již tím, že dohodu o srážce ze mzdy se zaměstnancem přímo uzavřel.

4. Pořadí u srážek členských příspěvků

Předpokladem pro provádění srážek členských příspěvků je, že byl tento postup sjednán v kolektivní smlouvě nebo byla uzavřena písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizaci.

U těchto srážek vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec, který je členem odborové organizace, vyslovil souhlas se srážením. Z důvodu průkaznosti takového souhlasu se v praxi požaduje písemná žádost člena odborové organizace.

5. Pořadí srážek uvedených v § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP

U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterou pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.

Zakázané srážky

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání jsou zakázány, stejně tak jako k úhradě peněžních pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody způsobené zaměstnancem jsou možné pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Postoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu

V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku k 1. 1. 2014 došlo k podstatným změnám zákoníku práce. V oblasti srážek ze mzdy jde o ustanovení – § 144a ZP, kterým se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu.

Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu. To neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Odchýlí-li se smluvní strany od výše uvedených zákazů, nepřihlíží se k tomu.

Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

Povinnosti plátců

Při nástupu do zaměstnání

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru nebo v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr k novému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které pohledávky. Sražené částky deponuje do doby, kdy se od věřitele dozví, zda exekuce nabyla právní moci, a číslo účtu pro zasílání exekučních srážek.

Povinnosti vůči soudu

Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do pracovněprávního vztahu (PP, DPČ a DPP) musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Analogicky to platí i v případě úředních exekucí a exekucí soudních exekutorů.

Dojde-li v průběhu zaměstnání ke splacení příslušné pohledávky, je nutné odsouhlasit konečný zůstatek pohledávky s věřitelem (exekutor atd.). Tento postup je nutný s ohledem na zahájení další srážky, která byla dosud v pořadí.

Při ukončení pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat. Současně zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí. Není-li plátce schopen oznámit do jednoho týdne po ukončení zaměstnání konečnou výši pohledávky, oznámí požadované skutečnosti bez zbytečného odkladu. Jinými slovy: plátce zasílá věřiteli s časovým odstupem dvě informace – do jednoho týdne údaj o ukončení zaměstnání a poté bez zbytečného odkladu další požadované údaje. Oznamovací povinnost má také povinný. Ten musí do jednoho týdne oznámit, že přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a že nastoupil u jiného plátce mzdy. Jak plátce mzdy, tak povinný mohou být za nesplnění oznamovací povinnosti sankcionováni pořádkovou pokutou. Plátci mzdy může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Povinnosti při skončení pracovněprávního vztahu

V souladu s § 313 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení zaměstnání v potvrzení o zaměstnání uvést, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch , jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Upozornění

Vůči zaměstnavateli, který provádí srážky, pro které je nutný písemný souhlas zaměstnance a zaměstnavatel souhlas nemá, může inspektorát práce uplatnit sankci až do výše 2 mil. Kč (viz § 13 odst. 2 ZIP).


Mzda od více plátců, souběh exekucí a zvláštnosti při výkonu rozhodnutí

Pobírá-li povinný mzdu nebo jiný příjem od více plátců mzdy, vztahuje se nařízená exekuce na všechny jeho příjmy. Znamená to, že v případě dalšího pracovněprávního vztahu si musí další (souběžný) zaměstnavatel od nového zaměstnance vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Další (souběžný) zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný nastoupil do práce. Srážky však začne provádět až ode dne, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Určení nezabavitelné části

Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, popř. kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen tuto skutečnost oznámit soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

Požádá-li o to plátce mzdy (viz § 288 OSŘ), oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jak vysoká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Několik plátců mzdy

Provádí-li srážky zároveň několik plátců mzdy, zašlou sražené částky vždy soudu, který prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému.

Výplata mzdy předem a mzda vyplacená za několik měsíců najednou

Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena (obvykle se jedná o zálohu na mzdu), nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě nebyla zúčtována.

Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť (viz § 286 OSŘ).

Tato situace nastává obvykle v případě, kdy zaměstnavatel zúčtovává zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Ačkoliv zákoník práce nařizuje, že tyto mzdové náležitosti jsou splatné v pravidelném termínu výplat, zaměstnavatel není schopen tuto povinnost splnit. Důvodem je skutečnost, že náhrada na ztrátu na výdělku se snižuje o vyplacené dávky nemocenského pojištění, které se zaměstnavatel nemůže od OSSZ včas dozvědět. Obvykle se tato situace řeší dohodou smluvních stran s tím, že zaměstnanec souhlasí s vyplacením náhrady za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. A v těchto případech je nutné za každý měsíc spočítat mzdu (náhradu za ztrátu na výdělku) samostatně. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy při DPN a plnou výší nemocenského. U každého takového dílčího měsíčního výpočtu se uplatní nezabavitelná částka snížená o výši nezabavitelné částky, kterou v příslušném měsíci uplatnila OSSZ při výplatě nemocenského v době trvání DPN. Dále se uplatní postup dle OSŘ (vypočítat třetiny atd.) a při nepřednostní srážce se zabaví první třetina, při přednostní se zabaví druhá i první třetina. Vždy se zabaví plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 bylo nutné postupovat při poskytování zákonného odstupného, jakoby šlo o mzdu za více měsíčních období.

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k úpravě § 299 OSŘ a došlo tak k souladu rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 a právní úpravy. Odst. 4 zní: "Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy. Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen "doba poskytování odstupného"), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy."

Do 23. 4. 2020, kdy ještě nová právní úprava týkající se odstupného nebyla účinná, bylo nutné rozhodnout, jak srážku z odstupného provést v souladu s judikátem. Nabízela se dvě řešení, jak celkovou mzdu rozpočítávat.

Varianta I.

  1. Spočítá se hrubá mzda bez odstupného, z ní se spočítá čistá mzda, uplatní se nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
  2. Dále se určí hrubá mzda ve výši jednoho odstupného a z ní se spočítá čistá mzda. Při výpočtu fiktivní zálohové daně se neuplatní žádné daňové slevy, protože byly uplatněny při výpočtu mzdy bez odstupného. Opět se uplatní nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část čisté mzdy a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
  3. Pokud zaměstnanec obdržel odstupné ve výši dvojnásobku, respektive trojnásobku průměrného výdělku, opakuje se postup uvedený v bodu b) ještě jednou, respektive dvakrát.

Varianta II.

  1. Čistá mzda včetně odstupného se rozdělí na dílčí části v závislosti na počtu násobků zákonného odstupného zvýšeného o jednu.
  2. U každé takové "dílčí čisté mzdy" se uplatní nezabavitelná částka, spočítá se plně zabavitelný zbytek, vypočtou se třetiny.
  3. Pro nepřednostní exekuci se zabaví plně zabavitelný zbytek a první třetina, v případě přednostní exekuce se zabaví i druhá třetina.

Analýzou jednotlivých variant se dospělo k závěru, že se jako optimální jeví varianta druhá, která je jednodušší a především odstraňuje vznik případného fiktivního daňového bonusu a v případě zákonného odstupného dosahujícího vysoké částky, respektive odstupného zvýšeného o dobrovolné odstupné, neodstraňuje solidární zvýšení zálohy daně (to platilo do roku 2020), od roku 2021 neodstraňuje použití vyšší daňové sazby (23 % nad 4násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění). S použitím varianty první dochází k rozdílům, které nelze zúčtovat, neboť samostatným výpočtem čisté mzdy za každý kalendářní měsíc:

  1. může vzniknout fiktivní daňový bonus, který v celkové mzdě zahrnující i odstupné nikdy vzniknout nemůže, nebo
  2. se vytratilo solidární zvýšení zálohy daně (do konce roku 2020), od roku 2021 zmizela vyšší sazba daně ve výši 23 %, která se u celkové mzdy zahrnující i odstupné musela uplatnit (byl-li zdanitelný příjem nad 4násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění).

Od 24. 4. 2020 je postup při provádění srážky z minimálního odstupného a odstupného jednoznačně stanoven a téměř kopíruje výše uvedenou variantu II. Vzhledem k tomu, že odstupné se vyplácí se mzdou za poslední měsíc trvání pracovního poměru, služebního poměru atp., nelze od sebe oddělit část čisté mzdy týkající se mzdy za výkon práce, respektive náhrady mzdy od odstupného, neboť zdanění se týká veškerého zdanitelného příjmu a zákon o daních z příjmů v části příjmů fyzických osob nenabízí možnost určit poměrnou část daně vztahující se k odstupnému a mzdě za výkon práce, respektive k náhradě mzdy. Takováto diferenciace je možná jen v rámci hrubé mzdy, nikoliv čisté mzdy. Vzhledem k tomu, že srážky se provádějí z čisté mzdy, je nutné při provádění srážek z odstupného použít v plné míře variantu II.

Příklad

Příklad – poskytnutí minimálního odstupného dle § 67 ZP

Osamělému zaměstnanci byla zúčtována hrubá mzda ve výši 180 055 Kč, z toho minimální odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku činilo 139 440 Kč. Poplatník učinil Prohlášení a uplatňuje slevu na invaliditu prvního stupně.

Výpočet čisté mzdy

Zdravotní pojištění za zaměstnance (VZ bez odstupného) 40 615 x 13,5 % = 5 483 Kč
5 483 : 3 = po zaokr. 1 828 Kč
 
Nahrávám...
Nahrávám...