dnes je 5.10.2022

Input:

Pojem pravomoc a příslušnost soudů

17.3.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.2
Pojem pravomoc a příslušnost soudů

Mgr. Martin Doleček, Mgr. Adriana Kvítková

Dále je potřeba mít základní znalosti o pojmech pravomoc a příslušnost, které laická veřejnost často zaměňuje.

Pravomoc soudů

Pravomoc znamená, že určitá soustava orgánů projednává a rozhoduje určité věci, k jejichž projednávání a rozhodování není pravomocná jiná soustava orgánů.

Nejtypičtějším příkladem je rozhodování ve správním řízení a rozhodování v řízení soudním. Tak například stavební úřad podle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění rozhoduje ve správním řízení o věcech upravených ve stavebním zákoně a v souvisejících předpisech na základě správního řádu. Správní řízení je rovněž proces, kdy se rozhoduje o určitých nárocích. Toto správní řízení je však přísně odděleno od řízení soudního, v němž je soudní pravomoc ve věcech civilních dána občanským soudním řádem.

Příslušnost soudů

Naproti tomu příslušnost znamená, že v rámci pravomoci určitá soustava orgánů rozhoduje buď na stejném stupni, nebo na více stupních.

Příslušnost je trojího druhu. Jedná se o příslušnost věcnou, místní a funkční.

Věcná příslušnost

Věcná příslušnost znamená, že určité věci projednávají a rozhodují určité soudy na stejném stupni, na rozdíl od jiných druhů soudů na jiném stupni. Typickým příkladem jsou věci obchodní.

Například pro spor mezi společenstvím vlastníků a vlastníkem jednotky, kdy se žalobce domáhá neplatnosti rozhodnutí shromáždění (jde tedy o spor vzniklý z jednání shromáždění společenství vlastníků), je věcně příslušný krajský soud.

Věcná příslušnost je však pouze určení určitého druhu soudu, aniž by bylo jasné, ke kterému konkrétnímu soudu – do Prahy, do Hradce Králové či jinam - je třeba zaslat žalobní návrh.

Místní příslušnost

Tento problém řeší úprava místní příslušnosti, tzn. jaký soud rozhoduje v rámci věcné příslušnosti konkrétní spor proti konkrétnímu žalovanému.

Základním pravidlem pro určení místní příslušnosti je sídlo, bydliště nebo pobyt toho, vůči kterému návrh směřuje. Je-li žalováno více osob než jedna a každá z osob má jiné sídlo nebo bydliště, může si žalobce vybrat, ke kterému soudu bude směřovat žaloba. Existuje celá řada výjimek z uvedeného pravidla, podle kterých je příslušný jiný soud než soud žalovaného – například o právech k nemovité věci je rozhodováno u soudu, v jehož obvodu je nemovitá věc umístěna.

Funkční příslušnost

Konečně funkční příslušnost znamená, že určitý stupeň soudní soustavy rozhoduje jako soud prvého stupně a jiný soud vyššího stupně rozhoduje o opravných prostředcích. To znamená, že okresní soud rozhodne v prvém stupni a o odvolání do rozsudku okresního soudu je z hlediska funkční příslušnosti oprávněn rozhodovat soud krajský.

Je samozřejmé, že tento popis příslušnosti je stručný a právní úprava podle občanského soudního řádu je mnohem složitější.

Nedostatek věcné příslušnosti

Pro praxi je třeba vědět, že je značný rozdíl v nedostatku místní nebo věcné příslušnosti. V případě, že určitý soud není věcně příslušný, nelze tento nedostatek v žádném stádiu řízení zhojit. Naopak, každý soud je povinen zkoumat na kterémkoli stupni, zda byl věcně příslušný k projednání a rozhodování. Pokud tomu tak není, jedná se o takzvanou neodstranitelnou překážku řízení, která může být i důvodem k podání žaloby pro zmatečnost, popřípadně i důvodem k ústavní stížnosti.

Věcnou příslušnost má zkoumat soud z vlastního podnětu, a to ihned, jakmile se začne věcí zabývat. V praxi proto může nastat případ, že věc je projednávána věcně nepříslušným soudem po značné časové období a v konečné fázi (dokonce i u Nejvyššího soudu České republiky) se zjistí, že o věci jednal věcně nepříslušný soud. V takovém případě jsou veškeré úkony soudu naprosto zbytečné, protože věc je zrušena a projednává se a rozhoduje od začátku.

Nedostatek místní příslušnosti

Naproti tomu místní příslušnost, lépe řečeno její nedostatek není vždy důvodem k tomu, aby určitý soud, který není místně příslušný, věc neprojednal a nerozhodl. Nedostatek místní příslušnosti se totiž zkoumá v námitce protistrany, která musí být vznesena nejpozději před prvním úkonem této protistrany. Nejčastěji to je před zahájením prvého jednání v rámci vyjádření žalovaného ve věci. Pokud by tato námitka byla vznesena později, není to na překážku projednání a rozhodnutí soudu.

U funkční příslušnosti, jak vyplývá z uvedeného popisu této příslušnosti, je jasné, že není možné, aby soud

Nahrávám...
Nahrávám...