dnes je 26.11.2022

Input:

Pohledávky za majetkovou podstatou

19.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.2
Pohledávky za majetkovou podstatou

JUDr. Jolana Maršíková

Pohledávky za majetkovou podstatou jsou v insolvenčním zákoně vymezeny jejich taxativním výčtem provedeným v § 168 odst. 1 a 2 IZ a též [ve smyslu odstavce 2 písm. k)] v dalších ustanoveních IZ, která určitý typ pohledávky výslovně označují jako pohledávkou za majetkovou podstatou (jiný než insolvenční zákon takto stanovit nemůže). Jiné pohledávky, než které jsou do tohoto taxativního výčtu zahrnuty, postavení pohledávky za majetkovou nemají, třebas by vznikly po zahájení insolvenční řízení nebo dokonce až po rozhodnutí o úpadku dlužníka.

K tomu viz část Postavení věřitelů v insolvenčním řízení a členění jejich nároků a závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 16/2011 ze dne 30.11.2011, uveřejněného pod č. 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Pohledávky vzniklé po zahájení řízení nebo vyhlášení moratoria

Pohledávkami za majetkovou podstatou jsou dle § 168 odst. 1 IZnásledující pohledávky, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení (část Zahájení insolvenčního řízení) nebo po vyhlášení moratoria (rozhodnutím podle § 118 IZ – části Rozhodnutí o návrhu na moratorium a Účinky moratoria):

  1. náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce; to neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven insolvenčním správcem (viz část 3.3.9),
  2. náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci (§ 70 IZ a část 3.5),
  3. náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru (§ 60 odst. 2 IZ, část Odpovědnost za škodu nebo jinou újmu a odměna a nutné výdaje věřitelského výboru),
  4. náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník (jde o zálohu zaplacenou insolvenčním navrhovatelem odlišným od dlužníka – věřitelem spolu s podáním insolvenčního návrhu nebo rovněž na základě rozhodnutí podle § 108 IZ, část Záloha na náklady insolvenčního řízení),
  5. pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ (po dobu trvání moratoria je dlužník oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými pohledávkami závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po jeho vyhlášení – části Účinky moratoria a Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria).
  6. pohledávky věřitelů z úvěrového financování (§ 41 a § 42 IZ).

Pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku

Druhou skupinou pohledávek za majetkovou podstatou jsou podle § 168 odst. 2 IZ (významně doplněném s účinností od 1.1.2014) následující pohledávky, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku vydaném podle § 136 IZ (část Rozhodnutí o úpadku):

  1. hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,
  2. náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka (správa majetkové podstaty je definována v § 230 IZ),
  3. náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,
  4. náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty.

/Pozn: Insolvenční soud ustanovuje znalce k ocenění majetkové podstaty podle § 153 IZ pouze v případě, že způsobem řešení úpadku je reorganizace nebo že v konkursu se věřitelé usnesli na zpeněžení majetku jedinou smlouvou. Znalec však musí být k ocenění majetkové podstaty podle IZ ustanoven v několika případech insolvenčním správcem: jednak za situace, kdy se insolvenční správce sám (bez usnesení schůze věřitelů) rozhodl přistoupit ke zpeněžení podniku dlužníka nebo celé majetkové podstaty jedinou smlouvou (zde povahu pohledávek znalce insolvenční zákon neřeší vůbec), jednak v případě majetku sloužícího k zajištění (zde je zajištěný věřitel povinen uhradit do majetkové podstaty polovinu hotových výdajů a odměny znalce, povahu druhé poloviny nákladů a odměny insolvenční zákon rovněž neřeší). Máme za to, že z povahy věci i v tomto případě jsou náklady znalce a jeho odměny pohledávkou za majetkovou podstatou, i když znalec nebyl ustanoven přímo insolvenčním soudem. (k ocenění majetkové podstaty viz část 6.1.3, k rozhodnutí o ustanovení znalce insolvenčním soudem viz část Povinné znalecké ocenění majetkové podstaty)/;

  1. daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření; pro insolvenční řízení zahájená od 1.4.2019 ovšem zákonem č. 80/1991 Sb. došlo (s účinností od 1.4.2019) ke změně v zařazení pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty tak, že na místo pohledávky za podstatou se nově tato pohledávka zařazuje do § 169 IZ mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou,
  2. pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení
Nahrávám...
Nahrávám...