4.1.3
Oznámení a vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení
Mgr. Tomáš Braun
Jestliže byl - právně účinným způsobem - podán insolvenční návrh dlužníka nebo jeho věřitele, jímž bylo zahájeno dlužníkovo insolvenční řízení (viz část Zahájení insolvenčního řízení), pak oznámení o zahájení insolvenčního řízení vyhláškou zveřejněnou v insolvenčním rejstříku [§ 101 IZ – pasáž níže ad 1)] a vyrozumění o zahájení tohoto insolvenčního řízení [§ 102 IZ – pasáž níže ad 2)] provede insolvenční soud
zatímco
Takové úkony činí insolvenční soud i v případě, že není soudem místně příslušným, a to ještě před rozhodnutím o své místní nepříslušnosti – viz § 7b odst. 1 ve znění účinném od 1.7.2017 (část Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost ). To však neplatí v případě, že krajskému soudu došel insolvenční návrh, který byl insolvenčním navrhovatelem určen (adresován) jinému soudu – viz poznámku v odkazované části pod heslem "Návrh podaný jinému než určenému soudu".
Ohledně oznámení a vyrozumění o zahájení insolvenčního v právním režimu platném do 30.6.2017 viz Archiv II. částí 4.1.2 a 4.1.3.
1) Oznámení o zahájení insolvenčního řízení vyhláškou
Podle § 101 odst. 1 IZ insolvenční soud – v příslušné zákonem stanovené lhůtě [viz pasáž ad A) a B)] - oznamuje zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 3 IZ).
Tato vyhláška podle § 101 odst. 1 věty třetí IZ obsahuje
a) označení insolvenčního soudu, který ji vydal,
b) označení insolvenčního navrhovatele,
c) označení dlužníka,
d) údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku,
e) jméno a příjmení osoby, která ji vydala,
f) den jejího vydání.
Tato vyhláška se podle § 101 odst. 3 IZdoručuje účastníkům insolvenčního řízení (dlužníkovi a insolvenčnímu navrhovateli, jestliže jím je věřitel dlužníka), a to zveřejněním v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1 a 2 IZ) a zvlášť (§ 75 odst. 2 IZ).
Proti vyhlášce o zahájení insolvenčního řízení podle § 101 odst. 3 IZnení přípustné odvolání. Pokud by odvolání proti ní přesto bylo podáno, odvolací soud je postupem podle § 218 písm. c) OSŘ jako objektivně nepřípustné odmítne (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 27 INS 6328/2009, 1 VSPH 714/2009-A ze dne 19. 11. 2009).
2) Vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení
O zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud (podle § 102 odst. 5 IZ) vyrozumí příslušné osoby uvedené v § 102 odst. 1 až 3 IZ tím, že jim doručí vyhlášku oznamující zahájení insolvenčního řízení ad 1).
Osobami, jež insolvenční soud takto musí vyrozumět o zahájení insolvenčního řízení, jsou
- finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště; je-li však insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že správcem daně dlužníka je jiný finanční úřad, vyrozumí insolvenční soud o zahájení insolvenčního řízení pouze tento (územně) jiný finanční úřad (§ 102 odst. 2 IZ);
- celní úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak celní úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště; je-li však insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že celním úřadem dlužníka je jiný celní úřad, vyrozumí insolvenční soud o zahájení insolvenčního řízení pouze tento (územně) jiný celní úřad (§ 102 odst. 3 IZ);
- Úřad práce České republiky – krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu, v jejímž obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo nebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá sídlo;
- příslušný orgán sociálního zabezpečení;
- obecný soud dlužníka;
- soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a listinách k němu připojených probíhá řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka; je-li však insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že dlužník má majetek, ohledně kterého lze vést výkon rozhodnutí nebo exekuci u jiného soudu, než je obecný soud dlužníka, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení i tento soud;
- Česká národní banka, je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
Pokud se insolvenční soud až po zahájení insolvenčního řízení (avšak ještě před rozhodnutím o úpadku) dozví o skutečnostech, na jejichž základě je povinen informovat o zahájení insolvenčního řízení i další dosud nevyrozuměné osoby, učiní tak neprodleně poté, kdy tyto skutečnosti vyšly najevo (§ 102 odst. 4 IZ).
Z uvedeného plyne, že insolvenční soud není povinen zvlášť vyrozumět o zahájení insolvenčního řízení tuzemské známé věřitele dlužníka (jejichž osoby jsou uvedeny v předloženém seznamu závazků dlužníka nebo vyšly v řízení jinak najevo). Proto je nezbytné, aby tuzemští věřitelé při správě či vymáhání svých pohledávek pravidelně sledovali insolvenční rejstřík, neboť není vyloučeno, že zmeškají lhůtu k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení vedeného na majetek některého z jejich dlužníků [viz § 136 odst. 2 písm. d) IZ a část Rozhodnutí o úpadku], aniž by o existenci takového řízení byli vyrozuměni. Známí věřitelé se o zahájení insolvenčního řízení (a též o rozhodnutí o úpadku) vyrozumívají zvlášť, pouze jde-li o známé věřitele z jiných členských států Evropské unie, a to postupem dle § 430 IZ (viz část 2.3.7, Rozhodnutí o úpadku a Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek).
A) Řízení zahájené INSOLVENČNÍM NÁVRHEM DLUŽNÍKA
Pro případ řízení zahájeného insolvenčním návrhem dlužníka ust. § 101 IZ ve znění účinném od 1. 6. 2019 (po novele provedené zákonem č. 31/2019 Sb.) stanoví různou lhůtu, v níž je insolvenční soud povinen oznámit zahájení insolvenčního řízení, a to podle toho, zda
a) podaný…