5.4.1
Obecná charakteristika incidenčních sporů
JUDr. Jolana Maršíková
Incidenčními spory jsou jen ty spory vyvolané insolvenčním řízením, u kterých insolvenční zákon výslovně (v § 159 a násl. IZ) uvádí, že jde o incidenční spor [§ 2 písm. d) IZ]; v tom smyslu jejich výčet obsažený v IZ je taxativní, a to s tou výjimkou, že navíc i řízení upravené s účinností od 1.1.2021 v § 66 ZOK je (v tomto ustanovení) označeno za incidenční spor podle IZ.
Nahoru Výčet incidenčních sporů v IZ
Podle § 159 odst. 1 IZjsou incidenčními spory:
- spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek (§ 198, § 199 a § 200 IZ); jsou vedeny na základě tzv. odporové žaloby",
- spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5 IZ (tzv. excindační spory),
- spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela (§ 270 odst. 1 IZ),
- spory na základě odpůrčí žaloby (§ 235 odst. 2 IZ),
- spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem (§ 37 IZ),
- spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu (§ 289 odst. 3 IZ),
- spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem (spory o neplatnost právních úkonů, § 231 odst. 2 IZ) – k tomu viz níže zmíněné judikáty,
- další spory, které IZ v jiných ustanoveních označuje IZ jako incidenční
-
spor dle § 178 a § 179 IZ,
-
spor o určení, že pohledávka věřitele i nadále trvá podle § 186 odst. 2 IZ,
-
spor o pořadí pohledávky podle § 203a IZ,
-
spor o platnost smlouvy podle § 233 odst. 3 IZ,
-
spor dle § 373 odst. 6 a § 385 odst. 6 IZ.
Nahoru Incidenční spor dle ZOK
Podle § 66 odst. 3 věty prvé ZOK ve znění účinném od 1.1.2021 incidenčním sporem podle IZ je také řízení upravené v odstavci 1 tohoto ustanovení, vedené u insolvenčního soudu na základě návrhu insolvenčního správce proti členovi statutárního orgánu co osobě, která porušením svých povinností přispěla k úpadku obchodní korporace, v němž soud
- - rozhodne o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení, a
- - v případě prohlášení konkursu na majetek obchodní korporace rozhodne eventuálně také o povinnosti tohoto člena poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.
Podle § 66 odst. 2 ZOK insolvenční správce podá návrh podle odstavce 1 také tehdy, rozhodne-li o tom věřitelský výbor. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání návrhu a vedení řízení, může insolvenční správce podmínit podání návrhu nebo další pokračování v řízení tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li řízení úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou. Podle § 66 odst. 2 druhé věty ZOK insolvenční soud oznámí bez zbytečného odkladu své rozhodnutí soudu, který je oprávněn rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace. Je-li členem statutárního orgánu obchodní korporace právnická osoba, použije se ustanovení § 66 i na fyzickou osobu, která tuto právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje (§ 69 odst. 1 ZOK); toto ustanovení se použijí obdobně na bývalého člena statutárního orgánu, na osobu v obdobném postavení člena statutárního orgánu a na každou další osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože není členem orgánu, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci má (§ 69 odst. 2 ZOK).
Jiná než výše uvedená řízení, i když se jich účastní insolvenční správce a probíhají za trvání insolvenčního řízení, se za incidenční spory (řízení) nepokládají.
Nahoru Ostatní neincidenční spory (věci) projednávané insolvenčním soudem
S účinností od 1. 1. 2014 insolvenční soudy projednávají také další věci související s insolvenčním řízením:
- spory o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení nebo opatřeními přijatými v jeho průběhu (§ 147 IZ),
- spory ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do majetkové podstaty,
Pro tyto "neincidenční" spory (řízení) se tedy nepoužijí speciální ustanovení IZ o projednání incidenčního sporu.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 6037/2016 dospěl k závěru spor o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, zahájený v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, je incidenčním sporem ve smyslu ustanovení§ 159 odst. 1 písm. g) IZ. K projednání takového sporu jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (§ 7a písm. b/ IZ). Přitom vysvětlil, že žalobu o určení neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka může podat vedle insolvenčního správce – i sám dlužník. Důvody tohoto judikátu jsou citovány v části 6.3.1.
Usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 101 VSPH 174/2015 ze dne 1. 6. 2015, uveřejněné pod č. 24/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
K projednání a rozhodnutí té části žaloby, kterou se insolvenční správce domáhal u insolvenčního soudu vedle určení, že dlužník je vlastníkem nemovité věci [ve smyslu § 7a písm. b), ve spojení s § 159 odst. 1 písm. g) IZ], vůči žalovanému též vyklizení této věci, je v prvním stupni věcně příslušný okresní soud; potud nejde o incidenční spor.
Důvody tohoto judikátu jsou citovány v části 6.3.1.
Usneseni Vrchního soudu v Praze sp. zn. 15 Cmo 53/2009 ze dne 17. 6. 2009, uveřejněné pod č. 115/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
Řízení o žalobě, kterou se insolvenční správce domáhá vůči soudnímu exekutorovi vydání exekučního výtěžku zpeněžení nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, není incidenčním sporem (§ 159 IZ). K projednání a rozhodnuti takového sporu jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 OSŘ).
Nahoru Přiměřená aplikace OSŘ
Podle § 7 IZ se pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení (k zásadám viz část 2.1.3).
Nahoru Způsob podání žaloby
Podle § 160 odst. 3 IZ se v řízení o incidenční žalobě použijí z ustanovení části první hlavy třetí IZ pouze ustanovení o doručování, tedy - s výjimkou ust. § 76 IZ o doručování písemností insolvenčním správcem - ust. § 71 až § 80 IZ, jež upravují doručování písemností uskutečňované insolvenčním soudem vůči účastníkům či jiným subjektům insolvenčního řízení. Z toho plyne, že v řízení o incidenční žalobě se ohledně podání účastníků (či jiných osob) činěných vůči soudu nepoužije úprava § 80a IZ (zavedená s účinností od 1.7.2017 novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.), která pro osoby, jež mají podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) bez žádosti, tj. povinně zřízenou datovou schránku, stanoví povinnost činit podání vůči soudu (vč. příloh podání) jedině elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 věty prvé IZ - do datové schránky soudu, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
Incidenční žalobu tedy lze podat (jiná podání v rámci incidenčního řízení činit) způsobem upraveným v § 42 OSŘ, tedy písemně v listinné podobě (do podatelny soudu nebo prostřednictvím doručujícího orgánu) anebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, tj. e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, kdy v obou těchto případech se elektronické podání považuje za podepsané způsobem, s nímž zvláštní právní předpis (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., § 6 odst. 1 zákona č. 297/2017 Sb.) spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Podání odeslané z datové schránky podatele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., má z hlediska úpravy obsažené v ust. § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný - viz právní věta usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 25 INS 1903/2010, 3 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30. 5. 2011, uveřejněného pod č. 135/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Bude-li žaloba (jež představuje podání obsahující návrh ve věci samé) podána telefaxem nebo v elektronické podobě, aniž byla podepsána způsobem, se kterým se podle zvláštního právního předpisu spojují účinky vlastnoručního podpisu (tj. nikoli prostřednictvím datové schránky, anebo emailem, který není opatřen uznávaným elektronickým podpisem podatele), podle § 42 odst. 2 a 3 OSŘ musí být doplněna předložením jejího originálu nebo písemného podání shodného znění, popř. podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem, nejpozději v procesní lhůtě tří dnů, jinak se k ní (bez dalšího) nepřihlíží. Podle níže citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 191/2012-13, 59 ICm 1171/2012, (MSPH 59 INS 16260/2011) ze dne 18. 7. 2012 přitom postačí, je-li zaručený elektronický podpis připojen pouze na podání, kterým žalobce soudu sděluje, že podává připojenou žalobu.
Pokud by podatel provedl příslušné doplnění svého elektronického (či telefaxového) podání – žaloby až po uplynutí zákonné třídenní lhůty, nešlo by již o doplnění žaloby, ale o samostatné podání, tedy novou žalobu, jejíž včasnost z hlediska stanovené lhůty pro podání žaloby by tak bylo nutno posuzovat samostatně, bez zřetele k původnímu bezúčinnému podání, k němuž – jelikož nebylo včas doplněno - nelze přihlížet.
Z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 191/2012-13, 59 ICm 1171/2012, (MSPH 59 INS 16260/2011) ze dne 18. 7. 2012 lze k náležitostem elektronicky podávané žaloby ocitovat:
"Je nepochybné, že žaloba byla součástí vlastního podání založeného na č. l. 1 spisu, protože jinak by toto podání, pokud by jeho součástí nebyla incidenční žaloba, postrádalo jakýkoliv smysl, neboť neobsahuje žádné jiné sdělení než to, že soudu JUDr. Jiří Všetečka posílá incidenční žalobu. Za této situace plně postačí pro závěr, že žaloba je opatřena platným elektronickým podpisem zástupce žalobce, pokud tento ověřený elektronický platný podpis byl na podání, kterým žalobce sděluje soudu, že jím podává incidenční žalobu."
Nahoru Specifika incidenčního řízení
Specifika projednání incidenčních sporů jsou vymezena v § 160 až 164 IZ.
Nahoru Incidenční spor se vede v rámci insolvenčního řízení
Incidenční spor se projedná a rozhodne v rámci insolvenčního řízení (jedná se vlastně o "řízení v řízení") – § 2 písm. d) a § 160 odst. 1 IZ. Věcně a místně příslušný k incidenčnímu sporu je tedy insolvenční soud, před nímž dané insolvenční probíhá [§ 7a písm. b) a § 7b odst. 2 IZ - viz část Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost ].
Incidenční spor projedná a rozhodne insolvenční soudce, který vede dané insolvenční řízení a který je tu tedy zákonným soudcem.
Výjimku z tohoto pravidla (míněnou zejména pro případ, že by v rámci daného insolvenčního řízení bylo vyvoláno takové množství incidenčních sporů, které by insolvenční soudce nebyl schopen projednat v takové lhůtě, aby nedošlo v rámci insolvenčního řízení k průtahům) předpokládá ust. § 160 odst. 2 IZ. Jeho původní předpis (který pro uvedené případy dával předsedovi insolvenčního soudu oprávnění přikázat takový spor jinému soudci) by s účinností od 1.7.2017 novým přepisem, podle kterého incidenční spor projedná a rozhodne jiný soudce, pokud tak stanoví rozvrh práce insolvenčního soudu.
Účastníky řízení v incidenčních sporech jsou žalobce a žalovaný (§ 16 odst. 1 IZ).
Na rozdíl od vlastního insolvenčního řízení je vedlejší účastenství v incidenčním sporu přípustné (§ 16 odst. 2 IZ).
Jestliže insolvenční správce není účastníkem incidenčního sporu (jímž vždy být nemusí), insolvenční soud ho vždy neprodleně vyrozumí o rozhodnutích v tomto sporu vydaných; ustanovení § 75 odst. 2 se nepoužije (§ 160 odst. 3 IZ).
Nahoru Doručování písemností
V řízení o incidenční žalobě se podle § 160 odst. 3 IZ (jak již shora řečeno) použijí ustanovení o doručování obsažená v části první hlavě třetí IZ s tím, že účastníkům řízení se doručují písemnosti – vedle doručení vyhláškou (zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku – § 71 odst. 1 a 2 IZ) – vždy rovněž zvlášť, u rozhodnutí ve věci samé pak do vlastních rukou (§ 160 odst. 3 IZ).
Nahoru Procesní rozhodnutí o žalobě
Insolvenční soud žalobu odmítne, byla-li podána opožděně nebo osobou k tomu neoprávněnou nebo pokud se nepodařilo odstranit vady žaloby, které brání soudu v řízení o žalobě pokračovat (§ 160 odst. 4 IZ).
Insolvenční soud řízení zastaví, brání-li projednání žaloby nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 160 odst. 5 IZ).
Nahoru Koncentrace řízení
Insolvenční soud projedná incidenční spor při jednání, pro které neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení (§ 161 odst. 1 IZ). Řízení o incidenční žalobě podléhá zásadě koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 OSŘ, tedy skutečnosti je možno tvrdit a důkazy k jejich prokázání navrhovat nejpozději do skončení prvního jednání ve věci, s tím, že jinak se k nim nepřihlíží.
Nejvyšší soud však v rozsudku sen.zn. 29 ICdo 176/2017 ze dne 29.8.2019 zdůraznil, že účinky koncentrace řízení podle ustanovení § 118b OSŘnenastanou, jestliže účastníci nebyli o koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat tzv. koncentrace řízení.
Insolvenční soud projedná incidenční spor při jednání, pro které neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení. K jednání o věci předvolá účastníky a osoby, jejichž účasti je potřeba. Od jednání může upustit v případech, kdy to připouští občanský soudní řád, tedy za podmínek stanovených v § 214 odst. 2 nebo odst. 3 OSŘ.
Nahoru Provádění a hodnocení důkazů
V incidenčním sporu, jehož účastníkem je insolvenční správce, nikoli dlužník, bude dlužník vyslýchán nikoliv jako svědek, ale jako účastník řízení dle § 131 OSŘ. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu sen.zn. 29 ICdo 98/2018 ze dne 31.3.2020. Z jeho závěrů lze ocitovat: "Závěry, jež Nejvyšší soud formuloval v rozsudku ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 228/2013, a podle kterých skutečnost, že účastníkem řízení ve sporu vyvolaném konkursem je správce konkursní podstaty úpadce (a nikoli úpadce), nic nemění na tom, že úpadce má být v takovém řízení vyslýchán jako účastník řízení (§ 131 OSŘ) a nikoli jako svědek (§ 126 OSŘ). Jakkoli se uvedené závěry vyslovují k postupu soudu při výslechu úpadce ve sporech vyvolaných zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, není důvod se od nich odchýlit (půjde-li o typově shodné situace) ani v poměrech incidenčních sporů, jež se řídí insolvenčním zákonem (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2019, sen. zn. 29 ICdo 57/2017)."
V rozsudku sen.zn. 29 ICdo 148/2019 ze dne 30.7.2020 pak Nejvyšší soud upozornil, že je-li (pro účely IZ) incidenční spor sporem vyvolaným insolvenčním řízením, projednávaným v rámci insolvenčního řízení, pak ty skutečnosti nebo důkazy, které tvořily součást insolvenčního spisu před zahájením incidenčního sporu, jsou pro insolvenční soud, který takový incidenční spor rozhoduje, přirozeným zdrojem poznatků jako skutečnosti nebo důkazy, jež mohou mít případně vliv na skutkový stav věci rozhodované incidenčním sporem, a v tomto…