dnes je 27.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2006

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7.2.7.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2006

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava byla obsažena v § 575 až § 577 ObčZ. Nová právní úprava se od dosavadní zásadním způsobem neliší.

Ustanovení § 2006 NOZ řeší případ, kdy se dluh (poté, co závazek vznikl) stane z různých důvodů nesplnitelným. Je třeba odlišovat následnou nemožnost plnění (kdy závazek platně vznikl a dochází k zániku závazku) od počáteční nemožnosti plnění, při které závazek platně nevznikne, resp. právní jednání, kterým se takový závazek zakládá, je absolutně neplatné (viz § 580 odst. 1 NOZ, podle kterého je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného).

Nemožnost plnění zpravidla nebude přicházet v úvahu, pokud bude předmětem dluhu peněžité plnění či plnění jiných věcí zastupitelných. V těchto případech si lze představit nemožnost plnění jen stěží. U věcí nezastupitelných (individuálně určených – k tomu viz § 499 NOZ) dojde k nemožnosti plnění a tím i zániku závazku zejména v případě zničení věci.

Příklad


Pan Novák uzavřel s panem Koláčkem kupní smlouvu, ve které se zavázal prodat panu Koláčkovi automobil za kupní cenu 200.000 Kč. Pan Novák měl nicméně před předáním automobilu havárii, při které došlo ke zničení automobilu takovým způsobem, že již byl neopravitelný. Pan Novák nemůže panu Koláčkovi svůj dluh splnit, protože automobil, který byl předmětem dluhu, již de facto neexistuje a došlo tak k následné nemožnosti plnění.
Typickým případem nemožnosti plnění je situace, kdy se dlužník zaváže vykonat určitou činnost osobně (např. jde o známého malíře obrazů, u kterého si objednal věřitel zhotovení portrétu své manželky). Malíř ale utrpěl vážný úraz a již není schopen malovat, neboť ochrnul. Věřitel se po malíři nemůže domáhat splnění závazku, závazek zanikl pro následnou nemožnost plnění.

Nemožnost plnění může nastat nejen v případě dlužníkovy povinnosti něco dát či něco konat, ale lze si představit i případ, kdy nemožnost plnění nastane i v případě, kdy dlužník byl povinen něco strpět či se něčeho zdržet.

Příklad


Pan Novák a pan Krupička jsou vlastníky sousedících pozemků. Pan Novák má na svém pozemku studnu, k níž je zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že pan Novák má povinnost strpět, aby pan Krupička (resp. vlastník sousedního pozemku) čerpal vodu z jeho studny. Ve studni se po několika letech ztratí voda.

Příklad


Pan Novák je vlastníkem pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že nesmí zastavět vlastníkovi sousedního rodinného domu vyhlídku na Pražský hrad. Vlastník dalšího pozemku nicméně již žádné věcné břemeno zřízeno nemá a tak si na svém pozemku postaví dvoupatrový rodinný dům a soused ztratí vyhlídku na Pražský hrad. Tím dojde i k zániku povinnosti pana Nováka pro nemožnost plnění .
Máme za to, že pokud by dlužník nemožnost plnění zavinil (např. by úmyslně zničil věc, která byla předmětem plnění, aby nemusel plnit), pak sice závazek pro následnou nemožnost plnění zanikne, nicméně dlužník bude povinen věřiteli nahradit škodu, která mu tím vznikla.

V případě, že věřitel již plnil (např. uhradil kupní cenu za věc, která byla následně – před převodem vlastnického práva – zničena), je dlužník povinen vrátit věřiteli poskytnuté plnění z titulu bezdůvodného obohacení, bez ohledu na to, zda dlužník nemožnost plnění zavinil či nikoliv.

Plnění ale není nemožné, pokud dlužník může splnit dluh za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době (jde o tzv. hospodářskou nemožnost plnění). Aby tedy závazek zanikl pro následnou nemožnost plnění, musí být nemožnost plnění objektivní, nezávislá na osobě nebo vůli dlužníka. Závazek tedy nezanikne pro nemožnost plnění, pokud se např. dlužník dostal do platební neschopnosti.

Judikát


Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3334/2010, ze dne 25. 1. 2012

tzv. hospodářská nemožnost plnění, kdy je možné splnit závazek jen za ztížených podmínek, s většími náklady (tj. náklady zvýšenými, nikoliv bez ohledu na náklady) nebo až po sjednaném čase (zejména lze-li důvodně očekávat, že závazek, který nelze splnit v době splatnosti, bude možno splnit později; v tomto případě jde jen o prodlení

Nahrávám...
Nahrávám...