Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2000

V případě, že byla smlouva uzavřena bez vážného důvodu na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, nebo že zavazuje kohokoli (tj. nejen člověka, ale i např. právnickou osobu) na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení u soudu. Účelem tohoto ustanovení je umožnit účastníkům smlouvy zbavit se tzv. šněrovacích úmluv, které by je jinak zatěžovaly po neúměrně dlouhou dobu. Co bude vážným důvodem a podle jakých kritérií bude soud rozhodovat o tom, zda závazek zruší či nikoliv, bude vždy na posouzení konkrétního případu a zákon k tomu nedává žádné vodítko. Není navíc zřejmé, zda v takovém případě (dospěje-li soud k závěru, že smlouva byla uzavřena bez vážného důvodu na uvedenou dobu) soud vždy závazek zruší (musí zrušit) či nikoliv. Domníváme se, že by soud pravděpodobně měl závazek zrušit, což dovozujeme zejména z druhé věty odstavce prvního, která stanoví, že "soud závazek zruší i tehdy,",“. Komentované ustanovení tedy dává poměrně významnou pravomoc soudům, aby posoudili, zda závazek zruší či nikoliv, a obáváme se, že soudy tak mohou poměrně zásadním způsobem zasahovat do autonomie vůle stran a "napravovat“ chybná ekonomická rozhodnutí jedné smluvní strany.

Speciální právní úprava je stanovena u nájemní smlouvy. Nejvyšší soud zaujal v rozsudku ze dne 28. března 2007, 28 Cdo 2747/2004, stanovisko, že nájem ujednaný na dobu…