dnes je 28.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1995

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7.2.4.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1995

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava prominutí dluhu byla obsažena v ustanovení § 574 ObčZ. Nová právní úprava je podrobnější a méně formální, neboť nevyžaduje pro prominutí dluhu písemnou formu.

Věřitel může dlužníkovi prominout jeho dluh. Dosud pro takový úkon ObčZ vyžadoval písemnou dohodu stran, přičemž vycházel především z toho, že je nejen povinností, ale i právem dlužníka dluh splnit a nemusí být vždy zájmem dlužníka, aby mu byl dluh prominut.

NOZ stanoví konstrukci jinou – věřitel může (i ústně) dlužníkovi dluh prominout a zákon nevyžaduje, aby se dlužník k prominutí dluhu jakkoliv vyjadřoval. Pokud dlužník neprojeví bez zbytečného odkladu (pravděpodobně poté, co se o prominutí dluhu dozvěděl) svůj nesouhlas, a to výslovně nebo plněním dluhu, má se za to, že s prominutím dluhu souhlasí. Dle našeho názoru slova "má se za to“ v tomto případě spíše konstruují právní fikci, nikoliv vyvratitelnou právní domněnku, jak jsou tato slova jinak ve většině případů v NOZ používána. V opačném případě by totiž "povinnost“ pro dlužníka, aby projevil bez zbytečného odkladu nesouhlas s prominutím dluhu (jinak se má za to, že s tím souhlas vyslovil), nedávala smysl.

Těžko říci, zda lze prominutí dluhu v tomto pojetí považovat za jednostranné právní jednání ze strany věřitele, nebo zda je mlčení dlužníka považováno za konkludentní souhlas, a jde tedy o právní jednání dvoustranné. Nová úprava klade vyšší požadavky na dlužníka, aby na prominutí dluhu "reagoval“, pokud o prominutí dluhu zájem nemá. Prominutí dluhu totiž nepochybně bude mít pro dlužníka daňové dopady, které nemusejí být vůbec výhodné.

Jak již bylo uvedeno výše, zákon již pro prominutí dluhu nevyžaduje písemnou formu. Byť je to v souladu se snahou o maximální neformálnost v právních vztazích, nemusí to být vždy šťastné řešení. Postačí se v dobré náladě zeptat svého souseda, zda mi není ochoten dluh prominout, a pokud to soused odkývne, neboť je zrovna dojat z narození svého syna, dluh je prominut. Pro případ sporu postačí neopomenout mít u toho svědka, který u soudu ono kývnutí dosvědčí. Písemná forma tedy může být někdy i pro praxi potřebná, protože zrovna prominutí dluhu lze považovat za poměrně významné jednání, které vyžaduje, aby si jej strany měly možnost promyslet (k čemuž je nepochybně písemná forma donutí).

Zákon dále stanoví, že k prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníkovi kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil.

Kvitance je upravena v § 1949 až § 1951 NOZ. Podle tohoto ustanovení je dlužník v případě, že plnění od něj přebírá přímo věřitel, oprávněn požadovat na věřiteli potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). Kvitance musí obsahovat jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. V případě, že by věřitel potvrzení nevydal, je dlužník oprávněn, aniž by se dostal do prodlení s plněním, plnění odepřít, a to až do doby, než mu bude kvitance vydána. Věřitel je tedy povinen na

Nahrávám...
Nahrávám...