Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1993

Dosavadní právní úprava

Dosud byl zánik závazku splynutím obsažen v § 584 NOZ, nová právní úprava je v zásadě shodná, doplněná o zvláštní ustanovení o důsledcích splynutí v případě solidárních závazků.

V případě, že právo a tomu odpovídající povinnost "splynou“ z jakéhokoliv důvodu v jedné osobě, pak zásadně takové právo i povinnost zanikají. Ke splynutí dochází v praxi jednak v případech tzv. univerzální sukcese a jednak i v případech sukcese singulární. Nejčastějším případem splynutí je u fyzických osob dědění, u právnických osob pak zejména fúze či jiný typ přeměny, u které dochází ke sloučení či splynutí.

 NahoruPříklad

Pan Novák uzavřel se svým synem smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil svému synovi finanční prostředky ve výši 100.000 Kč. Pan Novák zemřel a dědicem pohledávky se stal jeho syn. V tomto okamžiku by syn pana Nováka dlužil sám sobě, proto závazek zaniká. Stejným způsobem zaniká závazek v případě, že dlužníkem je společnost Alfa vůči společnosti Beta a tyto dvě společnosti se vzájemně sloučí v rámci procesu fúze (tj. závazek v takovém případě zaniká právní mocí zápisu přeměny do obchodního rejstříku).
K zániku závazku může dojít i v případě postoupení pohledávky na dlužníka. V této souvislosti byl ale v právní teorii vysloven názor, že dlužníkovi nemůže být postoupen jeho vlastní dluh, a proto by neměl být tento případ posuzován jakou splynutí, ale jako dohoda o vzdání se práva.

K zániku závazku také dochází, stane-li se např. nájemce vlastníkem bytu, který si pronajímá. V takovém případě zaniká nájemní vztah splynutím.

 NahoruJudikát

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1464/2005 ze dne…