Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1986

Při postoupení pohledávky může v souladu s § 1884 NOZ dlužník učinit kompenzační projev, který způsobí zánik pohledávky, ačkoliv novým věřitelem není osoba, vůči které má dlužník sám pohledávku. Na základě postoupení pohledávky dochází ke změně subjektu na straně věřitele a tímto způsobem je chráněn dlužník, který by se mohl dostat do nevýhodné situace, kdy by nemohl svoji započitatelnou pohledávku vůči původnímu věřiteli použít.

V zásadě mohou nastat dva rozdílné případy:

1. Kompenzační projev směřovaný vůči původnímu věřiteli
   Dlužník mající splatnou pohledávku vůči postupiteli, může učinit kompenzační projev ještě vůči postupiteli (původnímu věřiteli) – to však pouze do okamžiku, než je mu oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky v souladu s § 1882 NOZ. Jedná se o ochranu dlužníka, který dosud neví o změně osoby věřitele. Pokud tedy dlužník učiní vůči původnímu věřiteli jednostrannou námitku započtení, je chráněna jeho dobrá víra, že tak činí vůči skutečnému věřiteli. Takový kompenzační projev dlužníka, pokud jinak splňuje zákonné požadavky, je právně účinný a má za následek zánik pohledávky ve výši, v jaké se obě pohledávky kryjí. Dochází tedy k zániku pohledávek, u nichž nejsou v okamžiku zápočtu u obou pohledávek shodné osoby věřitele a dlužníka. Původní věřitel je pak povinen se s novým věřitelem vypořádat.

2. Kompenzační projev směřovaný vůči novému věřiteli
   Dlužník bez zbytečného odkladu poté, co je mu postoupení pohledávky postupitelem oznámeno nebo postupníkem prokázáno, oznámí novému věřiteli (postupníkovi), že mu svědčí právo ze vzájemně započitatelné pohledávky vůči původnímu věřiteli (postupiteli). Toto právo má dlužník i v případě, že pohledávka dlužníka nebyla v době oznámení nebo prokázání postoupení splatná. Pozor – musíme rozlišovat…