dnes je 27.9.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1955

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7.1.6.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1955

JUDr. Vladimíra Knoblochová

K řádnému splnění je třeba, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Místo plnění by měla určovat především smlouva, tj. smluvní strany by si měly místo plnění výslovně sjednat. V některých případech nebude sjednání místa plnění třeba, neboť to bude vyplývat z povahy závazku nebo účelu plnění.

Pro případy, kdy ani ze smlouvy, ani z povahy závazku či účelu plnění nelze místo plnění dovodit, stanoví subsidiárně místo plnění zákon, podle kterého platí, že:

  • Nepeněžitý dluh se plní v místě bydliště nebo sídla dlužníka.


U nepeněžitého dluhu zákon stanoví, že jde o tzv. dluh odnosný (výběrný), tedy věřitel si musí splatný dluh vyzvednout v místě bydliště, popř. sídla dlužníka, jinak se dostává věřitel do prodlení. Tím ale není nijak dotčena povinnost dlužníka poskytnout věřiteli potřebnou součinnost. Smluvní strany se samozřejmě mohou dohodnout i u nepeněžitého dluhu na místě plnění v bydlišti (sídle) věřitele, kam musí dlužník svůj dluh přinést. V takovém případě půjde o tzv. dluh donosný (přínosný). V případě, že dlužník nesplní svůj dluh v takto sjednaném místě, ocitne se v prodlení.

Příklad


Smluvní strany uzavřely smlouvu o výpůjčce, na jejímž základě pan Novák půjčil panu Novotnému na dobu dvou měsíců sekačku. Pan Novotný je povinen sekačku po uplynutí uvedené lhůty vrátit, nicméně strany si nesjednaly, že ji musí vrátit do místa bydliště pana Nováka. Vzhledem k tomu, že jde o nepeněžitý dluh, pak je stanovena tzv. odnosnost dluhu. Tj. pan Novák si musí sekačku u pana Novotného převzít a pan Novotný mu k tomu musí poskytnout součinnost (sekačku mu předat). Pokud si pan Novák sekačku nepřevezme, není dlužník v prodlení.
Pokud má tedy dlužník povinnost plnit v místě bydliště (sídla) věřitele, jde doba a náklady přepravy předmětu plnění na dlužníkův účet. V případě, že dlužník v tomto místě nesplní, ocitá se v prodlení. Naopak, pokud je dluh stanoven či sjednán jako odnosný, musí si věřitel plnění u dlužníka v době splatnosti vyzvednout. V případě, že si věřitel dluh nevyzvedne, je v prodlení věřitel, nikoliv dlužník.
  • Peněžitý dluh se plní v místě bydliště nebo sídla věřitele.


U peněžitého dluhu stanoví zákon opačný princip, tj. princip donosnosti dluhu. Dlužník musí peněžitý dluh splnit v místě bydliště či sídla věřitele, nedohodnou-li se strany jinak. To se samozřejmě týká pouze hotovostních plateb, pro bezhotovostní platby platí, že pokud dlužník plní peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (např. banky), je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele (k tomu viz komentář k § 1957 NOZ).

V souvislosti s hotovostními platbami upozorňujeme na zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který stanoví povinnost provádět platby nad 350.000 Kč pouze bezhotovostně (výjimky z tohoto pravidla stanoví citovaný zákon). V případě, že platba přesahuje výše uvedenou částku, je věřitel povinen sdělit dlužníkovi číslo účtu, na které má být platba uhrazena. V případě, že tuto povinnost nesplní, dostává se do prodlení.

Judikát


Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 337/2012

Podle § 520, věty první, ObčZ k prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Podle § 522, věty první, ObčZ je věřitel v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Na obsahu závazkového právního vztahu závisí, zda vůbec, popřípadě jaké součinnosti věřitele ke splnění dluhu je zapotřebí. Úkony, které musí věřitel v rámci součinnosti vykonat, vyplývají ze smlouvy nebo ze zákona; může se jednat i o takové úkony, které jsou fakticky ke splnění závazku nutné. Je-li předmětem závazku – jako v souzené věci – peněžité plnění, přikazuje zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 254/2004 Sb.), příjemci platby (věřiteli) na výzvu poskytovatele platby, který platbou uhrazuje závazek (dlužníka), sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, jestliže překračuje stanovený limit (§ 2 odst. 1 písm. b/, § 4 odst. 4). Je tomu tak proto, že poskytovatel platby, jejíž výše překračuje stanovený limit, je povinen platbu provést bezhotovostně, nejde-li o platby, na které se tato povinnost nevztahuje, nebo o platby, které musí být podle zvláštního právního předpisu provedeny v hotovosti (srov. § 3 odst. 1 písm. a/, odst. 2, § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb.).

Dlužník není v prodlení se splněním peněžitého dluhu a nestíhá jej povinnost podle § 517 odst. 2 ObčZ po dobu, kdy je v prodlení věřitel. Vznikem prodlení věřitele, jehož důsledkem není zánik pohledávky, přestává být dlužník v prodlení; na následcích prodlení dlužníka za dobu před počátkem prodlení věřitele se přitom nic nemění. Prodlení věřitele způsobené tím, že neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu, opravňuje dlužníka také k tomu, aby splnil závazek uložením jeho předmětu do úřední úschovy (§ 568 ObčZ ).

Sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem č. 254/2004 Sb. stanovený limit. Ustanovení § 567 odst. 1 ObčZ, podle něhož je místem plnění dluhu

Nahrávám...
Nahrávám...