Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1953 - Náhradní splnění

[Soluční úschova]

Jedná se o ustanovení, které dovoluje dlužníkovi splnit jeho dluh, i když mu věřitel neposkytne součinnost. Dlužník totiž může za zákonem stanovených podmínek složit svůj dluh do úřední úschovy, přičemž složením do úschovy jeho povinnost k plnění dluhu zaniká. Tak nemohou nastat pro dlužníka nepříznivé následky spojené s případným prodlením s plněním dluhu. Svou podstatou se jedná o jednostranné právní jednání dlužníka.

Nejedná se o jediný druh úschovy, s kterou zákon počítá.

Úschova sporné části nájemného

Zvláštní možnost, kdy NOZ připouští plnění do úschovy bez součinnosti věřitele, je též obsahem § 2253 odst. 1 a 2 NOZ, kdy je umožněno hradit nájemci spornou část nájemného, a sice do úschovy notářské. Zde se však jedná o zvláštní druh úschovy, neboť umožňuje složit nájemci plnění do úschovy pro případ sporu o výši nájemného. Pro tento případ není běžná soluční úschova použitelná.

Dalším zvláštním typem úschov jsou pak notářské úschovy v řízení o pozůstalosti podle § 281 až § 288 ZŘS a úschova peněz, listin a jiných movitých věcí v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením podle § 352 OSŘ.

Další typy úschov

Soluční úschovu je třeba také odlišovat od smlouvy o úschově podle § 2402 a násl NOZ; zde se nejedná o úschovu úřední, ale smluvní. Dalším typem úschovy je tzv. úschova zajišťovací, která však není zvláštním smluvním typem podle NOZ. Jedná se většinou o úschovu notářskou, advokátní či bankovní, kdy složené finanční prostředky jsou z úschovy vypláceny jedné ze smluvních stran po splnění podmínek uvedených ve smlouvě o zajišťovací úschově (svěřenecké smlouvě).

Povinná úschova

ZOK pak zná zvláštní důvody pro využití úřední úschovy – jedná se o tzv. povinnou úschovu za účelem splnění dluhu spočívajícím v poskytnutí dorovnání protiplnění nebo náhrady škody na základě rozhodnutí soudu podle § 390 odst. 6 ZOK v případě nuceného přechodu účastnických cenných papírů.

Úschovy prováděné exekutory

Zákon zná ještě další druhy úschov, např. úchovy prováděné exekutory podle § 75 zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a to v souvislosti s exekučním, soudním či jiným řízením atd. Jedná se však o specializované úschovy, pro které se ani podpůrně nepoužije komentované ustanovení.

Důvody, pro které lze soluční úschovu využít

Soluční úschovu je totiž možné využít pouze z důvodů uvedených v odst. 1 tohoto komentovaného ustanovení. Dlužník se tedy může zprostit plnění svého závazku prostřednictvím plnění do úřední úschovy pouze v následujících v případech, kdy:

1. věřitel je neznámý,

2. věřitel je nepřítomný,

3. věřitel odmítl bezdůvodně plnění od dlužníka přijmout,

4. dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem,

5. z jiných důležitých příčin na straně věřitele.

Výčet důvodů, pro které lze složit plnění do úřední úschovy, je taxativní a jejich společným znakem je, že se vždy jedná o překážky stojící na straně věřitele, které vznikly bez zavinění dlužníka. Pokud tyto překážky na straně věřitele vzniknou, je lhostejné, zda se tak stalo v době, kdy se již dlužník nacházel s plněním v prodlení, či ještě prodlení dlužníka nenastalo. Dlužník totiž může plnit do úřední úschovy i v době, kdy se sám nachází s plněním v prodlení.

Ad a) Věřitel je neznámý

V tomto případě není věřitel dlužníkovi znám. K takové situaci může dojít například po smrti věřitele, u kterého není znám okruh jeho dědiců. Dalším příkladem může být případ, kdy ze zákonných důvodů dojde k prodeji cenného papíru na doručitele, apod.

Ad b) Věřitel je nepřítomný

Nepřítomným věřitelem je takový věřitel, u něhož dlužník nezná místo jeho pobytu. Záleží ovšem i na místu plnění, neboť dlužníkovi v zásadě nemusí být místo pobytu věřitele známo v případě, že si věřitel má dluh vyzvednout buď u dlužníka nebo na jiném smluvně či zákonem určeném místě plnění. V takovém případě je pro dlužníka nepřítomným pouze takový věřitel, u něhož dlužník nezná místo pobytu a zároveň si dluh v místě plnění nevyzvedl.

Ad c) Věřitel odmítl bezdůvodně plnění od dlužníka přijmout

Pokud věřitel bezdůvodně odmítne od dlužníka plnění přijmout nebo neposkytne dlužníkovi potřebnou součinnost, pak se sám ocitá v prodlení ve smyslu § 1975 NOZ. O takový případ může jít i tehdy, pokud věřitel odmítne vydat dlužníkovi kvitanci podle § 1949 odst. 2 NOZ.

Ad d) Dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem

Nejedná se o případ, kdy je věřitel dlužníkovi neznámý, ale o případ, kdy je dlužník v ohrožení, že vůči němu může z důvodů na straně věřitele požadovat plnění více osob a dlužník se nachází v nejistotě, které z těchto osob má plnit. Dlužník totiž ne vždy musí vědět, kdo je jeho věřitelem, neboť nebude schopen posoudit všechny okolnosti vlastnictví pohledávky. Typickým příkladem je případ, kdy dochází k postoupení pohledávky a postupník s postupitelem se dostanou do sporu, zda k postoupení pohledávky skutečně došlo. Dlužník se tak může dostat do situace, kdy po něm budou požadovat plnění jak postupitel, tak i postupník.

Ad e) Jiné důležité příčiny na straně věřitele

Může se jednat o rozličné příčiny na straně věřitele; například věřitel bude ležet v dlouhodobém kómatu v nemocnici a nebude schopen poskytnout dlužníkovi součinnost. Takový věřitel se tedy nedostává do prodlení, protože nebyl schopen plnění přijmout, ale přesto je na straně dlužníka právo takovému věřiteli prostřednictvím úřední úschovy dluh splnit a zbavit se tak dluhu.

Pro jiné důvody soluční úschovu nelze využít.

Procesní pravidla

Řízení před soudem při přijímání dluhu do úschovy a při nakládání s ním se řídí § 289 až § 302 ZŘS. Je třeba poznamenat, že § 291 ZŘS nekoresponduje s komentovaným ustanovením NOZ, neboť fakticky neobsahuje všechny důvody, pro které lze soluční úschovu využít [chybí důvod použití úchovy uvedený pod písmenem e), tedy úschova použitá z jiných důležitých příčin na straně věřitele] a ani tyto důvody toto ustanovení necituje shodně s komentovaným ustanovením. Přesto je možné celou situaci vykládat ve prospěch důvodů uvedených v komentovaném ustanovení, tedy tak, že úschovu lze použít pro všechny důvody uvedené v § 1953 NOZ.

Příslušnost soudu

Pro řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je místo plnění; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je pro řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.

Hodnoty, které lze složit do úschovy

U soudu lze složit do úschovy pouze:

• peníze,

• cenné papíry,

• jiné movité věci, které se hodí k úschově za účelem splnění dluhu.

Jiné majetkové hodnoty u soudu složit nelze, a tudíž je právo dlužníka splnit dluh věřiteli prostřednictvím soluční úschovy omezeno právě druhem plnění, které má dlužník věřiteli poskytnout. Z tohoto důvodu jsou například z úschov vyloučeny věci podléhající zkáze, věci nadrozměrné apod.

Návrh na zahájení řízení

Řízení se zahajuje pouze na návrh, který podává složitel – dlužník. Návrh na přijetí do úschovy musí obsahovat údaje:

• kterému soudu je určen,

• kdo, jej činí (dlužník),

• návrh na přijetí peněz, cenných papírů či jiných movitých věcí do úschovy s popisem těchto věcí,

• důvod, pro který jsou peníze, cenné papíry či jiné movité věci do úschovy skládány,…