dnes je 28.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1939

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7.1.4.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1939

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Dosavadní právní úprava

Dosud byla právní úprava poukázky obsažena v § 535 až § 539 ObčZ, poukázka na cenné papíry pak byla obsažena v § 540 až § 543. Nová právní úprava je v zásadě podobná té dosavadní, nicméně mění se zařazení poukázky mezi instituty zániku závazku splněním (dosavadní právní úprava řadila poukázku mezi ustanovení o změně v osobě věřitele nebo dlužníka).

Poukázka

Poukázka (asignace) je starý institut občanského práva, na jehož zásadách byly vybudovány i další právní instituty, jako jsou šeky, cizí směnky, akreditivy apod.

Poukázkou opravňuje ten, kdo ji vydal (tedy poukazatel), poukazníka, aby přijal plnění od poukázaného, a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatelův. Právní podstatou poukázky tedy je povinnost poukázaného plnit poukazníkovi na účet poukazatele.

Příklad


Příkladem poukázky může být situace, kdy společnost Alfa dluží společnosti Beta na zaplacení kupní ceny za dodávku movitých věcí částku ve výši 100.000 Kč. Společnost Alfa má současně pohledávku z titulu poskytnuté půjčky ve výši 100.000 Kč za panem Novotným, přičemž tato pohledávka je již splatná. V takovém případě může společnost Alfa zmocnit společnost Beta, aby si dlužnou částku 100.000 Kč vybrala u pana Novotného na účet pohledávky, kterou má vůči němu společnost Alfa, a současně přikáže panu Novotnému, aby dluh plnil přímo společnosti Beta.
K účinnosti poukázky se vyžaduje:
  • Dohoda mezi poukazatelem a poukazníkem, jejímž obsahem je zmocnění poukazníka k výběru plnění od poukázaného. Z této dohody vyplývá důvod, proč poukazatel zmocnil poukazníka přijmout od poukázaného plnění.

Příklad


Ve výše uvedeném případě půjde o dohodu mezi společnostmi Alfa a Beta, jíž společnost Alfa zmocní společnost Beta, aby si vybrala svoji pohledávku u pana Novotného.
  • Jednostranné právní jednání poukazatele, kterým poukazatel přikáže poukázanému, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele. Poukazatel a poukázaný se samozřejmě mohou vzájemně dohodnout na tom, že poukázaný bude plnit vůči poukazníkovi, tj. půjde o dvoustranné právní jednání. Aby vznikl poukazníkovi přímý nárok vůči poukázanému, je třeba, aby poukazník obdržel projev poukázaného, že poukázku přijímá. Na právním vztahu mezi poukazatelem a poukázaným totiž záleží, zda je poukázaný povinen příkaz poukazatele přijmout. Poukázaný není přitom povinen poukázce vyhovět, ledaže dluží poukazateli plnění, které je předmětem poukázky. V takovém případě jeho dluh zanikne teprve tím, že poukazníkovi splní. Pokud poukázaný poukázku přijme, pak mezi poukazatelem a poukázaným vzniká tzv. krycí vztah.

  • Pokud by poukazník nechtěl poukázku použít anebo v

Nahrávám...
Nahrávám...