Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1931

Velmi často se smluvní strany domlouvají, že dluh budou hradit podle tzv. splátkového kalendáře – jedná se vlastně o takzvanou dohodu o splátkách, která umožňuje dlužníkovi plnit dluh postupně v předem sjednaných plněních – splátkách.

Splátka x dílčí plnění

Nesprávně bývá někdy označováno za splátku takzvané částečné plnění, kdy dlužník bez dohody s věřitelem splní svůj závazek pouze částečně. U částečného plnění se ale jedná o jednostranné jednání dlužníka, které předem nedohodl s věřitelem (viz blíže komentář k § 1930 NOZ). Z toho také vyplývá rozdílný následek, které takové jednání dlužníka má (především z hlediska prodlení).

Splátka jako samostatné plnění

Celý dluh je na základě dohody dlužníka a věřitele rozdělen do jednotlivých dílčích plnění, přičemž pro každou splátku je sjednán samostatný termín splatnosti. Doba splatnosti celého dluhu je pak dána splatností poslední splátky. Věřitel nemá právo žádat dlužníka o dřívější úhradu dluhu (pokud to ovšem není smluvními stranami výslovně dohodnuto). Z tohoto důvodu je na jednotlivé splátky nahlíženo téměř jako na samostatná plnění. To má význam zejména vzhledem k soudnímu řízení, kdy věřitel může podat vůči dlužníkovi žalobu pouze na ty splátky, se kterými se dlužník dostal do prodlení (pokud není dohodou o splátkách dohodnuto zesplatnění celého dluhu – viz dále). V případě, že by věřitel podal žalobu ohledně všech splátek, tedy i těch, se kterými nebyl dlužník ke dni podání žaloby v prodlení, bude žaloba takového věřitele do výše splátek před splatností zamítnuta.

Možnost zesplatnění celého dluhu

Dlužník a věřitel si však mohou sjednat zesplatnění celého dluhu pro případ, že by došlo k prodlení dlužníka s placením splátek. To lze sjednat v zásadě dvěma způsoby:

1. Dohodou o ztrátě výhody splátek dle § 1931 NOZ, která je však v zásadě pro věřitele méně výhodná. V případě dohody o ztrátě výhody splátek může věřitel žádat po dlužníkovi zaplacení celé pohledávky, v případě, že dlužník nesplní některou z dohodnutých splátek. Splatnost dluhu pak nastává okamžikem, kdy věřitel toto právo u dlužníka uplatnil. Toto právo však může věřitel využít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Pokud je tedy mezi dlužníkem a věřitelem sjednána dohoda o ztrátě výhody splátek podle § 1931 ObčZ, pak je k zesplatnění celého dluhu třeba aktivní účasti věřitele.

2. Dohoda o automatickém zesplatnění dluhu – jedná se o dohodu mezi věřitelem a dlužníkem, že v případě, kdy dlužník neuhradí některou z dohodnutých splátek, nastává automatická splatnost celého dluhu. Tato dohoda je pro věřitele jednoznačně výhodnější.

Sjednání splátek a prodlení dlužníka

Pokud se týká vlivu sjednání splátek na prodlení dlužníka s vrácením dluhu, je nutno rozlišovat dvě…