Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1892 - Přistoupení k dluhu

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava přistoupení k dluhu byla obsažena v § 533 ObčZ, přičemž tato úprava byla použitelná i pro obchodní závazkové vztahy.

Přistoupením k dluhu se mění závazkový právní vztah tak, že na stranu dlužnickou vstoupí nový subjekt, který se zaváže vůči věřiteli, že za dosavadního dlužníka splní jeho dluh. Věřitel tak může požadovat plnění jak po původním, tak i po novém dlužníku, nebo případně po obou současně (na straně dlužníků vzniká solidarita).

Smlouvu o přistoupení k dluhu uzavírá nový (přistupující) dlužník a věřitel. K tomu, aby se přistoupení k dluhu stalo účinným, se nevyžaduje souhlas stávajícího dlužníka, neboť se přistoupením obsah jeho závazku nijak nemění.

Nový dlužník může přistoupit pouze k dluhu, který existuje (tj. který již vznikl a který ještě nezanikl), přičemž není podstatné, zda je dluh již splatný či je ještě nesplatný.

Mezi dlužníkem a přistoupivším dlužníkem vzniká vztah pasivní solidarity, jak je upravena v § 1872 až § 1876 NOZ, včetně práva regresu. Věřitel je oprávněn požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, nebo jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Pokud není stanoveno či dohodnuto jinak, platí, že jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

Pokud by dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní.

Forma smlouvy

Zatímco dosud byla pro smlouvu o přistoupení k dluhu vyžadována písemná forma, NOZ již písemnou formu povinně pro smlouvu o přistoupení k dluhu nevyžaduje, nicméně písemnou formu lze samozřejmě vždy z důvodu právní jistoty doporučit. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).

Dluh

Předmětem přistoupení je dluh. Dluh představuje…