dnes je 30.6.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1879

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.6.1.1.1.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1879

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Dosavadní právní úprava

Dosud byla právní úprava postoupení pohledávky upravena pro občanskoprávní i obchodněprávní vztahy v § 524 až § 530 ObčZ. Nová právní úprava obsažená v NOZ týkající se postoupení pohledávky z dosavadní právní úpravy vychází, ale najdeme v ní určité odlišnosti. Jednou z nejvýznamnějších novinek je výslovná úprava možnosti postoupení souboru pohledávek.

V praxi se pohledávky postupují především v situaci, kdy dlužník není ochoten či schopen svůj závazek splnit dobrovolně. Věřitel pak, s ohledem na náklady spojené s vymáháním, raději pohledávku postoupí na osobu, která se vymáháním zabývá, nebo má zájem pohledávku nabýt, např. z důvodu, že sama má vůči dlužníkovi závazek (když nabytou pohledávku použije k započtení). V takových případech je zpravidla úplata za postoupení pohledávky nižší, než je nominální hodnota pohledávky, na druhou stranu toto řešení představuje pro věřitele okamžitý příjem bez vynaložení dalších nákladů.

Institut postoupení pohledávky je v praxi významný i v rámci tzv. factoringu, kde factoringové společnosti poskytují věřiteli provozní kapitál jako protiplnění za jím postoupené pohledávky z obchodního styku (obvykle před dobou splatnosti).

Pohledávka

Pohledávku můžeme charakterizovat jako právo věřitele požadovat po dlužníkovi, aby něco dal (například finanční plnění), konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl. Pohledávka může být jak peněžitá, tak i nepeněžitá. Podle úpravy obsažené v NOZ lze pohledávku považovat za věc, a to věc movitou a nehmotnou.

Smlouvou o postoupení pohledávky lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit. Použití pojmu „zcizit“ je dle našeho názoru zavádějící, protože i postoupení je forma zcizení. Obecně ale platí, že postoupit je možné pouze právo ze závazkového vztahu – není tedy možné postoupit např. vlastnické právo nebo právo na ochranu osobnosti. Některá práva nelze postoupit z důvodu, že za tímto účelem zákon upravuje samostatné instituty (např. u nájmu lze nájemní právo „postoupit“ formou uzavření podnájemní smlouvy, nikoliv formou smlouvy o postoupení pohledávky). Postoupit také nelze pohledávku, u které to zakazuje dohoda mezi dlužníkem a věřitelem. V judikatuře k ObčZ bylo řešeno, zda lze postoupit právo kupujícího ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Nejvyšší soud ČR dospěl přitom k závěru, že předmětem postoupení může být pohledávka jakéhokoliv druhu, tedy i nepeněžitá, ale postoupení pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí není možné, neboť smlouva o smlouvě budoucí je dvoustranný závazkový vztah sestávající z práv i povinností každého účastníka. Předmětem cese může být jen právo, nikoliv povinnost (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2390/2000). Máme za to, že tento judikát bude použitelný i pro právní úpravu postoupení pohledávky podle NOZ.

Postoupit není možné ani pohledávku, která zaniká smrtí (např. půjde o právo na náhradu za vytrpěné bolesti a na náhradu za ztížení společenského uplatnění) nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Nelze postoupit také právo na důchod; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Pohledávku splatné dávky (důchodu) nicméně postoupit lze. Nelze postoupit ani výměnek; postoupit lze jen právo na splatné dávky, avšak ne na ty, jejichž rozsah je určen podle osobních potřeb výměnkáře.

Předmětem postoupení může být přitom pouze pohledávka existující, a to alespoň podmíněně, případně může jít i o pohledávku, která má teprve v budoucnu vzniknout, může jít o pohledávku splatnou i nesplatnou, peněžitou i nepeněžitou. Předmětem postoupení ale nemůže být pohledávka, která již zanikla (např. proto, že byla splněna nebo byla započtena proti jiné pohledávce).

Postoupit lze i právo na plnění z finanční záruky, a pokud to připouští záruční listina, lze postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění ze záruky.

Judikát


Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 678/2009, ze dne 19. 10. 2011

Na účastnících smlouvy o postoupení pohledávky nelze požadovat, aby v ní v rámci identifikace postupované pohledávky tuto pohledávku i právně kvalifikovali, jelikož povinnost právního hodnocení věci jak z procesního, tak ani z hmotného práva účastníkovi nevyplývá. Za tohoto stavu je z pohledu platnosti cese pohledávky zcela právně bezvýznamné, zda účastníci ve smlouvě tuto právní kvalifikaci provedou a s jakým výsledkem (t. j. zda jde o právní kvalifikaci správnou); právní kvalifikace je věcí soudu.

Je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu, například z titulu bezdůvodného obohacení.

V posuzované věci proto na postupníka přešla postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce. Uvedený závěr by se ovšem neuplatnil, pokud by takový převod byl ujednáním postupní smlouvy vyloučen.
Změna v osobě věřitele

Postoupení pohledávky je v NOZ (a tak tomu bylo i v ObčZ) řazeno mezi změnu v subjektech závazků, a to změnu na straně věřitele. Na místo původního věřitele, který se označuje jako postupitel (nebo také jako cedent) nastupuje

Nahrávám...
Nahrávám...