Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1771 - Dražba

K odst. 1

Až doposud nebyla dražba jako zvláštní způsob uzavření smlouvy v zákoně vůbec upravena. Přesto byla jako způsob uzavření smlouvy uznávána. Její podstatou je veřejná výzva k podání návrhů na koupi předmětu dražby směřovaná vůči neurčitému počtu osob. Věc připadne tomu, kdo nabídne více a zaváže se splnit i případné další podmínky stanovené pro prodej, tzv. dražební podmínky. Většinou je dražba využívána právě za účelem prodeje určité věci (uzavření kupní smlouvy), nic však nebrání ji použít i za účelem uzavření jiného typu smlouvy.

První spor o charakter dražby, tedy o to, zda se jedná o smlouvu, se vedl v souvislosti se zákonem č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, kdy prostřednictvím takzvané veřejné dražby mohly právnické nebo fyzické osoby nabývat vlastnictví k provozním jednotkám.

 NahoruJudikát

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1034/97

Při dražbě organizované podle zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí licitátor nabídku věci k prodeji za vyvolávací cenu (ofertu), přičemž účinná akceptace nabídky účastníkem dražby je podmíněna tím, že některým z účastníků dražby není učiněna vyšší nabídka ceny (nová oferta). Za ofertu, jež vedla k uzavření smlouvy, se tu považuje poslední nabídka vyšší ceny a příklep licitátora za potvrzení akceptace této nabídky, tedy za úkon, kterým se uzavření smlouvy ve smyslu § 9 odst. 1 tohoto zákona završuje.

Právní úprava uvedená v NOZ prakticky respektuje výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Právní úprava NOZ týkající se dražby je dispozitivní a organizátor dražby může stanovit jiný než zákonem stanovený postup.

Pokud se týká zákonem stanoveného postupu, tak navrhovatelem smlouvy je…