dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1749

1.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.2.3.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1749

Mgr. Pavla Krejčí

[Dodatečné ujednání části obsahu smlouvy]

K odst. 1

Komentované ustanovení podobně jako ustanovení § 1748 konstruuje jeden ze způsobů uzavírání smlouvy, kdy smlouva je uzavírána postupně, respektive je určení některé její náležitosti ponecháno na třetí osobě nebo soudu.

Určení této náležitosti třetí osobou nebo soudem je podmínkou účinnosti smlouvy. Toto ustanovení je konkrétně aplikovatelné na případ, kdy v první fázi je mezi stranami dohodnuta smlouva, která minimálně obsahuje veškeré zákonem vyžadované podstatné náležitosti. Tato smlouva však nenabude na základě dohody stran účinnosti (odkládací podmínka), neboť smluvní strany považují za nezbytné smlouvu doplnit ještě o nějaké další náležitosti zákonem nevyžadované (protože jsou podstatné pro smluvní strany). Smlouva je tak uzavřena platně, ale nenabývá účinnosti. Účinnou se smlouva stává okamžikem, kdy je třetí osobou nebo soudem doplněna chybějící náležitost smlouvy.

Ustanovení není na rozdíl od § 1748 konstruováno jako vyvratitelná právní domněnka. Komentované ustanovení je však plně dispozitivní a strany se mohou dohodnout i jinak, tedy například že smlouva nabývá účinnosti již po první fázi, tedy v okamžiku, kdy jsou minimálně dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy. Mohou se též dohodnout, že soud nebo třetí osoba doplní určitou náležitost smlouvy v případě, že nebude dohoda o této náležitosti mezi smluvními stranami uzavřena v určitém časovém horizontu. Jednalo by se tedy o kombinaci § 1748 a komentovaného ustanovení.

Postupem podle komentovaného ustanovení je již v první fázi smlouva uzavřena, pouze nenabývá účinnosti. To se projevuje například tím, že "Smlouva již strany váže (nemohou od ní odstoupit), ale nezakládá dosud jejich závazky, nevzniká jim povinnost plnit."1

Dohoda o způsobu doplnění chybějící části obsahu smlouvy

Smluvní strany mezi sebou musejí uzavřít dohodu o způsobu doplnění chybějící části obsahu smlouvy. Tato dohoda nevyžaduje písemnou formu. Musí však být mezi smluvními stranami dohodnuto:

  1. jaké náležitosti smlouvy se doplnění smlouvy týká,
  2. jak bude tato náležitost doplněna, zda prostřednictvím třetí osoby nebo soudu; pokud bude náležitost doplňovat třetí osoba, pak musí dohoda obsahovat identifikaci této třetí osoby nebo způsob jejího určení. K určení náležitosti smlouvy může být v souladu s § 3017 namísto soudu určen rozhodce.

Prekluzivní lhůta

Strana oprávněná se může obrátit na soud nebo na třetí osobu o doplnění náležitosti smlouvy ve lhůtě sjednané mezi stranami nebo ve lhůtě jednoho roku, pokud není lhůta mezi stranami sjednána jinak. Pokud tak oprávněná strana neučiní a včas se na soud nebo na třetí osobu neobrátí, pak se má za to, že smlouva se od počátku ruší (§ 1750 – viz níže komentář k tomuto ustanovení). Pokud není dohodou smluvních stran stanoveno, která strana je stranou oprávněnou obrátit se na soud či na třetí osobu, pak jsou stranou oprávněnou všechny smluvní strany. Ustanovení § 1750 je ovšem formulováno jako vyvratitelná právní domněnka a smluvní strany se mohou dohodnout zcela jinak.

Doplnění smlouvy třetí osobou

Je naprosto na vůli stran, jak bude vybrána třetí osoba, která má náležitost smlouvy doplnit. Třetí osoba se může nebo nemusí k doplnění náležitosti zavázat, a to buď přímo v dohodě o doplnění smlouvy nebo i samostatnou dohodou. Pokud se však třetí osoba k doplnění náležitosti nezaváže, není vázána dohodou účastníků o způsobu doplnění náležitosti smlouvy. Třetí osoba může přijmout závazek k doplnění náležitosti smlouvy i konkludentně, tedy tím, že náležitost fakticky doplní. "Jde o závazek osobní povahy. Nepřechází na dědice."2

Pokud však třetí osoba závazek k doplnění smlouvy přijme, měla by si uvědomit, že jí z tohoto závazku vyplývají práva a povinnosti a je též odpovědná za případnou škodu. Právní vztah třetí osoby a účastníků smlouvy se bude řídit smlouvou o příkazu (§ 2430). Pokud by byla třetí osoba v nějakém zvláštním postavení (např. advokát), pak se musí řídit i zvláštními právními předpisy dopadajícími na výkon její činnosti. Nic nebrání tomu, aby byla sjednána odměna za doplnění náležitosti smlouvy mezi třetí osobou a účastníky. Pokud odměna sjednána nebude, bude se poskytnutí odměny řídit pravidlem uvedeným v § 2438 – viz komentář k tomuto ustanovení.

Kritéria, podle kterých má třetí osoba o doplnění náležitosti rozhodnout – viz komentář k § 1748 odst. 2.

Okamžikem, kdy třetí osoba rozhodne o tom, jakým způsobem se doplňuje obsah smlouvy, stává se toto její rozhodnutí součástí smlouvy a smlouva nabývá účinnosti. Otázkou je, jak postupovat v případě, že by se při určení náležitosti smlouvy třetí osoba odchýlila od dohody stran, kterou stanovily mantinely pro určení chybějící náležitosti smlouvy (viz odst. 2 komentovaného ustanovení).

Pokud třetí osoba v přiměřené lhůtě:

  • - neurčí chybějící náležitost smlouvy, ať již z důvodů, že nedodrží svůj závazek k doplnění náležitosti, nebo z důvodů, že ani závazek k doplnění náležitosti smlouvy na sebe nepřevezme, nebo
  • - pokud třetí osoba
Nahrávám...
Nahrávám...