dnes je 29.3.2024

Input:

Hrazení soudních poplatků v souvislosti s vlastnickými a nájemními spory

23.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.9
Hrazení soudních poplatků v souvislosti s vlastnickými a nájemními spory

Mgr. Pavla Krejčí, Mgr. Adriana Kvítková

Funkce soudních poplatků

Pokud se budete obracet na soud se žalobou, je třeba si uvědomit, že většina soudních řízení je zatížena soudními poplatky. Ty mají v podstatě dvě funkce, a to funkci fiskální, kdy je jejich cílem alespoň částečná úhrada nákladů spojených s činností soudů, a dále funkci regulativní, neboť mají funkci odradit žalobce od podávání zbytečných žalob.

Právní úprava

Právní úpravu ve vztahu k soudním poplatkům najdete především v zákoně č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Další úpravu týkající se soudních poplatků pak naleznete § 138 OSŘ, který se vztahuje pouze na osvobození od soudních poplatků rozhodnutím soudu.

Sazebník

Důležitou součástí výše citovaného zákona o soudních poplatcích je jeho příloha - sazebník poplatků, který uvádí jednotlivá řízení a úkony před soudy, která jsou poplatky zatížena, a stanovuje výši poplatků. Poslední velká novela tohoto zákona, jež upravila výši soudních poplatků, nabyla účinnosti ke dni 30. 9. 2017. V závěru článku uvádíme výčet jednotlivých soudních poplatků, se kterými se můžete nejčastěji potkat při podání vlastnických žalob a žalob v souvislosti s nájemními vztahy.

Poplatník soudního poplatku

Poplatníkem soudního poplatku je především navrhovatel (žalobce) či odvolatel v rámci řízení před odvolacím soudem. V souvislosti s vlastnickými žalobami a žalobami týkajícími se nájemních vztahů může být ještě poplatníkem soudního poplatku účastník smíru ve smírčím řízení nebo žalovaný, který uplatňuje svá práva vzájemným návrhem, či dovolatel v řízení před dovolacím soudem (Nejvyšší soud ČR). V souvislosti s dalšími typy soudních řízení či úkonů mohou být poplatníkem soudního poplatku i další osoby, o kterých se však nezmiňujeme, neboť by to přesáhlo téma této publikace.

Pozor!

Za řízení před Ústavním soudem se soudní poplatek nevybírá.


Více poplatníků

Pokud vzniká povinnost uhradit soudní poplatek více osobám, pak jej hradí společně a nerozdílně.

Příklad

Pan Vonásek a pan Bursík mají ve spoluvlastnictví nemovitost, ve které pronajímají nebytové prostory společnosti BAGR s.r.o. Společnost neuhradila nájemné za měsíc duben a květen 2013 a spoluvlastníci se rozhodli podat proti nájemci žalobu o uhrazení dlužného nájemného.

Vysvětlení k příkladu: Pan Vonásek a pan Bursík budou vystupovat oba na straně žalobců. Za podání žaloby budou v tomto případě hradit pouze jeden soudní poplatek, za jehož uhrazení jsou soudu odpovědni společně a nerozdílně.

Žalovaný a soudní poplatek

Je třeba zdůraznit, že soud nikdy (s níže uvedenou výjimkou) nemůže uložit uhradit soudní poplatek žalovanému, neboť poplatníkem žaloby je vždy její navrhovatel (žalobce). V případě, že žalobce bude v podané žalobě úspěšný, soud soudní poplatek nevrací. Žalobci však může být vůči žalovanému za zákonem stanovených předpokladů soudem přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, ve kterých může být zahrnut i soudní poplatek. To je však přímý vztah žalovaného a žalobce a je na žalobci, aby soudem přiznané náklady řízení od žalovaného vymohl.

Příklad

Pan Koudelka pronajal byt panu Lomíčkovi. Pan Lomíček neuhradil nájemné za měsíc duben a květen 2013. Pan Koudelka se obrátil na soud se žalobou o uhrazení dlužného nájemného. Po podání návrhu pan Koudelka řádně uhradil soudní poplatek, a to na účet soudu, který mu soud sdělil ve výzvě k uhrazení soudního poplatku. Soud návrhu pana Koudelky plně vyhověl a rozsudkem panu Lomíčkovi uložil, že má kromě dlužného nájemného panu Koudelkovi uhradit i náhradu nákladů řízení, ve kterých byl zahrnut i zmíněný soudní poplatek. Pan Koudelka pak podal dle pravomocného rozsudku návrh na provedení exekuce.

Výjimku z výše uvedeného pravidla představují případy, kdy na straně poplatníka soudního poplatku vystupuje osoba, která je ze zákona nebo na základě rozhodnutí soudu od soudních poplatků osvobozena. Osobou, která je osvobozena od soudních poplatků ze zákona, je například typicky stát. Přesný seznam těchto osob je uveden v zákoně o soudních poplatcích. Od soudních poplatků může být osvobozen i účastník řízení na základě rozhodnutí soudu, pokud k tomuto osvobození jsou splněny zákonem stanovené předpoklady. K problematice osvobození od soudních poplatků viz dále. V případě, že na straně poplatníka vystupuje osoba, která je od soudního poplatku osvobozena, může soud uložit protistraně, aby v případě neúspěchu ve věci soudní poplatek soudu uhradila.

Příslušnost soudu

Ve věcech soudních poplatků rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni, a to i pro řízení odvolací a dovolací. Odvolací nebo dovolací soud rozhoduje o soudním poplatku pouze ve výjimečných případech v souvislosti s rozhodnutím o věci samé, nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí. V případě, kdy budete podávat odvolání do rozhodnutí soudu prvního stupně (např. proto, že vám soud nevyhoví v podané žalobě), pak budete většinou soudní poplatek hradit soudu prvního stupně, a nikoliv soudu odvolacímu. Odvolací soud samozřejmě bude o zaplacení soudního poplatku informován. Stejně tomu je i v případě dovolání.

Vznik povinnosti uhradit soudní poplatek

Pozor!

Povinnost hradit soudní poplatek vzniká ve věcech vlastnických žalob a žalob vyplývajících z nájemních vztahů:

  1. podáním žaloby nebo jiného návrhu, jímž se zahajuje soudní řízení,
  2. podáním odvolání,
  3. podáním dovolání,
  4. schválením smíru ve smírčím řízení,
  5. uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření.


Sazby poplatků

Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní čáskou (dále jen "procentní poplatek"). Sazby poplatků za úkony jsou stanoveny pevnou částkou. Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Na konci článku uvádíme seznam nejčastěji hrazených soudních poplatků v souvislosti s vlastnickými žalobami a žalobami vyplývajícími z nájemních vztahů.

Procentní poplatek

Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Příslušenství je zahrnuto do základu poplatku jen v případech, pokud je samostatným předmětem řízení.

Příklad

Příklad, kdy se příslušenství pohledávky do základu nezapočítává:

Pan Novák neuhradil nájemné za byt za měsíc květen 2013, a to ve výši 30 000 Kč. Pronajímatel společnost LEXA s.r.o. ho o dlužné nájemné zažalovala a žalobou požadovala uhrazení nájemného a poplatku z prodlení z dlužné částky, a to ode dne 20. 5. 2013 do zaplacení.

V tomto případě není příslušenství předmětem samostatné žaloby, ale je žalováno přímo s hlavním závazkem. Proto bude pro výpočet soudního poplatku brán základ pouze 30 000 Kč. Sazba poplatku pak činí 5% ze základu. Pronajímatel tedy za podanou žalobu uhradí soudní poplatek ve výši 1 500 Kč.

Příklad

Příklad, kdy se příslušenství pohledávky do základu započítává:

Pan Novák byl ale v prodlení s uhrazením nájmu několikrát i v předchozím roce. Pronajímatel se proto rozhodl, že bude na panu Novákovi vymáhat poplatek z prodlení za pozdní platby. Celkovou výši poplatku z prodlení (bez poplatku z prodlení za prodlení s úhradou nájemného za květen 2013) spočítal na částku 25 000 Kč. Tuto částku uplatnil proti panu Novákovi samostatnou žalobou.

V tomto případě je předmětem sporu samostatně příslušenství pohledávky. Příslušenství proto tvoří základ pro výpočet výše soudního poplatku. Sazba poplatku opět činí 5% ze základu. Soudní poplatek proto bude činit 1 250 Kč.

Více plnění

Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku součet těchto plnění. Pokud by tedy společnost LEXA s.r.o. uplatnila žalobu proti panu Novákovi, ve které by zároveň žalovala dlužné nájemné za měsíc květen a dlužné příslušenství za předchozí pozdní platby, bude vyměřen pouze jeden soudní poplatek, a to ve výši 5 % z částky 55 000 Kč.

Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění. S těmito výpočty se však v rámci vlastnických žalob a žalob plynoucích z nájemních vztahů můžete potkat pouze velmi vzácně, proto se o nich dále nezmiňujeme.

Pozor!

Je třeba si uvědomit, že smluvní pokuta není příslušenstvím zajišťované pohledávky, proto z ní bude soudní poplatek vždy vyměřen.

Žaloba v cizí měně

Pokud by byl základ poplatku vyjádřen v cizí měně (například bude nájemné žalováno v eurech), vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou, platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný, nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurz Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kurzu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Zaokrouhlování

Aby soudní poplatek "vycházel" rozumně a mohl být uhrazen například prostřednictvím kolkových známek, dochází k zaokrouhlování základu procentního poplatku, a to na celé desítky korun českých nahoru. Pokud soudní poplatek nevyjde na celé koruny, pak se bude postupovat dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a soudní polatek se zaokrouhlí směrem na celé koruny nahoru.


Společnost XENA s.r.o. dluží na nájemném za nebytové prostory částku 53 125 Kč. Pronajímatel pan Onderka zvažuje nájemce zažalovat, a proto chce zjistit, kolik bude hradit na soudním poplatku za podanou žalobu. Výpočet je třeba provést následovně:

Krok 1:   53 125 Kč je třeba zaokrouhlit na celé desítky korun nahoru ů – základ pro výpočet poplatku je tedy 53 130 Kč   
Krok 2:   Procentní sazba poplatku činí 5% ze základu, tedy z částky 53 100 Kč, tj. 2656,50 Kč   
Krok 3:   Částku 2656,50 Kč je třeba zaokrouhlit na celé koruny směrem nahoru; soudní poplatek za podání žaloby tedy bude činit 2657 Kč.   

Další pravidla pro výpočet poplatků

Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první. Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.

Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení (např. o další neuhrazené platby nájemného), je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem, nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.

Příklad

Pan František zažaluje svého nájemce pana Kanyzu o dlužné nájemné za měsíce květen až prosinec 2012, tedy o částku 130 000 Kč. Soud vyzve pana Františka k uhrazení soudního poplatku ve výši 6500 Kč. V průběhu řízení pan František rozšíří předmět žaloby ještě o poplatek z prodlení za pozdní platby nájemného za předchozí kalendářní rok, tedy o částku 30 000 Kč. Soud vyzve Pana Františka k uhrazení doplatku soudního poplatku ve výši 1500 Kč.

Pro účely hrazení soudního poplatku ve sporech týkajících se nemovitých věcí se za nemovitou věc pokládají všechny nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.

Příklad

Jan Jakoubek prodal panu Peterkovi dvě bytové jednotky, které se nacházejí v jenom bytovém domě. Obě jednotky jsou zapsány na jednom listu vlastnictví. Protože pan Peterka nezaplatil panu Jakoubkovi kupní cenu, odstoupil pan Jakoubek od kupní smlouvy a zažaloval pana Peterku o vlastnické právo k oběma bytovým jednotkám. Protože bytové jednotky jsou zapsány na jednom listu vlastnictví, bude za podání žaloby vybrán soudní poplatek 5.000,-Kč.

Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne. K této situaci může dojít například v případě pozdě podaného odvolání či dovolání.

Způsob uhrazení soudních poplatků

Poplatky se platí v české měně, a to i když je předmětem sporu částka vyjádřená v cizí měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami a ostatní poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy. Kolkovými známkami však nelze hradit soudní poplatky v případě, kdy poplatková povinnost vznikla podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V těchto případech je možné hradít soudní poplatek pouze na účet.

Pokud poplatník neuhradí poplatek zároveň s podáním, soud poplatníka k uhrazení soudního poplatku vyzve a určí mu lhůtu v délce alespoň 15 dnů (výjimečně i kratší), do které musí soudní poplatek uhradit. Pokud se jedná o poplatek do výše 5000 Kč, pak zašle soud poplatníkovi formulář pro vylepení kolkových známek. Zároveň by mu ovšem měl sdělit číslo účtu soudu, na které je možno soudní poplatek uhradit bezhotovostně. Soudní poplatek musí být bezhotovostně uhrazen s variabilním symbolem, který soud poplatníkovi sdělí, nejčastěji je to spisová značka sporu. V případě soudního poplatku vyššího než 5000 Kč soud ve výzvě uvede pouze číslo účtu a variabilní symbol, pod kterým má být soudní poplatek na číslo účtu soudu uhrazen.

Nezaplacení soudního poplatku

Pokud poplatník soudní poplatek neuhradí v soudem k tomu určené lhůtě, soud řízení zastaví. O tom musí být poplatník poučen. Pokud by poplatník uhradil soudní poplatek po uplynutí lhůty stanovené soudem k úhradě poplatku, pak se k zaplacení poplatku nepřihlíží. To je velkou novinkou, neboť do 30.9.2017 bylo možno zaplatit poplatek i po zastavení řízení.

Ve výjimečných případech může soud v řízení pokračovat, i když nebyl soudní poplatek uhrazen, a to pokud:

  1. soud již začal jednat o věci samé,
  2. vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám, nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
Nahrávám...
Nahrávám...