3.8.2
Možnosti zkráceného soudního řízení
Mgr. Martin Doleček, Mgr. Adriana Kvítková
Máme tedy za sebou sepsání návrhu k soudu a je možné se věnovat tomu, jak vypadá soudní řízení. Bylo již řečeno, že soud může rozhodovat v takzvaném zkráceném soudním řízení. Základním typem je řízení rozkazní. Zde musíme rozlišovat mezi dvěma typy rozkazního řízení.
NahoruVydání platebního rozkazu
Prvým je vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je možné vydat v peněžitých sporech s výjimkou věcí, které se rozhodují v senátu, a dále v případě, že by bylo třeba doručovat do ciziny. V takovém případě platební rozkaz vydat nelze. Senátní věci již prakticky nepřicházejí v úvahu. Jako příklad mohu uvést věci týkající se pracovního poměru, tedy například náhradu škody vzniklou z pracovního poměru. Ve všech ostatních případech, pokud jde o peněžitý nárok, tedy o nárok na zaplacení určité peněžité částky, soud vydá platební rozkaz, přestože jej o to žalobce ani nepožádá.
Formulace platebního rozkazu je jednoduchá. Odpůrci je uloženo zaplatit jistinu spolu s příslušenstvím a náklady řízení nebo podat do 15 dnů od doručení platebního rozkazu odpor tomu soudu, který platební rozkaz vydal. Uvedená patnáctidenní lhůta je procesní, nikoli hmotněprávní.
V případě, že odpor je podán včas, platební rozkaz se zruší a je nařízeno jednání. Navíc nemusí být odpor ani odůvodněn. Soud však vyzývá žalovaného, aby do 30 dnů od podání odporu tento odpor odůvodnil, jinak se má za to, že nárok uznává a soud vydá rozsudek pro uznání.
Naproti tomu u směnečných a šekových platebních rozkazů se rozhoduje tímto způsobem pouze o návrhu. Zde soud v prvé řadě zkoumá, zda má předložený cenný papír všechny náležitosti podle zákona směnečného a šekového. Pokud usoudí, že ano, vydá směnečný platební rozkaz, kterým uloží zaplatit žalovanému příslušnou směnečnou sumu spolu s ostatními uplatněnými nároky nebo podat do tří dnů proti směnečnému či šekovému platebnímu rozkazu námitky. Třídenní lhůta je lhůta procesní. Námitky musí být odůvodněny, tedy na rozdíl od odporu proti platebnímu rozkazu.
V takovém případě soud nařídí jednání, jehož výsledkem je buď potvrzení platebního rozkazu (který se neruší podáním námitek), nebo jeho zrušení. Soud se zde ovšem zabývá výhradně obsahem včasných věcných námitek proti směnečnému či šekovému platebnímu rozkazu. Proti rozsudku o potvrzení platebního rozkazu či jeho zrušení se lze odvolat do 15 dnů s tím, že odvolací soud se může zabývat opět jenom obsahem vznesených námitek a ničím jiným.
NahoruUzavření smíru
Další možností, jak zkrátit soudní řízení, je uzavření smíru. Tento smír se musí stát přímo před soudem a musí být účastníky podepsán.
Smír však soud nemůže vydat ve všech věcech, ale jenom tehdy, pokud to není v rozporu s právními předpisy. Tak například by bylo nemyslitelné, aby bylo manželství rozvedeno smírem. Jedná se o takzvané statusové věci neboli věci osobního vztahu. Jako příklad, kdy uzavřít smír nelze, je řízení o rozvod manželství. Dá se ale říci, že ve většině sporů o pohledávky smír uzavřít lze. Zásadou smíru je, že smluvní strany navrhnou, kolik má být přisouzeno protistraně. V takovém případě automaticky platí, že každá strana ve sporu hradí své náklady řízení. Jedině kdyby se o tom dohodly, soud vtělí do smíru ustanovení o náhradě či částečné náhradě nákladů řízení.
Smír je pravomocný a vykonatelný již jeho schválením (soud o smíru rozhoduje usnesením, kterým návrh na smír schvaluje). Účastníci text smíru před soudem podepisují. Proti usnesení o schválení smíru není možné podat odvolání, ale je možné jej napadnout do tří let u toho soudu, který jej vydal, pokud byl smír v rozporu s právními předpisy.
Další možností, jak řízení zkrátit, je vydat rozsudek pro uznání nebo rozsudek pro zmeškání.
NahoruRozsudek pro uznání
Rozsudek pro uznání je vydáván tehdy, jestliže protistrana uplatněný nárok zcela nebo z části uzná při soudním jednání. V takovém případě vydá soud rozsudek pro uznání a proti tomuto rozsudku není zásadně přípustné odvolání s výjimkou odvolání zpochybňujícího, že byly splněny (zejména procesní) předpoklady pro vydání takového rozsudku. Rozsudek pro uznání je vydáván i tehdy, pokud se má za to, že žalovaný nárok uznává – taková domněnka je spojena např. s nečinností žalovaného, který se ani přes výslovnou výzvu soudu nevyjádří k žalobě, ač byl na tento možný následek své nečinnosti upozorněn.
NahoruRozsudek pro zmeškání
Rozsudkem pro zmeškání neboli rozsudkem kontumačním se rozhoduje tehdy, jsou-li k tomu dány zákonné podmínky. Základní podmínkou je, že žalovaný byl obeslán k jednání nejméně deset (a v některých případech dokonce třicet) dnů předem, tedy musí mu být takto doručena obsílka. V této obsílce na jednání musí být účastník poučen o tom, že v případě neomluvené neúčasti na jednání může být vydán rozsudek pro zmeškání. Konečně soud musí posoudit předložený žalobní návrh a konstatovat, že předložené doklady umožňují vydání takového rozsudku. Soud pochopitelně podrobně nezkoumá doklady ani si nedělá nějaké interní důkazní řízení, ale lze pouze doporučit, aby žaloba byla co nejlépe dokladově vybavena a odůvodněna tak, aby soud neměl pochybnost o možnosti vydat takovýto rozsudek.
Konečně vydání takového rozsudku musí účastník navrhnout v žalobě nebo při ústním jednání.
Proti tomuto rozsudku není v zásadě možné odvolání (opět s výjimkou odvolání zpochybňujícího zejména procesní předpoklady tohoto rozsudku). Praktické je ovšem vědět, že v případě, že se z důležitých důvodů žalovaný nestačí řádně omluvit, může se omluvit a prokázat důvody dodatečně. V takovém případě sám soud, který takovýto rozsudek pro uznání vydal, svůj rozsudek zruší. Pokud není možná tato autoremedura, postoupí se věc odvolacímu soudu.
Pokud se tedy ve věci jedná, je otázkou, kdy je možné rozhodnout při neúčasti druhé strany.
NahoruPrincipy doručování
V této souvislosti je zapotřebí znát základní principy doručování. Soud doručuje účastníkům vždy, kdy to ukládá zákon.
V případě, že účastník řízení je zastoupen, doručuje se zásadně pouze tomuto zástupci. Účastníci řízení by tedy měli vědět, že jejich zástupce je povinen bez zbytečného odkladu jim předat nebo alespoň sdělit, že byla doručena jakákoli písemnost soudem.
Pouze v případě, že účastník má osobně před soudem něco učinit, tedy především vypovídat, se doručuje jak zástupci, tak tomuto účastníkovi.
Doručuje se doporučeně či doporučeně do vlastních rukou.
Co se doručuje do vlastních rukou, určuje občanský soudní řád. Jsou to především obsílky a rozhodnutí soudu.
Pokud jde o takzvané doručení obyčejné, nikoli do vlastních rukou, doručuje se v bytě, v sídle, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli, kde bude adresát zastižen. Není-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, doručí se…