dnes je 18.5.2024

Input:

Daňový bonus, přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně a srážky z příjmů

24.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.5 Daňový bonus, přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně a srážky z příjmů

Ing. Růžena Klímová

S účinností k 24. 4. 2020 byl v ustanovení § 317 OSŘ rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty postihnout výkonem rozhodnutí, o daňový bonus. Od 24. 4. 2020 je tedy daňový bonus příjmem dlužníka, a to bez ohledu na druh daňového bonusu (měsíční nebo roční).

Objevují se výklady, že soudní exekutor může vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Zaměstnavatel se však musí rozhodnout, kterému výkladu dá přednost, neboť právní úprava daný problém neřeší.

Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 ZDP platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z judikátu Vrchního soudu v Praze, sp. značka 1 VSPH 241/2013 ze dne 18. 3. 2013, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.

Jak je výše uvedeno, někteří soudní exekutoři se domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postižen jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu? Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak dle mého názoru je i nadále nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu. Na příkladech si ukážeme, jak by mohl zaměstnavatel postupovat.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2024 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 55 031 Kč, z toho roční daňový bonus byl 17 600 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 6 450 Kč, kompenzace vzniklých rozdílů 24 050 Kč (17 600 + 6 450). Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v březnu 2024 byla do datové schránky doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně. Zaměstnanec má nezabavitelnou částku ve výši 15 881 Kč (je osamělý a má v péči jedno dítě).

Nezabavitelnou částku tvoří 12 704,67 + 3 176,17 = 15 880,84 Kč, zaokr. 15 881 Kč.

Nahrávám...
Nahrávám...